Charakteristika lokality:
Lesní celek na návrší Mramor-Šamor, 1 km západně od obce Liteň.
Neživá příroda:
Geologie: Horninové podloží je tvořeno lochkovským souvrstvím devonských vápenců, jižní výběžek pak loděnickými vápenci. Geomorfologie: Lokalita leží na jižním okraji Karlštejnské vrchoviny. Reliéf: Návrší s dvojvrcholem Mramoru a severovýchodním svahem Šamoru. Pedologie: Naprosto převažují lesní hnědé půdy. Krajinná charakteristika: Lesnaté návrší obklopené níže položenými loukami a poli. Nevýrazný vápencový hřebínek Mramoru je též porostlý řídkým lesem, bezlesí se vyskytuje jen bodově.
Kvalita a význam:
Dubohabřiny jsou na většině rozlohy velmi kvalitní, s bohatým bylinným patrem hájových druhů především na stinných severních svazích (dominantní svízel vonný (Galium odoratum) a jaterník podléška (Hepatica nobilis), hojněji kopytník evropský (Asarum europaeum), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea)). Na výslunných jižních svazích hájové druhy nahrazuje chudší mozaika s výrazně dominantní lipnicí hajní. Vápencové bučiny mají též bohaté bylinné patro (svízel vonný (Galium odoratum), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), jaterník podléška (Hepatica nobilis)), segment květnatých bučin je naopak netypický, s ochuzeným bylinným patrem. Teplomilné doubravy jsou kvalitní až středně kvalitní. Významný je porost v západní části lokality mezi západním vrcholem Mramoru a vrcholem Šamoru, kde se v podrostu šípakové doubravy vyskytují orchideje okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), okrotice červená (Cephalanthera rubra), vstavač nachový (Orchis purpurea) a vstavač mužský (Orchis mascula) (stabilní populace celkem sto až dvě stě kusů, z toho kvetoucích asi 30-50). Hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) se vyskytuje i v ostatních doubravách na lokalitě řádově ve stovkách kusů.
Péče:
Výsadby stanovištně nevhodných dřevin (smrk, borovice lesní i černá, modřín) mohou znehodnotit lesní biotopy. Malé segmenty stejnověkých hustých mladých dubohabřin bez výchovného zásahu jsou téměř bez bylinného patra. Bodově na několika místech JV a SZ části je počínající invaze akátu.
