Východní Krušnohoří

Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech); lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích; rašelinný les; smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy; evropská suchá vřesoviště; vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně; horské sečené louky; chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů; bučiny asociace Luzulo-Fagetum a Asperulo-Fagetum; acidofilní smrčiny; lokalita kovaříka fialového, modráska bahenního, modráska očkovaného

Charakteristika lokality: Východní část Krušných hor zahrnující převážně jejich svahy, přibližně od Jirkova po Tisou (okr. Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem).

Neživá příroda: Geologie: Plochá hornatina s výškovou členitostí 200-600 m budovaná převážně z hornin krušnohorského krystalinika (rulové jádro obklopené obalem svorové a filitové série), do nichž pronikly variské hlubinné vyvřeliny. Izolovaně se zachovaly denudační zbytky třetihorních lávových příkrovů. Geologická historie Krušných hor začíná v předprvohorním období, kdy se patrně vytvořily nejstarší usazeniny a vyvřeliny, později změněné vlivem tlaků a tepla v hloubce zemské kůry na tzv. šedé a červené ruly. Lokalita částečně zasahuje do poloh miocénních sedimentů Severočeské pánve. Geomorfologie: Geomorfologický vývoj celé soustavy byl silně ovlivněn až třetihorní zlomovou tektonikou, která způsobila silné poklesy na jihovýchodní straně pohoří a vznik jezerních depresí, jako např. Komořanské jezero na Mostecku. Pohyb na zlomových liniích, které se několikrát opakovaly, usnadnily také práci povrchové vodě a přispěly tak ke vzniku hlubokých příčných údolí v Krušných horách a mocných kamenitých sutí a jiných zvětralin na horských svazích. Lokalita je součástí Krušnohorské hornatiny, částečně však přesahuje do pánevní oblasti Podkrušnohorské podsoustavy. Reliéf: Jednostranně ukloněné kerné pohoří s rozsáhlými zbytky zarovnaných povrchů ve vrcholové části. Příkrý jihovýchodní zlomový svah je ve východní polovině souvislý a jednostupňový cca 500 až 600 m vysoký, silně rozčleněný koryty svahových potoků. Pedologie: Převládajícími půdními typy jsou podzoly kambické a kambizemě dystrické. Krajinná charakteristika: Převážně lesnaté jednostranně ukloněné svahy Krušných hor jsou protkané četnými údolími malých horských toků. Území zahrnuje částečně náhorní parovinu i úpatí pohoří. Oblast není zemědělsky intenzivně využívána, v malé míře se uplatňuje pouze pastva dobytka. Osídlení je řídké. Krajinný ráz je v současnosti ovlivněn větrnými elektrárnami.

Kvalita a význam: Rozsáhlý komplex zachovalé lesní i nelesní vegetace východní části Krušných hor. Fenoménem území jsou zachovalé svahové lesní porosty bučin as. Luzulo-Fagetum, Violo reichenbachianae-Fagetum. Reprezentativní a zachovalé jsou také květnaté bučiny v oblasti Telnického údolí (as. Dentario enneaphylli-Fagetum). V bezlesí mají ochranářský význam především tzv. koprníkové louky (as. Meo athamantici-Cirsietum heterophylli). Tato asociace se omezuje pouze na Krušné hory, Jizerky a část Doupovských hor. Louky na úpatí Krušných hor u obce Domaslavice (mezi Osekem a Hrobem) jsou významnou lokalitou evropsky chráněných motýlů - modráska bahenního (Maculinea nausithous) a modráska očkovaného (Maculinea teleius). Území stávající NPR Jezerka je také významné výskytem evropsky chráněného kovaříka (Limoniscus violaceus). Území Východního Krušnohoří zahrnuje několik stávajících maloplošných chráněných území. Jsou to: Přírodní rezervace Černá louka, Přírodní památka Buky na Bouřňáku, Přírodní památka Domaslavické údolí, Přírodní rezervace Vlčí důl, Přírodní památka Vrása a Národní přírodní rezervace Jezerka. Na území Východního Krušnohoří také částečně zasahuje Ptačí oblast Východní Krušné hory.

Omezení: Modrásek očkovaný (Maculinea teleius): Uchovat charakter vlhkých luk. Zamezit zarůstání lokality náletovými dřevinami a zamezit změnám vodního režimu (odvodňování, zasypávání sníženin) a chemickým zásahům (hnojení, insekticidy). Vyhovujícími stanovišti jsou mozaiky obhospodařovaných (vždy jednosečných) a dočasně neobhospodařovaných pozemků. Kosení luk je vhodné provádět mozaikovitě (popř.: v pruzích, šachovnicově, s ponechanými širokými lemy), ručně a mimo letové období modrásků rodu Maculinea (nejvhodnější je červen, nebo podzim). Nepřípustná je druhá seč (otava). Tam, kde není možné zajistit optimální způsob hospodaření pro celou lokalitu, je možné přikročit i k rozdělení území na několik částí obhospodařovaných obrok. V krajním případě je možné při nevhodně načasovaném kosení ponechat na lokalitě nepokosené několikametrové příčné pásy či širší okraje, které slouží jako refugia populace pro následující roky. Zcela nepřípustné je odvodňování vlhkých luk, a naopak je třeba přistoupit k rušení bývalých meliorací. Obdobně nepřípustné jsou jakékoli snahy zalesňovat stávající lokality. Modrásek bahenní (Maculinea nausithous): Zachovat na dané lokalitě vhodný režim, tzn. zamezit odvodňování luk. Vhodné jsou úpravy vodního režimu na lokalitách, v minulosti nevhodně meliorovaných (např. výstavba hrázek na kanálech vedených loukami). U lokalit silně zamokřených je možné provést povrchové odvodnění do hloubky 15-30 cm v závislosti na výšce hladiny podzemní vody, aby v důsledku zamokření nedocházelo k vývoji vlhkomilnějších společenstev. Zamezit užívání chemických přípravků (hnojiva, insekticidy). Louky pravidelně kosit před dobou letu imág, tedy v době normální červnové senoseče, nikoli však později. Absolutně nepřípustná je druhá seč (otava). Sečení, nejlépe ruční, provádět mozaikovitě, v pruzích, šachovnicově, případně s ponechanými širokými lemy (kosené části střídat obrok). Kovařík (Limoniscus violaceus): Ponechat lokalitu přirozenému vývoji, zamezit jakýmkoli lesnickým zásahům, bez předchozího schválení. Neodstraňovat stromy s hostitelskými dutinami, neprosvětlovat výrazně okolní porost. Stavy černé zvěře udržovat na velmi nízké úrovni, a to i v širším okolí lokality. V případě přezvěření a nadměrného okusu zamezit přístupu zvěře (oplocení apod.), aby bylo zajištěno zmlazování a přirozená obnova lesa. Bez výhrad lze v případě potřeby doporučit pouze odtěžení nepůvodních dřevin (smrk) a jejich náhradu především za dub či buk. V případě polopřirozených lokalit, zajistit management v následující podobě: v porostech s velmi starým stejnověkým stromovým patrem zajistit prostorovou a věkovou diferenciaci porostů pomocí výsadeb (dubu, buku); ve starých výmladkových porostech zajistit totéž tak, aby mohly vznikat nové dutiny. Neošetřovat případná poškození jednotlivých stromů (např.: zatírání čerstvých poranění a zlomů). V lesních porostech sousedících s vymezeným územím cílit jejich obhospodařovávání podobným způsobem. Lesní porosty obecně: Omezení těžby v přirozených lesních porostech, ponechání části mrtvého dřeva, selektivní těžba geograficky nepůvodních a ekologicky problematických druhů dřevin, postupná eliminace porostů smrku, modřínu aj. a jejich náhrada dřevinami přirozeného druhového složení. Zamezit odvodňování. Bezlesí obecně: Obnovit tradiční extenzivní využívání pastvin a luk, zamezit odvodňování, zalesňování je přípustné pouze u méně ochranářsky hodnotných bezlesích pozemků (k výsadbě používat výhradně dřeviny přirozeného druhového složení lesních společenstev), omezovat šíření zástavby.

Péče: Krušné hory byly postiženy rozpadem lesních jehličnatých monokultur. Značná část území byla v minulosti zalesňována geograficky nepůvodními druhy dřevin, hlavně borovice kleč (Pinus mugo), smrk pichlavý (Picea pungens) a modřín opadavý (Larix decidua), a s tím byly prováděny značné úpravy ve vodním režimu. Značně ohroženy jsou porosty bučin, které jsou v současnosti masivně káceny. Tento aspekt je v současnosti asi klíčový. Problematické jsou snahy o intenzifikaci aktivit spojených se zimními sporty (rozšiřování a prodlužování sjezdových drah, budování vodovodů k zasněžování, umisťování nových staveb, rozšiřování zimních center a jejich zázemí). Dosud nejasný je vliv umělého zasněžování na společenstva horských luk. Problematické jsou také záměry a konkrétní projekty na výstavbu větrných elektráren (narušení krajinného rázu, narušení stanovišť jejich výstavbou, negativní vliv na ptactvo). Velkým problémem jsou stále vysoké stavy jelení zvěře, která zabraňuje přirozenému zmlazování lesa a narušuje svou nadměrnou koncentrací především mokřadní biotopy. Negativní vliv v bezlesí spočívá v upuštění od tradičního extenzivního obhospodařování (kosení, pastva), nebo naopak pokusy o jeho intenzifikaci (dosev kulturních trav a jetelovin, hnojení, meliorace, nadměrná pastevní zátěž) Zatím obtížně odhadnutelné následky bude mít provoz rychlostní komunikace dálnice D8.