Kvalita a význam:
Lokalita je významná především hojným výskytem prioritního biotopu suťových lesů spolu s biotopy skalních výchozů a rovněž značnou rozlohou květnatých bučin. Z hlediska zastoupení jednotek L4 a S1.1 jde o nejvýznamnější lokalitu na Broumovsku. Dochované bučiny a suťové lesy jsou většinou v dobrém stavu. Značné však je i zastoupení smrkových kultur, starších i mladších. Kvalita svahových luk je celkově průměrná, ale dosti variabilní. Plochy dobře přístupné pro mechanizaci jsou sečené, ale někdy částečně narušené intenzivnějším využíváním v minulosti.
Charakteristika lokality:
Komplex květnatých bučin, suťových lesů v okolí skalních výchozů a mezofilních ovsíkových svahových luk. Fytogeograficky náleží území do okresu Sudetské mezihoří, do podokresu Polická kotlina. Suťové lesy (L4): Suťové lesy jsou v lokalitě hojně rozšířeny, vyskytují se většinou v návaznosti na skalní výchozy jizerského souvrství. Jejich syntaxonomie zde není zcela dořešena. V jižní části lokality je doloženo Aceri-Carpinetum. Část porostů, zejména na severních svazích a ve stržích, snad patří asociaci Mercuriali-Fraxinetum a v severní části území jsou i menší plochy s dominancí Lunaria rediviva (Lunario-Aceretum). Květnaté bučiny (L5.1): Květnaté bučiny jsou nejrozšířenějším přírodním biotopem v lokalitě. Vytvářejí často přechody k jednotce L4 (jsou rozšířeny i na dosti skeletovitých svazích – obvykle zazemněná suť), problematické je rovněž ohraničení vůči L3.1. Část porostů lze patrně řadit k asociaci Tilio cordatae-Fagetum (výskyt Bromus benekenii, Campanula trachelium, Hepatica nobilis, Cardamine impatiens, Lathyrus vernus aj., příměs Carpinus betulus, Quercus robur, Tilia cordata, silně se však často uplatňuje i Acer pseudoplatanus). Snímkový materiál bučin z území uvádí Klimeš (1982). Dořešit je třeba zejména zařazení některých segmentů na severních svazích, v nichž se vyskytuje Dentaria enneaphyllos. V území je poměrně častá Abies alba, většinou sice jen vtroušená, je zde však i několik porostních skupin s jejím výrazným zastoupením. Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin (S1.1): Biotopy různě vysokých skalních výchozů jizerského souvrství. Největší výchozy jsou v severní části lokality. Horniny obsahují kolísající obsah karbonátů. V důsledku působení kyselých srážek však bývá substrát na povrchu odvápněný, odvápněná vrstva bývá zřetelně patrná na lomu. Společenstva cévnatých rostlin jsou většinou tvořena běžnějšími druhy, nespecifickými pro danou jednotku (Asplenium trichomanes, Cystopteris fragilis, Geranium robertianum, Polypodium vulgare aj.), jen zřídka se objevuje A. viride. V lokalitě se vyskytují i drobné staré lůmky. Křoviny skal a drolin s rybízem alpínským (S1.5): Jednotka se vyskytuje jen na malých plochách na vyšších skalních výchozech jednotky S1.1, v částečném zástinu porostů jednotky L4. Druhovou garnituru tvoří zejména Lonicera xylosteum, Ribes alpinum, Rosa pendulina a Cotoneaster integerrimus. Mezofilní ovsíkové louky (T1.1): Jednotka je v území zastoupena svahovými loukami různé kvality (v závislosti na způsobu hospodaření v minulosti). Lesní kultury s nepůvodními dřevinami (X9): Podjednotka X9A s převahou Picea abies pokrývá nezanedbatelnou část území, zařazení těchto porostů do lokality je však nutné z důvodu arondace. V některých porostech je přítomno významné zmlazení listnáčů, jinde však nikoliv. Floristicky značně bohaté území s řadou ohrožených druhů (Lunaria rediviva, Lilium martagon, Aconitum variegatum aj.). Fytogeograficky je zde významný např. výskyt Cotoneaster integerrimus, Isopyrum thalictroides, Vincetoxicum hirundinaria či Melica uniflora. Významné druhy fauny: Lokalita je hnízdištěm puštíka obecného (Strix aluco). Významný je bohatý výskyt bezobratlých osídlujících skalní výchozy a zejména prostory v sutích. Vyskytuje se zde řada druhů střevlíků (Carabidae), pavoukovců (Arachnida) a měkkýšů (Mollusca).
