Charakteristika lokality:
Úsek labské nivy na pravém břehu situovaný mezi obce Lžovice a Veletov.
Neživá příroda:
Geologie: Celé území se nachází v recentní nivě. Na pleistocénních štěrkopíscích se během holocénu usadily povodňové hlinitopísčité sedimenty. V místech zazemněných meandrů vznikají slatiny.
Geomorfologie: Území se rozkládá na rozhraní Středolabské tabule (okrsku Žehušická kotlina) a Východolabské tabule (okrsku Krakovanská tabule). Východní hranice lokality leží již na úpatí hřbetu Chvaletické pahorkatiny kolmo křížící tok řeky.
Reliéf: Niva s minimálním převýšením, průměrná nadmořská výška území se pohybuje okolo 200 m n. m., krajinná pestrost se uplatňuje výrazně v měřítku horizontálním. Do současného reliéfu se kopíruje nedávná geologická minulost charakterizovaná neustálým překládáním říčních ramen. V reliéfu se uplatňují ploché písčité vyvýšeniny ve středech bývalých meandrů, které postupně přecházejí ve zvlněné deprese bývalých říčních koryt.
Pedologie: Na celém území se vyskytují nivní půdy v různém stádiu vývinu, v některých případech se zvýšeným podílem písčité složky. V zazemněných meandrech se vyvinuly slatinné půdy.
Krajinná charakteristika: Úsek labské nivy s bohatou sítí slepých ramen, z nichž některé vznikly uměle při regulaci Labe. Vysoká míra meandrovitosti je dána prudší spádovou křivkou Labe po překonání příčného hřbetu Chvaletické pahorkatiny. V zákrutech meandrů se dochovaly velmi kvalitní lužní lesy, na které navazují plochy nivních luk, které jsou bohužel ve značné míře degradované intenzivním využíváním.
Kvalita a význam:
Nadprůměrně zachovalý, harmonický úsek labské nivy s vysokým podílem prostorově i věkově rozrůzněných tvrdých luhů. V četných slepých ramenech dochází k ukázkovému vývoji rostlinných a živočišných společenstev. Některá slepá ramena byla oddělena od vlastního toku až v 70. letech, jako vůbec poslední na české části Labe. Významný je především výskyt vodního hmyzu, obojživelníků, ptáků a saprofytických hub a hmyzu. Druhová pestrost vodních a mokřadních taxonů je mimořádná a nemá v této části Polabí obdoby, zasluhuje přísné ochrany.
Omezení:
Zachování přirozené dřevinné skladby v lesních porostech. Citlivá revitalizace tůní a slepých ramen.
Péče:
Největším zásahem do lužních společenstev byla regulace Labe, která způsobila globální odvodnění a snížení frekvence životodárných povodní, dvoustranně funguje přirozený proces zazemňování, na jedné straně zanikají biotopy společenstev vodních makrofyt, na straně druhé vznikají kvalitní mokřadní biotopy. Louky jsou z větší části sekány, nepříznivě působí pojezd těžké zemědělské techniky. Velkým ohrožením je kácení pralesovitých porostů a následná výsadba listnatých monokultur. V nedávné minulosti bylo rozšířené vysazování hybridních topolů, liniové výsadby významně ovlivnily krajinný ráz. Celkově na celý ekosystém negativně působí eutrofizace z okolních zemědělských pozemků. Lokálně dochází k ničení vodní vegetace rybáři.
