Charakteristika lokality:
Jihozápadní část hřebene Mehelnické vrchoviny (Píseckých hor), 2,5 km severozápadně od obce Všeteč, 6 km SV od Protivína.
Neživá příroda:
Geologie: V podloží se nacházejí krystalické metamorfované horniny podolského komplexu (moldanubikum). Převažuje leukokratní migmatit, místy také biotitická a muskovit-biotitická žulorula, s poměrně hojnými drobnými žílami křemene a leukokratní žuly. V drobných údolních depresích jsou základní horniny překryty pleistocenními deluviálními a deluviálně soliflukčními písčitými hlínami s úlomky hornin, místy i holocenními fluviálními písčitými hlínami a hlinitými písky. Geomorfologie: Území je součástí poměrně členité Mehelnické vrchoviny (součást Písecké pahorkatiny, která je částí celku Táborská pahorkatina). Reliéf: Lokalita leží na plochých vrcholech a na obou svazích výrazného hřbetu Mehelnické vrchoviny probíhajícího ve směru SSZ-JJV, v rozpětí nadmořských výšek 465-627 m. Svahy mají převážně západní nebo východní orientaci. Ve vrcholových partiích se nacházejí drobnější mrazové sruby a rozvlečené balvanové sutě. Pedologie: Území se nachází v oblasti kambizemě typické kyselé, v plochých terénních depresích s přechody ke kambizemi pseudoglejové a pseudogleji. Na kamenitých svazích a sporadických skalních útvarech se vyskytuje ranker kambizemní (až ranker typický). Krajinná charakteristika: Výrazný zalesněný hřbet Mehelnické vrchoviny (Písecké hory), s minimálním zastoupením nelesních ploch; představuje jeden z nejrozsáhlejších souvislých lesních komplexů ve vnitrozemí Čech. Dnešní i historické osídlení je omezeno jen na západní a východní úpatí tohoto vrchovinného pásma.
Kvalita a význam:
Větší část území zaujímá PR Velký a Malý Kamýk. Porosty mají většinou dobře zachovalou přirozenou druhovou skladbu a zčásti i prostorovou strukturu a představují jednu z významných ukázek podhorských bučin v jihočeském regionu.
Omezení:
Přirozené porosty bučin je žádoucí obhospodařovat s co nejdelší dobou obnovní při mírně zvýšeném obmýtí, aby byla zajištěna maximálně možná kontinuita všech vývojových fází lesních porostů, při jejich obnově maximálně využívat přirozeného zmlazení všech stanovištně původních dřevin. Při obnově v území zahrnutých jehličnatých kultur zajistit dostatečné zastoupení (alespoň 30-40 %) původních listnatých dřevin v druhovém složení podle typu stanoviště.
Péče:
Porosty v PR jsou ošetřeny stávajícím plánem péče, porosty mimo dosavadní chráněné území jsou hospodářské lesy, v nichž stále hrozí holosečný způsob hospodaření a zavádění geograficky a stanovištně nepůvodních dřevin (modřín, smrk).
