Binov - Bobří soutěska

Evropsky významná lokalita
Binov - Bobří soutěska
Rozloha (ha): 455,9207
Datum prvního vyhlášení: 03.11.2009
Kód Natura 2000: CZ0510441

Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích; smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy; eurosibiřské stepní doubravy; extenzivní sečené louky nížin až podhůří; chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů; dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum

Toto území spravuje

Charakteristika lokality: Vrch Binov, 1 km JV od obce Loučky u Verneřic.
Neživá příroda: Geologie: Vrch Binov je budován čedičovou horninou - plagioklasovým limburgitem, s tzv. antecedentním údolím. Údolí Bobřího potoka se vytvořilo na okrajovém svahu hrástě Českého středohoří hloubkovou erozí malého vodního toku - Bobřího potoka, která byla umocněna postupným vyklenováním vulkanického pohoří. Úzké erozní údolí s vodopádem v místě, kde je ovlivněn výraznou šikmou puklinou v sopečném tělese je jedinečnou ukázku tzv. zpětné eroze v rámci Čech. Údolí je obklopeno skalními stěnami a rozsáhlými sutěmi, balvanité sutě pokrývají téměř celou lokalitu. Geomorfologie: Severovýchodní okraj Litoměřického středohoří. Krajinná charakteristika: Většinou zalesněné severní, východní a jihovýchodní svahy, s erozním údolím Bobřího potoka v severní části lokality, orientovaným od západu k východu.
Kvalita a význam: Velmi zachovalá společenstva skal, sutí, lesů a vlhkých luk. V Bobří soutěsce dochází k zajímavému jevu, kdy vlivem inverze chladnomilné druhy rostlin i živočichů obsazují nižší polohy při jejím dnu, zatímco druhy teplomilné vystupují do vyšších poloh. Výskyt řady vzácných druhů rostlin. Skladba typické lesní a suťové fauny je do značné míry ovlivněna zdejšími mikroklimatickými zvláštnostmi (podmrzající sutě, teplotní inverze).
Omezení: Lesy - nešířit geograficky nepůvodní dřeviny - při výchově a obnově přednostně odstraňovat invazní geograficky nepůvodní dřeviny - do lesních porostů vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby - klást důraz na přirozenou obnovu porostů a s tím spojené jemnější způsoby hospodaření a dostatečnou ochranu proti zvěři - preferovat čitelnější prostorovou výstavbu porostů, tu lze docílit pestřejší druhovou skladbou, delší obnovní dobou a vhodnými výchovnými zásahy - při obnovách porostů s vyšším než minimálním zastoupením (dle vyhlášky č. 83/1996 Sb.) průvodních MZD v žádném případě tento podíl nesnižovat. Naopak se doporučuje, aby byl postupně zvyšován až na úroveň přirozeného zastoupení těchto dřevin. Reálné se zdá být cca 50 % navýšení v jednom obnovním cyklu. Viz § 31 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích. - při hospodaření v lesích neopomíjet význam mrtvého dřeva v lesním ekosystému. Jeho účast v porostech lze zajistit mimo jiné ponecháním jednotlivých stromů přirozené druhové skladby (zejména doupných) na dožití a posléze do úplného rozpadu dřevní hmoty na místě. Travní porosty: Mezofilní ovsíkové louky - sečení se sušením píce a odvozem sena (příp. sečení s odklizením zelené píce) 1-2x za rok samohybnou lehkou (příp. těžkou) mechanizací, v období od července do srpna, bez přihnojování a vápnění. Vlhká tužebníková lada - sečení s odklízením zelené píce či sečení s pálením sena, 1x za 3-5 let v období od srpna do září, ručními nástroji nebo samohybnou lehkou mechanizací. Biotopy skal a drolin bez zásahů.
Péče: Vývoj přirozených biotopů na lokalitě může být ohrožen zejména vlivy souvisejícími s hospodařením v lesích a zemědělským hospodařením.

Otevřít mapu

Předměty ochrany

Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích; smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy; eurosibiřské stepní doubravy; extenzivní sečené louky nížin až podhůří; chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů; dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum

Stanoviště

Informace o plánech péče
Seznam opatření z plánu péče
Realizace péče
Aktuální správní řízení