Charakteristika lokality:
Stráň nad silnicí Přešťovice - Strakonice, 1,5 km Z od obce Přešťovice, SV od Strakonic.
Neživá příroda:
Geologie: Podloží tvoří složitý komplex metamorfovaných hornin pestré skupiny moldanubika: plošně převažuje vložka krystalického vápence, k níž na západní straně přiléhá pruh erlanu a amfibol-pyroxenického kvarcitu, ze všech stran je pak uzavřena v kvarcitické pararule a celý tento komplex je uložen v základní hornině - migmatitizované biotitické a sillimanit-biotitické pararule. Geomorfologie: Lokalita leží na jižní hranici mírně zvlněné Radomyšlské pahorkatiny (součást Horažďovické pahorkatiny), která na úpatí stráně přechází přímo do nivy řeky Otavy, ležící již ve Strakonické kotlině (součást Českobudějovické pánve). Reliéf: Stráň se relativně příkře zvedá z nivy Otavy až do úrovně rovinaté plošiny v mírně zvlněné jižní části Radomyšlské pahorkatiny. Ve stráni se nachází drobné skalní výchozy podkladových hornin, v západní části je opuštěný malý vápencový jámový lom (hluboký asi 10-15 m) se zarostlými odvaly na svém jižním a východním okraji. Pedologie: Půdním pokryvem je převážně kambizemní rendzina, s přechody ke kambizemi typické. Krajinná charakteristika: Mírně zvlněná krajina na přechodu ze Strakonické kotliny do Radomyšlské pahorkatiny, převážně bezlesá, s velkými bloky zemědělské půdy s převahou polí a roztroušenými malými ploškami drobných lesíků, křovinatých strání a nevyužívaných kamenitých lad.
Kvalita a význam:
Oba nejvýznamnější biotopy (T6.2B, T3.4D) jsou vyvinuty zcela charakteristicky a jsou velmi cenné i z hlediska floristického.
Omezení:
Travinobylinné porosty je žádoucí alespoň občas pokosit s frekvencí 1x za 2-3 roky. Expanzivní porosty (kolonie) třtiny křovištní je bezpodmínečně nutné kosit nejméně 2-3x ročně. Periodicky je potřebné likvidovat nálety nežádoucích expanzivních dřevin, zejména trnky a jasanu (u jasanu prioritně vykácet všechny vzrostlé a již plodící jedince). Pro podporu některých ustupujících druhů, např. vrabečnice roční (Thymelaea passerina) je potřebné na vhodných stanovištích (T6.2B) s mělkou skeletovitou půdou maloplošně narušovat půdní povrch pro podporu uchycení jejich semenáčků.
Péče:
Stráň pozvolna zarůstá náletem nežádoucích křovin (zejména trnkou) a na stinných místech se uchycují a odrůstají i semenáčky jasanu, což by mohlo být do budoucna velkým nebezpečím pro celou lokalitu. Na několika místech se uchytily kolonie třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Území proto vyžaduje minimálně periodickou redukci nežádoucích náletových dřevin a pravidelné opakované kosení expanzivních porostů třtiny křovištní. Od horního okraje (pole) dochází ke splachům živin a vzniku eutrofních ruderálních vysokobylinných lemů.
