Charakteristika lokality:
Část rozlehlého lesního komplexu rozkládajícího se mezi obcí Třebestovice a osadou Kersko.
Neživá příroda:
Geologie: Horninové podloží tvoří druhohorní svrchnokřídové středněturonské slínovce, které jsou překryty drobnozrnnými štěrkopísky nižších labských teras a na podmáčených slatinných loukách čtvrtohorními humolity. Geomorfologie: Území se nachází v centrální části Středolabské tabule v nadmořské výšce 182–205 m n. m. Reliéf: Jedná se o typickou rovinatou krajinu na jih od vlastní nivy Labe, která se mírně zvedá směrem k jihu a jihovýchodu. V jižní části se nachází několik mělkých údolíček odvodňovaných sezónními vodotečemi. Pedologie: V lesních porostech se střídají pseudoglejové podzoly, pseudoglejové kambizemě a podzolované pseudogleje. V terénních sníženinách se nacházejí ostrůvky glejů. Na vyvýšených polohách na JV lokality převažují kambizemě arenické. Na nelesních stanovištích se vyvinuly černicové černozemě. Krajinná charakteristika: Rozlehlý lesní komplex v rovinaté krajině středního Polabí, který je na několika místech lemován pozůstatky dříve hojných střídavě zamokřených slatinných luk. V lesním komplexu se nachází i několik malých tůní a drobných lesních luk.
Kvalita a význam:
V lesních porostech jsou hlavním předmětem ochrany rozlehlé reprezentativní porosty bezkolencových doubrav. Na zanikajících drobných lesních loukách dodnes přežívají některé ohrožené druhy polabských slatinných luk jako hrachor bahenní (Lathyrus palustris), pryšec lesklý (Euphorbia lucida), zeměžluč pobřežní (Centaurium littorale), ožanka čpavá (Teucrium scordium), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), kosatec sibiřský (Iris sibirica), žluťucha žlutá (Thalictrum flavum), pěchava slatinná (Sesleria uliginosa), ostřice šupinoplodá (Carex lepidocarpa) či hladýš luční (Laserpitium prutenicum). Při lesní cestě ve východní části lokality se velmi vzácně vyskytuje i kriticky ohrožená tráva tomkovice vonná (Hierochloe odorata). Lesní porosty jsou také proslulé bohatstvím hub, z nichž k nejvzácnějším patří nelupenatá vidlenka tvrdá (Vararia dura) s plodnicemi rozlitými na dřevě a lošákovitá pozemní houba lošákovec sametový (Hydnellum spongiosipes). Oba uvedené druhy jsou z České republiky známé pouze ze dvou lokalit. Lesní tůně zarůstá chráněná žebratka bahenní (Hottonia palustris) a rozmnožuje se v nich řada druhů obojživelníků mj. čolek velký (Triturus cristatus), čolek obecný (Triturus vulgaris) nebo skokan štíhlý (Rana dalmatina).
Omezení:
Zachování přirozené dřevinné skladby lesních porostů. Zabránit případnému odvodňování. Pravidelné kosení luk, redukce náletu.
Péče:
Lesní komplex je nejvíce ohrožen nevhodným lesním hospodařením, především převodem cenných bezkolencových doubrav na náhradní monokultury borovice lesní (Pinus sylvestris) a dubu červeného (Quercus rubra), v menší míře i smrku ztepilého (Picea abies). Dalším negativním faktorem je vysýchání lesních tůní a pronikání netýkavky malokvěté (Impatiens parviflora) do některých lesních porostů. Celé území včetně přiléhajících vlhkých luk je zásadně ohrožováno odvodňováním. Vedle vysýchání, jsou luční porosty také ohroženy degradací rostlinných společenstev v případě absence kosení, lesní louky nevhodným zalesňováním.
