Kvalita a význam:
Zachovalé celistvé lesní území s cennými společenstvy bučin a suťových lesů se skalními výchozy; bohaté bylinné patro. Součástí území je i PR Rohová a PP Pod skalou. Vyskytuje se zde celá řada vzácných a chráněných druhů rostlin i živočichů, včetně kriticky ohrožených taxonů. (V PP Pod skalou je největší naleziště tisu červeného (Taxus baccata)v regionech Pardubicka a Hradecka, ze vzácnějších ptačích druhů tu najdeme např. výra velkého (Bubo bubo), holuba doupňáka (Columba oenas) a datla černého (Dryocopus martius); v PR Rohová se vyskytují jako na jediném místě východních Čech karpatské druhy ploštičník evropský (Cimicifuga europaea) a kozlík trojený (Valeriana tripteris), z živočišných druhů plž sudovka žebernatá (Sphyradium doliolum).
Charakteristika lokality:
Jedná se o lesní komplex, kde převažují květnaté bučiny (L5.1). Převládá asociace Dentario enneaphylli–Fagetum, místy Festuco altissimae–Fagetum, ojediněle náznak přechodu do asociace Melico–Fagetum. Dřevinné patro tvoří hlavně buk lesní (Fagus sylvatica) s příměsí javoru klenu (Acer pseudoplatanus), jedle bělokoré (Abies alba), méně jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a jilm drsný (Ulmus glabra). Bylinné patro většinou bohatě vyvinuté tvoří bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), mařinka vonná (Galium odoratum), netýkavka nedutklivá (Impatiens noli-tangere), papratka samičí (Athyrium filix-femina), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), kostřava lesní (Festuca altissima), ostřice lesní (Carex sylvatica), devětsil bílý (Petasites albus), pitulník horský (Galeobdolon montanum), méně strdivka jednokvětá (Melica uniflora), violka lesní (Viola reichenbachiana), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), žindava evropská (Sanicula europaea), čarovník pařížský (Circaea lutetiana), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), kopytník evropský (Asarum europaeum), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), roztroušeně kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), k. devítilistá (D. enneaphyllos), česnek medvědí (Allium ursinum). Místy v mozaice s R1.4, L2.2A, B a L4. Na nejprudších sklonech zlomových svahů výskyt suťových lesů (L4). Zastoupeny asociací jilmových javořin Mercuriali-Fraxinetum. Druhově bohaté je bylinné i stromové patro. Dřevinné patro tvoří směs javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a buku lesního (Fagus sylvatica) místy s větší příměsí jilmu drsného (Ulmus glabra) a jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), méně lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), jedle bělokorá (Abies alba), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), ojediněle javor mleč (Acer platanoides); v méně zachovalých porostech smrk ztepilý (Picea abies) a bříza bělokorá (Betula pendula). Z keřů je často přítomen tis červený (Taxus baccata), pomístně srstka angrešt (Ribes uva-crispa), zimolez obecný (Lonicera xylosteum), líska obecná (Corylus avellana), bez černý (Sambucus nigra), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), ojediněle svída krvavá (Cornus sanguinea). V podrostu jsou nejčastější bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), netýkavka nedutklivá (Impatiens noli-tangere), kakost smrdutý (Geranium robertianum). Ze vzácnějších rostlin se v těchto lesích vyskytuje česnek medvědí (Allium ursinum), árón plamatý (Arum maculatum), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), čarovník alpský (Circaea alpina). Na několika místech zlomových svahů Hřebečovského hřbetu vystupuje na povrch opukové podloží, kde najdeme štěrbinovou vegetaci vápnitých skal a drolin (S1.1). Někde jsou tato stanoviště výsledkem činnosti člověka – opuštěné opukové lomy, odvaly. Biotopy jsou osídleny chasmofilní vegetací, zčásti zde probíhá sukcese zpět k suťovým lesům, nálety dřevin. Výskyt sleziníku červeného (Asplenium trichomanes), ostřice prstnaté (Carex digitata), vlaštovičníku většího (Chelidonium majus), mokrýše střídavolistého (Chrysosplenium alternifolium), puchýřníku křehkého (Cystopteris fragilis), kakostu smrdutého (Geranium robertianum), netýkavky nedutklivé (Impatiens noli-tangere), ze vzácnějších druhů se vyskytují bukovník vápencový (Gymnocarpium robertianum), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora), oman hnidák (Inula conyza), čarovník alpský (Circaea alpina). Na sutích pod vrchem Hřebcov je v lesním porostu maloplošně vyvinuto společenstvo blízké biotopům S1.4 s výskytem ploštičníku evropského (Cimicifuga europaea), bukovníku kapraďovitého (Gymnocarpium dryopteris), čarovníku alpského (Circaea alpina). Dle fytogeografického členění ČR se jedná o Českomoravské mezofytikum, fytogeografický okres 63 Českomoravské mezihoří, podokres 63i Hřebečovská vrchovina.
