Charakteristika lokality:
Území se částečně rozkládá v severní části CHKO Kokořínsko, východně od obce Hvězda (Vlhošť), SV od Blíževedel (Ronov) a v okolí obce Litice. Druhá část, východně od obce Litice zasahuje již za hranice CHKO Kokořínsko. Louky s lokálními prameništi na severním úpatí kopce Ronov nad železniční tratí a zastávkou Stvolínky, vlhké louky mezi Liticemi a Stvolínkami.
Neživá příroda:
Geologie: Území EVL je z geologického hlediska pestré. Jihovýchodní část je tvořena převážně křemennými pískovci jizerského souvrství české křídové pánve (mezozoikum – střední turon), které na vrcholu Vlhoště proráží peň sodalitického fonolitu (terciér) rozpadající se místy v suťová pole.
Zbývající část EVL, oddělená výrazným úštěckým zlomem, je tvořena převážně pískovci, slínovci a vápnitými prachovci teplického souvrství (mezozoikum – střední turon), které jsou z větší části překryty kvartérními sedimenty (hlinito-písčité sedimenty a spraš) a místy jsou proraženy terciérními bazaltoidními vulkanity. Nejvýznamnější je kuželovitý terciérní (miocén) suk nefelinického bazanitu tvořící vrchol Ronova s rozsáhlými suťovými poli a kamennými moři pleistocénního stáři na úbočích. Další lokální vulkanity se nachází v okolí Ronova a na severním úpatí Vlhoště.
Geomorfologie: Území leží v oblasti Severočeské křídové tabule, v orografickém celku Ralská pahorkatina, podcelku Dokeská pahorkatina, z části v okrsku Jestřebská kotlina, podokrsku Holanská pahorkatina a z části v okrsku Polomené hory, podokrsku Vlhošťská vrchovina. Územím prochází úštěcký zlom, proto je jeho větší část zakleslá asi o 270 m oproti jižnímu cípu (masiv Vlhoště). Ronov geomorfologicky představuje nejzápadnější vrchol Ralské pahorkatiny.
Reliéf: Lokalitu tvoří dva výrazné vrchy, Vlhošť (614 m n. m.) a Ronov (552 m n. m.), oddělené údolím Litického potoka zasahujícího do EVL na jihozápadním okraji (330–350 m n. m.). Severovýchodním směrem klesá území EVL do široké údolní pánve Bobřího potoka (260 m n. m.), kde se nachází Dolanský rybník.
Pedologie: Pestrá geologická stavba a reliéf krajiny podnítili vznik řady půdních typů. Na příkrých svazích Vlhoště a Ronova se vyvinul ranker (vrchol Ronova tvoří litozem). Úbočí Ronova pokrývá kambizem přecházející na severním a západním úpatí v pseudoglej. Kambizem tvoří také severní a východní úbočí a úpatí Vlhoště. V okolí pískovcových skalních bloků jižně a západně od vrcholu Vlhoště se kromě litozemě vyvinuly také kambizem a arenický podzol. Údolí Litického potoka je tvořeno glejovou fluvizemí, hnědozeměmi, pararendzinou, černicí a v okolí Dolanského rybníka se vyskytují také gleje.
Krajinná charakteristika: Území EVL zahrnuje dva zalesněné kopce tvořící významné krajinné dominanty širokého okolí. Na úpatí těchto kopců navazuje zemědělská krajina reprezentovaná na území EVL téměř výhradně kosenými a pasenými loukami, které jsou rozčleněny mezemi, odvodňovacími kanály a rozptýlenou zelení do nepravidelných dílců o velikosti od několika arů až po desítky hektarů. Na severovýchodním okraji území přechází do rybniční krajiny se soustavou Holanských rybníků, na území EVL zasahuje pouze Dolanský rybník. Silněji podmáčená místa jsou pokrytá neudržovanými porosty rákosu, příp. lužními lesíky
Kvalita a význam:
Vegetačně i krajinářsky hodnotný komplex lesních i nelesních biotopů. Mezi cenné lokality nelesní vegetace patří zejména zachovalé mokřadní louky u Litic. Jedná se rozlehlé louky sv. Molinion, částečně kosené. Významný je komplex mokřadních olšin s druhy jako vrbina kytkokvětá (Lysimachia thyrsiflora), bledule jarní (Leucojum vernum) nebo kapradiník bažinný (Thelypteris palustris) a vegetace bahnitých substrátů s ďáblíkem bahenním (Calla palustris) jihovýchodně. Na severozápadním svahu Ronova se zachovaly i cenné druhově bohaté porosty mezofilních ovsíkových luk. Řada luk (zejména mimo CHKO) ale postupně degraduje z důvodů absence managementu.
Omezení:
Kosená část: Ve spolupráci se zemědělcem usměrnit kosení do vhodného období s možností rozdělení seče do více etap v několika pruzích či jinou formou mozaiky. Dosud nekosené části: Vhodně načasovaným kosením vytvořit mozaiku menších ploch s různým typem managementu – pravidelně každoročně kosené, občasně kosené, nekosené. Šetrným rozvolněním porostu dřevin vytvořit několik průletových otvorů skrze dělící pás dřevin, aby došlo k lepšímu propojení dílčích lokalit. Vhodně načasovaným kosením několika malých ploch (5x5 m) vytvořit nebo zlepšit podmínky pro výskyt hostitelských mravenců v blízkosti živných rostlin pro modrásky. Šetrnými zásahy zvýšit diverzitu rostlin (zejména na nektar bohatých) na zanedbaných plochách. Zamezit případnému hnojení, tak aby nedocházelo ke zvyšování trofie. Sečením udržovat nižší bylinné porosty a zároveň odstraňovat stařinu. Zlepšení vodního režimu zejména zamezením nevhodného odvodňování (meliorací). Vhodná je likvidace netýkavky vytrháváním, aby se nešířila dále po toku.
Péče:
Větší část lokality modrásků je potenciálně ohrožena intenzifikací zemědělského obhospodařování – seč v nevhodných termínech. Menší část je naopak ohrožena dlouhodobým neudržováním, které má za následek degradaci porostů. Některé louky v okolí Ronova se v roce 2004 rozoraly, pozemky byly vedeny jako orná půda, ale neudržováním se změnily pole v louky. Při nekosení mokřadních společenstev může dojít k jejich degradaci, především šířením rákosu a hromaděním stařiny. V olšinách (u Stvolínek) se šíří netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera). Meliorace - v minulosti provedené meliorace pravděpodobně výrazně ovlivnily vodní režim a řada vhodných lokalit pro vrkoče vyschla. Hnojení - na vegetaci je místně patrné hnojení a eutrofizace.
