Bílé stráně u Litoměřic
- ISOP Portál
- Územní ochrana
- Chráněná území
- Karta území
Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště; smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy; lokalita přástevníka kostivalového; polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích; pionýrská vegetace silikátových skal; lokalita střevíčníku pantoflíčku
Toto území spravuje
Charakteristika lokality: Území se skládá ze čtyř disjunktních lokalit: vrcholek Satan u obce Žitenice, 2 km SV od Litoměřic; bílé stráně u Knoblošky se nacházejí u obce Michalovice a Knobloška 2 km Z od Litoměřic. Čtvrtá dílčí lokalita navazuje na EVL Bílé stráně - 1 km S od Litoměřic.
Neživá příroda: Geologie: Jedná se o výchozy slínovců a jílovitých vápenců teplického souvrství, pokryté zvětralinami a kamenitými půdami bohatými na karbonáty. Geomorfologie: Lokality se nacházejí v celku České středohoří, podcelku Verneřické středohoří, okrsku Litoměřické středohoří. Reliéf: Území Bílých strání u Knoblošky tvoří prudké svahy se západní expozicí, na hraně jižní části se třemi vršky (331 m n. m.). Dílčí lokalitu Satan tvoří jihozápadní svah vršku Satan (331 m n. m.) a protější stráň, která je součástí spodní části jihovýchodního svahu nesouměrného hřbetu Bílá stráň (353 m n. m.). Stráně dělí úzké údolí s občasnou vodotečí. Dílčí lokalita u Bílých strání u Pokratic leží téměř pod vrcholem hřbetu Bílé stráně. Krajinná charakteristika: Mírné až prudké travnaté a křovinaté stráně většinou se západní nebo jihozápadní expozicí obklopené poli, ovocnými sady, loukami a pastvinami. Výrazné krajinné útvary, jejichž jméno - Bílé stráně je odvozeno od zdaleka viditelné bílé barvy vápenců a opuk, které jsou odkryty pod rostlinným pokryvem ve vyšších částech strání.
Kvalita a význam: Zastoupení zvláště chráněných a velmi vzácných druhů rostlin a živočichů v suchých trávnících i lesních porostech je velmi bohaté. Z rostlin mj. střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) (jedna z mála relativně bohatých lokalit v sev. Čechách), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), tořič hmyzonosný (Ophrys insectifera) (jedna z mála lokalit v ČR), vstavač nachový (Orchis purpurea), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), bradáček vejčitý (Listera ovata), třemdava bílá (Dictamnus albus), plamének přímý (Clematis recta), sasanka lesní (Anemone sylvestris), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), len žlutý (Linum flavum) (jedna z mála lokalit v ČR), len tenkolistý (Linum tenuifolium) (jedna z mála lokalit v ČR), hořec křížatý (Gentiana cruciata), koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica) (jedna z mála lokalit v ČR) aj. Lokalita je velmi významná entomologicky, z brouků jsou významní mj. Bruchidius pauper, Apion flavimanum, Aphthona atrovirens aj., z motýlů jsou významní mj. Dichrorampha obscuratana, Callimorpha quadripunctaria, Helcystogramma triannulella, Maculinea alcon aj., rovněž malakofauna je pozoruhodná: Oxychilus inopinatus, Cepaea vindobonensis aj., z plazů je významná mj. Vipera berus, z ptáků např. Locustella luscinioides, Dendrocopos minor aj. Celostátní význam lokality je dán mj. výskytem velkého počtu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, z nichž někteří zde mají jedno z mála nalezišť v ČR, jiní se zde vyskytují na okraji areálu svého rozšíření.
Omezení: Nešířit geograficky nepůvodní druhy, odstraňovat nepůvodní invazní druhy, do lesních porostů vnášet chybějící dřeviny přirozené druhové skladby, klást důraz na přirozenou obnovu lesů a s tím spojené jemnější způsoby hospodaření a dostatečnou ochranu proti zvěři, preferovat členitější prostorovou výstavbu porostů, upravovat druhové skladby porostů vzniklých živelně v důsledku pěstebního zanedbání, ponechání jednotlivých stromů přirozené dřevinné skladby na dožití, do úplného rozpadu dřevní hmoty. Management střevíčníku prováděn nahodile od roku 1978 (odstraňování křovin), pravidelně od roku 1993. Odstraňování křovin a jejich výmladků, snižování hustoty zastínění, občasné odstraňování stařiny. Pro umožnění generativního šíření rostliny je doporučeno i občasné narušování ploch v sousedství jedinců.
Péče: Teplomilné trávníky jsou ohroženy zarůstáním křovinami. Upuštěním od pravidelné likvidace nežádoucích náletových dřevin by došlo k zániku teplomilných trávníků. Střevíčník je ohrožen vyrýpáváním zahrádkáři či pěstiteli, často jde o vyrýpnutí trsu s 10-20 jedinci (roky 2001, 2002). Nebylo pozorováno trhání jednotlivých rostlin do kytic. Negativně také působní zarůstání a zahušťování křovin jasanem ztepilým, topolem osikou). Potenciálně ohrožujícím faktorem je aplikace pesticidů v okolí. Hromadění stařiny v některých místech.
Předměty ochrany
Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště; smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy; lokalita přástevníka kostivalového; polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích; pionýrská vegetace silikátových skal; lokalita střevíčníku pantoflíčku
Stanoviště
Druhy
Informace o plánech péče
Seznam opatření z plánu péče
Realizace péče
Aktuální správní řízení