Charakteristika lokality:
Dominantní vrch východní části Českého středohoří Sedlo (726 m n. m.), 2 km severně od obce Liběšice.
Neživá příroda:
Vrch Sedlo (726 m n. m.) je nejvyšší horou verneřické části Českého středohoří. Tvar vrchu je získán druhotně - erozí, tak jako u většiny středohorských kopců. Zde je vypreparována značně rozsáhlá několikanásobná trachybazaltická přívodní dráha. Toto těleso lze považovat za pozůstatek vulkanického aparátu, který mohl vytvořit značný objem povrchových vulkanitů. Není vyloučeno, že značné množství produktů povrchového vulkanismu pochází právě z této erodované přívodní dráhy. Sedlo je rozsáhlý suk na hrásťově vyzdvižené a vypreparované výplni diatremy ze sodalitického trachyandezitu, vrcholovou část tvoří dva úzké strukturní hřbety směru S-J a V-Z, v místě jejich styku leží vrchol elevace. Na hřbetu a příkrých svazích jsou četné kryogenní tvary sloupovitě a deskovitě odlučného neovulkanitu - vrcholové skály, sloupy, mrazové sruby, kamenná moře, balvanové proudy, haldy. Na rozsáhlém pískovcovém úpatním podstavci soliflukční suťový plášť porušený sesuvy. Půdními typy jsou zde rankery a kambizemě rankerové. Tefritové hřebeny s příkrými svahy a mocnými sutěmi, s listnatými porosty pralesovitého charakteru, s teplomilnou květenou i relikty alpínské flóry.
Kvalita a význam:
Zachovalá společenstva listnatých lesů pralesovitého charakteru, s teplomilnou květenou i relikty alpínské flóry. Zachovalá společenstva skal a sutí s výskytem zvláště chráněných druhů: tařice skalní (Aurinia saxatilis), hvězdnice alpská (Aster alpinus), kosatec bezlistý (Iris aphylla), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos). Převážně lesní fauna se zástupci horských druhů, celkem bylo zjištěno přes 70 druhů obratlovců - výskyt výra velkého (Bubo bubo) aj. Významná je fauna vázaná na lesní porosty pralesovitého charakteru a fauna bezobratlích vázaná na chladné sutě.
Omezení:
Porosty suťových lesů a doubrav ponechat přirozenému vývoji. Suťové lesy smíšené s nepůvodními smrčinami - postupná redukce smrku a modřínu, doplňování a péče o stávající zmlazení dřevin přirozené skladby. Porosty nepůvodních smrčin - maloplošná obnova kotlíky, případně úzkými záseky po svahu, postupná redukce smrku a modřínu, doplňování a péče o stávající zmlazení dřevin přirozené skladby.
Péče:
Porosty skalních útvarů a především jižní a západní svahy lokality jsou ohroženy devastací stádem muflonů. V porostech severních svahů je místy v podrostu dominantní netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Vzhledem k nepřístupnosti terénu na území zde byla lidská činnost omezena, takže se na převážné většině plochy zachoval lesní porost s přirozenou skladbou nebo se skladbou blízkou přirozené, výsadba nepůvodních dřevin - smrk a modřín - se omezila pouze na spodní okraje lokality, kde se postupně provádějí náhrady smrčin listnatými porosty. Existence turistické cesty vedoucí po středním hřebeni na skalní vyhlídku u vrcholu Sedla nemá za následek výraznější dlouhodobé poškození území.
