Charakteristika lokality:
Rybník Osika 1 km východně od osady Albeř, 3,5 km severovýchodně od Nové Bystřice.
Neživá příroda:
Geologie: Horninovým podkladem celé lokality je středně zrnitá dvojslídná porfyrická žula číměřského typu, překrytá v terénních depresích a nivě potoka Dračice pleistocenními a holocenními fluviálními hlínami a deluviofluviálními hlinitými písky a písčitými hlínami. Geomorfologie: Území leží v nižší méně členité jižní části Vysokokamenské vrchoviny (součást Novobystřické vrchoviny). Reliéf: Mírně zvlněný vrchovinný terén se zaoblenými tvary reliéfu a velmi pozvolnými svahy. Široké údolí Dračice je v tomto úseku vyplněné vodami velkého rybníka Osika, v navazujících terénních depresích jsou časté komplexy pramenišť, na něž jsou místy vázány rašeliništní biotopy. Pedologie: Nejběžnějším půdním typem v širším území je kambizem pseudoglejová, v nivách a depresích převažuje glej s přechody ke gleji organozemnímu (až organozemi), na suchých kamenitých stanovištích převládá kambizem dystrická. Krajinná charakteristika: Málo členitá krajina jižní části žulové Novobystřické vrchoviny, s mozaikou luk, pastvin a menších i větších lesních komplexů, s početnými většími či menšími rybníky s navazujícími mokřadními a případně rašeliništními biotopy.
Kvalita a význam:
Nejcennějším biotopem jsou porosty as. Littorello-Eleocharitetum acicularis v mělkém litorálu rybníka Osika, které patří dosud k nejkvalitnějším v ČR. Významné a cenné jsou oligotrofní porosty vysokých ostřic (M1.7), zejména as. Caricetum rostratae.
Péče:
Vodní a mokřadní společenstva ve vodním sloupci a litorálu rybníka jsou silně ovlivňovány intenzitou rybničního hospodaření (početností a skladbou rybí obsádky, režimem případného přikrmování a hnojení). Luční porosty a pastviny v okolí rybníka jsou ohroženy postupnou degradací v důsledku absence kosení a pastvy.
Omezení:
Rybník obhospodařovat jako polointenzifikační (jako doposud). Režim obhospodařování (výši rybí obsádky, případné přihnojování a přikrmování) musí stanovit podrobný plán péče, stanovený na základě analýzy současného stavu. Žádoucí a optimální by bylo i periodické částečné letnění v jarních a časně letních měsících (podpora potenciální vegetace obnažených den M2.1, která není střetová vůči vegetaci M3). Louky a pastviny v bezprostředním okolí rybníka pravidelně kosit 1x ročně, nehnojit.
Biota:
Plošně nejvýznamnějším biotopem je makrofytní vodní vegetace (V1F) reprezentovaná výskytem běžných druhů: rdest vzplývavý (Potamogeton natans), r. kadeřavý (P. crispus), rdesno obojživelné (Polygonum amphibium), vodní mor kanadský (Elodea canadensis) aj.; malý podíl tvoří porosty s bublinatkou jižní (Utricularia australis) (V1C). Nejcennější vegetací jsou však porosty svazu Littorellion uniflorae (M3) as. Littorello-Eleocharitetum acicularis a Ranunculo flammulae-Juncetum bulbosi s hojným výskytem pobřežnice jednokvěté (Littorella uniflora), sítiny cibulkaté (Juncus bulbosus), bahničky jehlovité (Eleocharis acicularis), vytvořené v různé šíři prakticky po celém obvodu rybníka Osika. K dalším cenným typům vegetace patří rašeliništní bezlesá společenstva (R2.2, R2.3, R3.1, R3.4), zachovaná však jen v poměrně maloplošných fragmentech, výskyt suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium), starčku potočního (Tephroseris crispa), vrbiny kytkokvěté (Lysimachia thyrsiflora), jetele kaštanového (Trifolium spadiceum), zábělníku bahenní (Potentilla palustris), klikvy bahenní (Oxycoccus palustris), suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginatum). Poměrně významné je zastoupení litorálních porostů vysokých ostřic (M1.7) as. Caricetum rostratae, Caricetum gracilis, Calamagrostietum lanceolatae), zcela okrajově se vyskytují vlhké pcháčové louky (T1.5) převážně as. Angelico-Cirsietum palustris a krátkostébelné smilkové trávníky (T2.3B) svaz Violion caninae, as. Hyperico-Polygaletum, v náznacích i Thymo-Festucetum ovinae se vzácným výskytem prhy arniky (Arnica montana).
