Charakteristika lokality:
Údolí Metuje a Židovky mezi Velkými Petrovicemi, Bezděkovem nad Metují a Žabokrky. Lokalita je disjunktní, složená z hlavního celku na pravobřežních svazích a dvou menších částí na svazích levobřežních.
Neživá příroda:
Geologie: Geolologický podklad tvoří převážně křídové sedimenty - viz Vejlupek (1990): střední turon - jizerské souvrství (vápnité spongilitické prachovce, prachovité slínovce, prachovité pískovce, hlízy písčitých vápenců), spodní turon až svrchní cenoman - bělohorské souvrství (spongilitické prachovce a jemnozrnné pískovce s hlízami nebo polohami silicitů, prachovité glaukonitické pískovce), cenoman - perucko-korycanské souvrství (šedé vápnité prachovce, glaukonitické pískovce, jílovitoprachovité až hrubozrnné pískovce). Zastoupeny jsou rovněž fluviální a fluviodeluviální písčitohlinité až hlinitokamenité kvartérní sedimenty. Geomorfologie: Lokalita leží v jižní části Polické vrchoviny, jež je součástí Broumovské vrchoviny. Nadmořská výška: 378-504 m. Reliéf: Lokalita zahrnuje zejména pravobřežní (ale částečně i levobřežní) svahy údolí Metuje v prostoru mezi Velkými Petrovicemi, Bezděkovem n. Metují a Žabokrky, navazující na jihozápadě na kuestu Polické pánve. Svahy údolí jsou hluboce zaříznuty do opukových plošin. Ve svazích jsou četné skalní výchozy (skalní sruby, defilé i skalní hřbítky, věže aj.). V severní části území u Velkých Petrovic je nad nárazovým (levým) břehem Metuje vytvořeno vysoké skalní defilé, erozně členěné až na jednotlivé skalní věže. Západněji se na pravobřeží nachází erozní rýha Dědek, která je tektonicky podmíněnou hlubokou a úzkou roklí. Další údaje viz Vítek (1986). Pedologie: Převládajícími půdními typy jsou hnědé půdy a pararendziny (viz Tomášek 1995). Krajinná charakteristika: Krajinářsky vysoce hodnotné, geomorfologicky členité území s lesními porosty na strmých svazích a navazujícími svahovými loukami. Klimatická oblast (Quitt 1971): MT2
Kvalita a význam:
Lokalita je významná především hojným výskytem prioritního biotopu suťových lesů spolu s biotopy skalních výchozů a rovněž značnou rozlohou květnatých bučin. Z hlediska zastoupení jednotek L4 a S1.1 jde o nejvýznamnější lokalitu na Broumovsku. Dochované bučiny a suťové lesy jsou většinou v dobrém stavu. Značné však je i zastoupení smrkových kultur, starších i mladších. Kvalita svahových luk je celkově průměrná, ale dosti variabilní. Plochy dobře přístupné pro mechanizaci jsou sečené, ale někdy částečně narušené intenzivnějším využíváním v minulosti.
Péče:
Bučiny a zejména suťové lesy mají vzhledem ke členitému terénu lokality celkově dobré vyhlídky. Přeměna smrkových kultur zde bude většinou spíše dlouhodobou záležitostí. Značný je vliv zvýšených stavů spárkaté zvěře. Stav luk bude možno v dlouhodobém výhledu vhodným obhospodařováním výrazně zlepšit – terény jsou většinou přístupné pro mechanizaci, takže údržba nemusí být technickým problémem. Na silně svažitých pozemcích hrozí vedle sukcesních změn i možnost zalesnění. Lokalita se nachází v poměrně silně osídlené krajině, v sousedství několika obcí. Je rozdělena sítí komunikací (křižovatka silnic Na Mýtě, železniční trať se stanicí Police n. M.) - disjunktní lokalita. Dopravní zatížení prostoru je poměrně vysoké, neboť se jedná o hlavní tepny spojující Broumovsko s vnitrozemím. Převážná část území je součástí II. a I. zóny CHKO Broumovsko.
