Charakteristika lokality:
Lokalita se nachází 9 km ZSZ od Rožmitálu pod Třemšínem v nadmořské výšce kolem 700 m.
Neživá příroda:
Geologie: Podloží budují poměrně úživné proterozoické břidlice a droby. Geomorfologie: Území je součástí okrsku Třemšínská vrchovina, jež spadá do celku Brdská vrchovina. Reliéf: Lokalita se nachází na senilním, plochém reliéfu, velmi typickém pro Brdy. Z této plošiny (lokalita je v nadmořské výšce kolem 700 m) se posléze více na jihu zdvíhají brdské vrchy s nadmořskou výškou přes 800 m. Pedologie: Navzdory relativně bohatému geologickému substrátu jsou zde uváděny poměrně kyselé a živinami chudé kambizemě. Nižší úživnost může být ovlivněna již poněkud vyšší nadmořskou výškou a faktem, že vzhledem k výrazně plochému reliéfu zde dochází na části plochy k oglejení. Krajinná charakteristika: Luční enkláva v rozsáhlých brdských lesích obklopující malou horskou obec. Krajinný ráz je významně ovlivněn hodnotnou architekturou: jednak zbytky původní dřevěné zástavby a dále budovami pro lesní zaměstnance vystavěné v „tyrolském“ stylu. Významný je rovněž památný “Košatý buk“, který sloužil jako hraniční strom.
Kvalita a význam:
Jedná se o lokalitu nejlépe vyvinuté horské luční vegetace ve Středočeském kraji; recentně se zde vyskytují: chrpa parukářka (Centaurea pseudophrygia), prvosenka vyšší (Primula elatior), velmi hojně škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum) a také prha arnika (Arnica montana), kakost lesní (Geranium sylvaticum), jetel kaštanový (Trifolium spadiceum), zvonečník klasnatý (Phyteuma spicatum), hrachor horský (Lathyrus linifolius) a silenka dvoudomá (Silene dioica).
Omezení:
Nutné je pravidelné kosení a odstraňování biomasy. Možné je i střídavé extenzivní polaření.
Péče:
Potenciální ohrožení by mohl představovat útlum v obhospodařování luk (charakterizovaný například i mulčováním) a nebo jejich případné zalesňování. Na nekosených loukách či jejich okrajích se šíří zejména ostřice třeslicovitá (Carex brizoides) a také třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Na loukách je zapotřebí zajistit, resp. udržet kvalitní a pravidelnou seč s odklizením biomasy. Část luk byla v minulosti částečně znehodnocena přeoráním. Ve většině případů jsou však velice dobře regenerovány. Krátkodobé zakládání menších políček a jejich následné ponechání samovolnému zatravnění by nemělo být v rozporu s ochranou lokality.
