Bílichovské údolí

Evropsky významná lokalita
Bílichovské údolí
Rozloha (ha): 115,2204
Datum prvního vyhlášení: 03.11.2009
Kód Natura 2000: CZ0210100

Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců; smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy; středoevropské vápencové bučiny

Toto území spravuje

Charakteristika lokality: Lesnaté džbánské údolí 3,7 km JZ až 1 km JJV od Bílichova.
Neživá příroda: Geologie: V nejnižších polohách na dně údolí jsou obnaženy permské červené sedimenty, na nich pak leží křídová souvrství (cenomanské pískovce s vrstvami slínů a spodnoturonské opuky na plošinách). Na svahových prameništích na výchozech slínů a v údolních potůčcích jsou časté drobnější výskyty pěnovců. Geomorfologie: Území leží v centrální části Džbánu v nadmořské výšce mezi 330 (dno údolí u Bílichova) a 440 metry (okraj plošiny u osady Bor). Reliéf: 3,5 km dlouhé typické zařízlé údolí (zahrnující i některá boční údolí) Bílichovského potoka v opukové plošině Džbánu, táhnoucí se od západu na východ s relativním výškovým převýšením okolo 70 metrů; na starších mapách je udáván název Gothardské údolí. Na prudkých svazích jsou krásné ukázky sesuvných tvarů. Časté výskyty pěnovců v potůčcích a na svahových prameništích. Na dně údolí je na Bílichovské potoce několik menších vodních nádrží. Pedologie: Pararendziny v různém stádiu vývoje, místy velmi mělké a promíšené s opukovou drtí. Příměs skeletu v půdě klesá od vrcholu k patě svahu. Krajinná charakteristika: Lesnaté džbánské údolí ve střední části Džbánu s prameništi, rybníčky a luhy na dně údolí. Součástí území jsou i PP Na Pilavě a NPP Bílichovské údolí, zřízené na ochranu populací Veratrum nigrum. Značná část původně bučin (zřejmě podsv. Cephalanthero-Fagenion) byla přeměněna na kultury modřínu a smrku.
Kvalita a význam: Jedno z nejzachovalejších džbánských údolí (spolu se Smradenským údolím a Cikánským dolíkem). Významné jsou zejména rozsáhlé vysokokmenné okroticové bučiny. Vzhledem k orientaci a zastínění je podrost ve většině porostů značně mezernatý, nicméně v území se charakteristické druhy vyskytují: okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), okrotice červená (Cephalanthera rubra), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) atd. Dalšími velmi významnými typy biotopů jsou lesní pěnovcová prameniště a zejména druhově velmi bohaté údolní luhy. Těžiště výskytu vzácných a ohrožených druhů je podél pěnovcových pramenišť a hlavně v údolních luzích. Několik mikrolokalit s výskytem bohatých populací reliktního druhu kýchavice černé (Veratrum nigrum). Ojedinělý výskyt střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus). Další vzácné a ohrožené druhy: lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), okrotice červená (Cephalanthera rubra), prvosenka jarní (Primula veris), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), bradáček vejčitý (Listera ovata), vstavač nachový (Orchis purpurea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), v. zelenavý (P. chlorantha), kamejka lékařská (Lithospermum officinale) nebo oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum) a o. pestrý (A. variegatum).
Péče: Hlavním potenciálním, ale i reálným (a v současnosti probíhajícím) ohrožením původních biotopů je běžné lesní hospodaření. To znamená holosečné sklízení lesa a náhrada původních bučin porosty smrku, modřínu a borovice, které ve výsledku potlačí původní bohatý bylinný porost. Netýká se to jen výše zmíněných bučin a údolních luhů. Exemplárním příkladem je PP Na Pilavě, což je v současnosti porost smrku a modřínu, kde většina objektu ochrany (Veratrum nigrum) roste v bučině mimo území ZCHÚ. V současnosti zde dochází k odstraňování nepůvodních dřevin. Druhým a neméně závažným vlivem na původní vegetaci jsou změny vodních režimů a vodního hospodaření vůbec. Tak jsou ohroženy především boční potůčky a na ně vázané pěnovce na konci údolí u chatové osady v Bílichově. Dochází zde například k čerpání vody pro účely chatařů a vysoušení pěnovců. Velkoplošnější jsou pak revitalizace lesních rybníčků, což znamená vybagrování a prohloubení dna, stavby vysokých hrází atd. Takto například pravděpodobně zanikl jediný porost parožnatek v území. Výhledově toto hrozí i mělkému Malému Bílichovskému rybníku se zachovalými litorálními porosty. Chatové osady ovlivňují území i dalšími způsoby - černé skládky či vyrýpávání vzácných druhů rostlin. V zahrádkách některých chat lze nalézt například kýchavici černou (Veratrum nigrum) či střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus).

Otevřít mapu

Předměty ochrany

Petrifikující prameny s tvorbou pěnovců; smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy; středoevropské vápencové bučiny

Stanoviště

Informace o plánech péče
Seznam opatření z plánu péče
Aktuální správní řízení