Charakteristika lokality:
Jižní okraj Chloumeckého hřbetu, asi 2,5 km JV až 4 km JJV od centra Mladé Boleslavi.
Neživá příroda:
Geologie: Území se nachází v oblasti Jizerské tabule, která je součástí České křídové tabule. Od toho se odvíjí geologická stavba, většinou se buď jedná o staré pleistocénní terasy Jizery nebo o svrchno-turonské a spodno-senonské pískovcové až jílovcovo-slínovcové usazeniny. Na jižní straně se místy vyskytují sprašové závěje. Geomorfologie: Jižní okraj Chloumeckého hřbetu (na jižním okraji Turnovské pahorkatiny) s vrcholy Chlum (356 m n. m.) a Kněžský vrch (366 m n. m.). Reliéf: Vzhledem k relativnímu převýšení (okolo 140 m) vůči okolní krajině působí jako krajinná dominanta. Tento masiv je zřejmě pozůstatkem neogenní paroviny. Díky přítomnosti mocných sprašových návějí na jižní straně hřbetu na slínovcích zde dochází k sesuvům půdy. Pedologie: Na štěrkopíscích převažují arenické kambizemě, ale dominantními půdami (na převažujících vápnitých substrátech) jsou pelosoly (často oglejené) v plochých částech reliéfu až kambizemní pararendziny na prudkých svazích tvořených opukami. Krajinná charakteristika: Výrazná krajinná dominanta Pojizeří, převážně lesnatý hřbet v jinak intenzivní zemědělské krajině. Při jižním okraji kóty Chlum pozůstatky slovanského hradiště (tzv. Švédské šance).
Kvalita a význam:
Dobře zachovalý komplex teplomilně laděných lesů (habřin, mochnových a šípákových doubrav) při okraji českého termofytika a druhově velmi bohatých suchých trávníků a luk střídavě vlhkých stanovišť na těžkých půdách. Výskyt řady vzácných druhů např. pelyněk pontický (Artemisia pontica), prorostlík dlouholistý (Bupleurum longifolium), ostřice oddálená (Carex distans) (!), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), plamének přímý (Clematis recta), třemdava bílá (Dictamnus albus), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), kakost krvavý (Geranium sanguineum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), černýš rolní (Melampyrum arvense), vstavač nachový (Orchis purpurea) (vzácně), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), černohlávek dřípený (Prunella laciniata), růže galská (Rosa gallica), jeřáb břek (Sorbus torminalis), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), jetel jahodnatý (Trifolium fragiferum). Izolovaný výskyt dubu šípáku (Quercus pubescens).
Omezení:
Lesní hospodaření s využitím stanovištně odpovídajících druhů dřevin. Přeměna porostů s borovicí černou, redukce náletu v nelesní části lokality.
Péče:
Lesní biotopy nejsou v současnosti příliš ohroženy nevhodným lesním hospodařením. Na místě jediného výskytu vstavače nachového (Orchis purpurea), z dalších například okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), kakost krvavý (Geranium sanguineum) nebo třemdava bílá (Dictamnus albus) došlo ke krajně nevhodné (a velmi husté) výsadbě borovice černé (Pinus nigra), která v dlouhodobější perspektivě způsobí vymizení výše zmíněných druhů. Vzácně se vyskytuje akát, který by mohl expandovat do přírodních biotopů. Potenciálně by mohlo hrozit velkoplošnější kácení a výsadba nevhodných dřevin (zejména borovice). U nelesních biotopů je situace spíše opačná (zejména prostor bývalého vojenského cvičiště). Zde naprosto chybí disturbance (kosení, pastva, vojenská činnost), což v současnosti vede k expanzi třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos), ostružiníku ježiníku (Rubus caesius), křovin a břízy. Výhledově pak může dojít k přeměně biotopů T3.4 a T1.9 na ruderální porosty, případně na husté porosty vysokých křovin. Spíše minoritním problémem jsou pokusy o zalesnění travnatých biotopů či skládky zahrádkářského odpadu v okolí sídel.
