Charakteristika lokality:
Středně velký rybník, ležící 1 km jižně od náměstí města Nová Bystřice. Rybník je součástí rybniční soustavy většinou průtočných rybníků na Dračici a jejích přítocích pod Novou Bystřicí (povodí Lužnice). Podél břehů je vyvinut úzký lem litorálních rákosin a vysokých ostřic. Rybník leží v extenzivně využívané zemědělské krajině (převažují plochy trvalých travních porostů). Na větší části JV břehu se nachází jehličnaté lesní porosty.
Neživá příroda:
Geologie: Lokalita se nachází v oblasti centrálního moldanubického plutonu. Skalní podloží tvoří středně zrnitý dvojslídný granit s velkými vyrostlicemi živců (číměřský typ), který je v ploše rybniční kotliny překrytý deluviofluviálními písčitými hlínami a fluviálními hlinitými písky. Na SZ břehu navazuje na rybník (a zřejmě pokračuje i pod hladinou rybníka) mělké ložisko slatinné až přechodové rašeliny. Geomorfologie: Lokalita leží v protáhlé Albeřské kotlině protékané potokem Dračice, v oblasti soutoku s Artolečským potokem. Albeřská kotlina je součástí Novobystřické vrchoviny, která tvoří větší jihozápadní část nadřazeného celku Javořická vrchovina. Reliéf: Velmi mírně zvlněný terén širokého a plochého údolí Dračice, zvedající se mírnými svahy k okolním nevysokým elevacím. Údolí je z velké části vyplněno soustavou středně velkých i menších rybníků. Vlastní rybník je dosti hluboký s vysokou hrází (asi 3-4 m), se zčásti zabahněným dnem, které se od okrajů pozvolna svažuje ke středové stoce. Severní část výtopy je mělčí, s velmi pozvolně klesajícím dnem. Pedologie: Lokalita se nachází v oblasti kambizemě dystrické na zvětralinách kyselých intruziv, která je vyvinuta na nepodmáčených svazích a okolních elevacích. V rybniční kotlině a přilehlých terénních depresích je vyvinut glej a glej organozemní, na SZ straně rybníka organozem (slatina). Dno rybníka je jen na menší části plochy podél středové stoky zabahněné, na podstatné části rybníka je písčité. Krajinná charakteristika: Mírně zvlněná krajina v bezprostřední blízkosti města Nová Bystřice, s harmonickým zastoupením lesů, zemědělských pozemků (v současné době převážně trvalé travní porosty) a většími i menšími rybníky. V okolí rybníka je extenzivně využívaná zemědělská krajina (převažují plochy trvalých travních porostů, západně navazuje golfové hřiště). Na větší části JV břehu se nachází jehličnaté lesní porosty.
Kvalita a význam:
Nejvýznamnějším typem vegetace jsou společenstva obnaženého dna, v jihočeském regionu dosud nedostatečně chráněná, na této lokalitě vyvinutá zcela charakteristicky a ukázkově; při zachování dosavadního způsobu hospodářského využívání rybníka lze předpokládat jejich dlouhodobé přetrvání. Výjimečný je zejména výskyt velmi početné a vitální populace silně ohroženého taxonu puchýřky útlé (Coleanthus subtilis), která za dodržení podmínky alespoň částečného periodického letnění má rovněž velmi dobrou perspektivu dlouhodobého (trvalého) přežití.
Omezení:
Návrh managementu vyžaduje nejprve provést rozbor současného způsobu a intenzity rybářského obhospodařování, teprve poté mohou být stanoveny optimální, resp. limitní hodnoty intenzity chovu ryb (výše a složení rybí obsádky, způsob a intenzita hnojení a používání chemických látek, režim případného přikrmování apod.). Tyto parametry musí stanovit podrobný plán péče pro lokalitu. Z hlediska aktuálního stavu společenstev obnaženého dna a početnosti populace puchýřky útlé (Coleanthus subtilis) se dosavadní způsob hospodářského využívání rybníka jeví jako přijatelný. Optimální je dvouhorkové hospodaření (násada K0, výlov K2), s pravidelným částečným letněním v prvním roce cyklu (jarní a časně letní období). Zcela je třeba vyloučit případný režim využívání letněného rybníka, spočívající v celoplošném kypření dna a jeho osévání obilím.
Péče:
Potenciálně mohou být společenstva obnaženého dna ohrožena příliš intenzivním rybářským využíváním rybníka (neúměrně vysoká rybí obsádka, intenzivní hnojení a přikrmování), případně kypřením a oséváním dna obilím při letnění.
