Charakteristika lokality:
Disjunktní území v kaňonu Vltavy skládající se z pěti částí mezi obcemi Cholín a Živohošť.
Neživá příroda:
Geologie: Lokalita je proslulá geomorfologickou a geologickou pestrostí, která se nápadně odráží ve flóře a fauně. Skalnatý sráz vltavského údolí budují stlačené prekambrické (neoproterozoické) vyvřeliny jílovského pásma od metabazitů andezitového složení po kyselé ryodacitové až dacitové tufy a tonalitová intruziva. Z kyselých hornin se dále vyskytují např. paleoryolity či biotitické granity. Z vápnitých substrátů se projevují erlany nebo druhotně vysrážené sintry. Geomorfologie: Území je součástí Benešovské pahorkatiny. Převážná část této geomorfologické jednotky je sice poměrně málo členitá až fádní, nicméně lokalita je součástí velmi dobře vyvinutého říčního fenoménu. Reliéf: Monumentálnost zdejšího kaňonu Vltavy (zčásti zatopeného přehradou) dokládá relativně velké rozpětí nadmořské výšky pohybující se mezi 268–470 m n. m. Pedologie: Kambizemě s rozsáhlými plochami rankerů a drobnými výskyty pararendzin. Krajinná charakteristika: Lokalita leží v esteticky působivém úseku kaňonu Vltavy a je jednou z nejlepších ukázek zachovalých přirozených ekosystémů údolí středního toku Vltavy. Vzhledem k typicky vyvinutému říčnímu (údolnímu) fenoménu je zde velmi pestrá škála různých stanovišť.
Kvalita a význam:
Disjunktní území v kaňonu Vltavy skládající se z pěti částí mezi obcemi Cholín a Živohošť je jednou nejlepších ukázek zachovalých přirozených ekosystémů údolí středního toku Vltavy s výskytem řady chráněných rostlinných i živočišných druhů. Území je součástí významné migrační cesty teplomilných a horských druhů rostlin a živočichů.
Omezení:
Z managementových opatření by byla nejvíce zapotřebí likvidace akátu a boru s Pinus nigra v oblasti Cholínského meandru a následně i postupné snižování podílu borovice lesní a smrku v lesních porostech.
Péče:
Území leží v nepřístupném kaňonu a tudíž bezprostřední ohrožení v podobě tlaku na využití pozemku nejsou příliš aktuální. Určitým ohrožením by mohlo být rozšiřování rekreačního areálu Smilovice s následnou ruderalizací níže položených svahů. Na levobřeží se také uvažovalo o těžbě zlata (lokalita Mokrsko). Porosty byly v minulosti nepříznivě ovlivněny výsadbou borovice, v současnosti pak výsadbou smrku, nadměrným okusem lesní zvěří (patrným především na mladých jedlích; zvěř okusuje i semenáče tisu považované za jedovaté) a spontánním zarůstáním teplomilných trávníků. Závažným problémem je úhyn jedle, jehož následkem je rozpad lesních společenstev s vysokým podílem této dřeviny. Územím NPR Drbákov-Albertovy skály je vybudována naučná stezka.
