Charakteristika lokality:
Disjunktní lokalita; hlavní část tvoří prudké severní svahy nad Tichou Orlicí mezi Chocní a obcí Sudislav nad Orlicí. Menší část zahrnuje jižní svahy navazující z jihovýchodu na Brandýs nad Orlicí.
Neživá příroda:
Geologie: Podloží tvoří slínovce, z části spongilitické, slínité, vápnité a křemité spongility, jílovce. Geomorfologie: Území leží na rozhraní celků: - Kozlovský hřbet, Z část Českotřebovské vrchoviny; plochá vrchovina, silně rozčleněný erozně denudační reliéf charakterizovaný řadou kuest. - Choceňská tabule, JZ část Třebechovické tabule; plochá pahorkatina, slabě rozčleněný akumulační reliéf pleistocenních říčních teras Tiché Orlice. Reliéf: Lokalita se rozkládá v nadmořské výšce přibližně 300–450 m n. m., kaňon Orlice se vyznačuje strmými břehy, které jsou v naprosté většině zalesněny. Pedologie: Kambizemě a hnědozemě modální. Krajinná charakteristika: Strmé, zalesněné i skalnaté svahy Brandýského hřbetu pokrývají zachovalé lesní porosty s četnými skalními výchozy.
Kvalita a význam:
Území představuje pestrou mozaiku zachovaných původních porostů suťových lesů a květnatých bučin s četnými opukovými výchozy. Lesní společenstva mají vyváženou a původnímu stavu blízkou skladbu – a to nejen v dřevinné, ale i v bylinné složce. Vyskytuje se zde mnoho významných taxonů - měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), udatna lesní (Aruncus vulgaris), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), sleziník zelený (Asplenium viride), čarovník alpský (Circaea alpina). Je součástí rozsáhlého přírodního parku Orlice.
Omezení:
Postupná přeměna nepůvodních porostů na lesy blízké přirozené dřevinné skladbě. Holosečný způsob lesního hospodaření je nepřípustný. Znovuzalesňování provádět původními dřevinami. Omezit používání těžké techniky.
Péče:
Lesní porosty jsou ohroženy nešetrným lesnickým hospodařením, i svažité partie jsou postupně přeměňovány na smrkové monokultury. Dalším vlivem, který v minulosti vytvořil typicky fragmentovanou strukturu lesních biotopů jsou mohutné větrné a kůrovcové polomy, tyto jsou většinou nahrazovány smrkovými výsadbami.
