Charakteristika lokality:
Dobrovízký potok od silnice Hostouň-Jeneč až po soutok s Lidickým potokem, odtud dále po proudu pod názvem Zákolanský potok až k soutoku s Dřetovickým potokem nad obcí Kováry.
Neživá příroda:
Geologie: Okolí tvoří turonské písčité slínovce až jílovce spongilitické, často silicifikované (opuky) či proterozoické fylitické droby a břidlice. V okolí lze dále nalézt pleistocénní deluvioeolické nezpevněné sedimenty tvořené hlínami a písky. V tomto prostředí se v nivě potoka vytvořily nečleněné nezpevněné holocénní fluviální sedimenty hlíny, písku a sedimentů nádrží. Geomorfologie: V rámci podcelku Kladenské tabule zasahuje vymezená lokalita do dvou okrsků, a to Hostivické tabule a Turské plošiny. Reliéf: Niva potoka se nachází v relativně ploché krajině, ve které, zejména na styku s břidlicemi a drobami, vytváří pomístní hlubší zářezy a srázy. Významná část toku byla v minulosti regulována. Regulace se v současnosti samovolně renaturalizovala. Dno hlinité, štěrkovité až kamenité. Místy s jemným sedimentem. V místech výskytu raka kamenáče přirozený substrát. Pedologie: V nivních půdách lze nalézt fluvizemě i oglejené partie. Vzhledem k rozsahu lze v okolí nalézt poměrně pestré zastoupení půd, z toho převažují kambizemě, černozemě, dále pak kvartérní spraše. Krajinná charakteristika: Potok protékající intravilánem několika sídel a volnou krajinou s převahou agrocenóz. Na vymezeném úseku leží několik menších obtočných nádrží dvě průtočné. Pomístně dřevinný doprovod v nivě.
Kvalita a význam:
Lokalita raka kamenáče (Austropotamobius torrentium), která je nejseverovýchodněji položená v rámci středočeského regionu. Jedná se o tok v poměrně kulturní a odlesněné krajině (ve srovnání s lokalitami např. na Křivoklátsku), a to včetně pramenné oblasti. Zajímavý je také fakt, že se jedná o přímý přítok Vltavy (narozdíl od lokalit křivoklátských). Je jedním z mála toků, kde se vyskytuje společně rak kamenáč a rak říční.
Péče:
Regulace a prohrábky koryta.
