Padrťsko

Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech); rašelinný les; lokalita raka kamenáče; přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition; evropská suchá vřesoviště; bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách; vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně; extenzivní sečené louky nížin až podhůří; přechodová rašeliniště a třasoviště; chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů; bučiny asociace Luzulo-Fagetum a Asperulo-Fagetum; acidofilní smrčiny

Charakteristika lokality: Území Padrťské kotliny v Brdech ve vojenském újezdu Jince, 18 km ZJZ od Příbrami, s přibližně 7 km dlouhým úsekem Padrťského potoka (Klabavy) po jeho soutok s Třítrubeckým potokem.

Neživá příroda: Geologie: Podloží je tvořeno vcelku úživnými horninami proterozoika (břidlice droby), v nichž jsou poměřně četné vložky lyditů a místy i vložky spilitů. Jak lydity (buližníky), tak spility mají velký vliv na biodiverzitu území. Buližníky vytvářejí vzhledem ke své neobyčejné odolnosti vůči zvětrávání výrazné skalní výchozy (nejvýraznějšími jsou skály na Okrouhlíku) a spility podmiňují vysokou úživnost a zároveň druhovou pestrost lesních porostů (květnaté bučiny). Při východním okraji území se místy projevují tvrdé oligotrofní kambrické horniny (slepence, křemence), které se opět velmi kontrastně projevují ve vegetaci (vřesoviště a smilkové trávníky). Padrťský potok protéká v dolní části již zcela územím oligotrofních kambrických arkózových drob a pískovců. V J-JV části území se na plochém terénu vyskytuje mělké, avšak rozsáhlé ložisko humolitu, které je pouze místy, v případě terénně nápadných „rašelinných kup“, hluboké až cca 2-3 m. Geomorfologie: Území leží v JV části Brdské vrchoviny. Reliéf: Lokalita se nachází v mělké Padrťské kotlině. Svahy jsou zpravidla velice pozvolné s výjimkou výchozů buližníkových skal a skalek, který výrazně zvyšují geodiverzitu území. Nejvyšší a nejproslulejší buližníkové skály se nacházejí v západní části území (Okrouhlík, skála Marie Terezie). Velice plochý reliéf v J-JV části území byl příhodný pro vytvoření rozsáhlého ložiska humolitu. Z hlediska mikroreliéfu (a také holocénní minulosti) jsou pozoruhodné nevelké, avšak nápadné humolitové „kupy“ roztroušené v ploše ložiska. Pedologie: Hlavním půdním typem jsou silně kyselé oligotrofní hnědé půdy (kambizem dystrická). V nivě pod Padrťskými rybníky a na dalších podmáčených místech (např. lesní prameniště) se vyskytují gleje. V okolí Padrťských rybníků se často vyskytuje humolit. Na kamenitých svazích (zejména Okrouhlík) se vyskytují nevyvinuté půdy – rankery. Vlastní koryto Padrťského potoka je kamenité. Krajinná charakteristika: Lokalita se nachází ve VVP Brdy-Jince a je obklopena rozsáhlými lesními porosty. Z fytogeografického hlediska leží zhruba ve středu brdského oreofytika (fytochorion 87. Brdy). Jedná se o mělkou kotlinu s dvěmi rozsáhlými rybníky a dalšími drobnějšími vodními nádržemi. Na bezlesí se nacházelo několik vesnic, které byly na počátku 50. let definitivně vysídleny a následně zplanýrovány. V současné době se na bezlesí nacházejí zejména luční lada, v menší míře i kosené louky a pole obhospodařovaná za účelem myslivosti. Padrťský potok má ve své horní části přírodní bohatě meandrující koryto s kamenitopísčitým dnem a s velkými balvany. V lesní části má pak potok mělké, široké koryto se střídajícími se proudivými úseky a menšími tůněmi, převážně s kamenitým dnem. Po celém toku se nachází množství vhodných úkrytů pro vodní živočichy.

Kvalita a význam: Území je velmi významné z hlediska biogeografického, jedná se o jednu z nejvýznamnějších lokalit s mokřadní a rašelinnou vegetací v českém vnitrozemí. Ochranářsky hodnotná jsou rovněž luční lada, typická např. bohatým výskytem kosatce sibiřského (Iris sibirica). V západní části území se nacházejí dobře zachovalé lesní porosty. Z druhů cévnatých rostlin se zde na druhé známé recentní lokalitě v ČR vyskytuje kriticky ohrožený orobinec stříbrošedý (Typha schuttleworthii). Ze silně ohrožených taxonů se vyskytuje bohatá populace všivce bahenního (Pedicularis palustris) a bařičky bahenní (Triglochin palustre). Z ohrožených taxonů se vyskytují ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), jetel kaštanový (Trifolium spadiceum), hojně škarda měkká čertkusolistá (Crepis succisifolia), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), fytogeograficky významný rozchodník nachový (Hylotelephium triphyllum), na narušených lučních ladech místy dominující kosatec sibiřský (Iris sibirica), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), na rašelinných lesních světlinách ptačinec dlouholistý (Stellaria longifolia) a druh velice typický pro celé Brdy a Podbrdsko upolín nejvyšší (Trollius altissimus). Z dalších vzácných a ohrožených druhů uveďme např. ještě lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) rostoucí v květnatých bučinách a na rašelinných substrátech vzácně se vyskytující suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). Území je velice významné i z hlediska zoologického, např. hojným výskytem raka kamenáče (Austropotamobius torrentium) a na luční lada vázaného chřástala polního (Crex crex). Stabilizovaná populace raka kamenáče; zjištěná věková struktura nasvědčuje, že zde dochází k pravidelné a úspěšné reprodukci. Pokud nedojde k negativním zásahům do biotopu, lze předpokládat její další existenci a prosperitu.

Omezení: Je žádoucí zavést alespoň částečné kosení lučních lad. Pro zachování vodních a mokřadních ekosystémů je nezbytné zejména snížit intenzitu rybářského hospodaření. V lesích by bylo vhodné ještě více podpořit a využít aktuálně dobrý potenciál přirozené obnovy. Z hlediska ochrany raka kamenáče je nutné zachovat současný charakter biotopu a jeho okolí. Vhodné by bylo provedení monitoringu populace norka amerického a v případě zjištění výskytu významnější populace přistoupit k její eliminaci. Žádoucí je zpomalení vypouštění vody z rybníků při výlovech - snížení vnosu jemné frakce sedimentů do koryta potoka.

Péče: Rozsáhlá bezlesí zaniklých vesnic jsou využívána jako extenzivní výcvikové plochy vojska. Převážná většina těchto ploch je nekosena, na značné části expanduje třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), která spolu s chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) a ostřicí třeslicovitou (Carex brizoides) tvoří na rozsáhlých plochách dominanty. V důsledku sukcese, zde nalétávají různé dřeviny, které jsou nárazově vyřezávány za účelem zachování bezlesého charakteru enkláv. Prakticky veškeré vodní plochy jsou degradovány v důsledku intenzivního rybářského hospodaření. To se zejména v posledních letech stupňuje a dochází k velkému zhoršení kvality vody (včetně rozvoje vodního květu ve velkých nádržích). S intenzivním chovem kaprů na Hořejším a Dolejším Padrťském rybníce souvisí i odvodňování příbřežních částí vyhrnutím obtokové strouhy ložiskem humolitu zamezující vstupu rašelinných vod do rybníka. To má za důsledek destrukci rašelinných lesních společenstev a v důsledku i eutrofizaci způsobující nežádoucí sukcesi společenstev litorálu směrem k porostům rákosu. Z dalších činností jsou významné intenzivní hnojení rybníků, jejich vápnění a na počátku 90. let provedené částečné vyhrnutí rašelinného litorálu na SV pobřeží Hořejšího rybníka. Pro udržení a zlepšení stavu bioty na bezlesí je vhodné zachovat výcvik vojsk, redukovat nálety dřevin, udržet a optimálně i rozšířit plochu kosených luk. Lesní porosty mohou být ohroženy nevhodným lesnickým hospodařením. Pro zachování vodních a mokřadních ekosystémů je nezbytné zejména snížit intenzitu rybářského hospodaření. Populace raka kamenáče může být ohrožena predací přemnoženým nepůvodním druhem - norkem americkým a nevhodnými zásahy do biotopu (zamezit možnému znečištění vody či mechanickým zásahům do koryta toku a zanášení koryta sedimenty z Padrťských rybníků).