Charakteristika lokality:
Disjunktní lokalita zahrnující nejcennější skalnaté srázy kaňonu Vltavy (Baba, Podbabské skály, Podhoří, Sedlecké skály a Zámky) při severním okraji Prahy.
Neživá příroda:
Geologie: Geologické podloží tvoří monotónní sled střídajících se drob a břidlic kralupsko-zbraslavské skupiny svrchního proterozoika. Místy vystupují žíly alterovaného žilného bazaltu a porfyritů. Geomorfologie: Území se nachází v severní části Pražské plošiny v nadmořské výšce mezi 176 až 270 m n. m. Reliéf: Vzhledem k charakteru podloží, které je tvořeno tvrdými proterozoickými břidlicemi, se zde erozní činností Vltavy vytvořilo hluboké údolí, lemované prudkými skalnatými srázy rozčleněnými řadou bočních roklí. Pedologie: Převažují pestré mozaiky rankerových půd od iniciálních stadií po rankery kambické. Na mírnějších svazích se vyvinuly různě úživné kambizemě. Při horních hranách svahů se na sprašových návějích nacházejí menší rozlohy černozemí. Krajinná charakteristika: Nejvýznamnějším krajinným fenoménem jsou zde mohutná defilé skalnatých nárazových břehů kaňonu Vltavy, na která jsou vázána významná xerotermní skalní společenstva. Převažuje zde jihovýchodní a jihozápadní až západní expozice.
Kvalita a význam:
Předmětem ochrany je říční ekofenomén v oblasti teplomilné květeny, který se vyznačuje bohatstvím otevřených skalních společenstev s pestrou xerotermní květenou a drobnou zvířenou s mnoha vzácnými a ohroženými druhy, které se na sousedních plošinách nevyskytují. Z význačných rostlinných druhů teplomilných skalních a lesostepních společenstev se zde vyskytuje např. křivatec český (Gagea bohemica), jestřábník bledý (Hieracium schmidtii), trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), kavyl Ivanův (Stipa pennata), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), pryšec sivý (Euphorbia seguieriana), hlaváček jarní (Adonis vernalis), bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris) nebo pryskyřník ilyrský (Ranunculus illyricus). Na Sedleckých skalách parazitují na pelyňku ladním (Artemisia campestris) dva kriticky ohrožené druhy záraz: záraza písečná (Orobanche arenaria) a záraza šupinatá (Orobanche artemisiae-campestris). Jednotlivé části lokality jsou významné výskytem celé řady vzácných teplomilných bezobratlých nejrůznějších skupin.
Péče:
Po ukončení pravidelné pastvy a vypalování je místy velice cenná skalní a lesostepní vegetace ohrožována postupným zarůstáním křovinami a pionýrskými dřevinami. Úpatí skal na levém břehu Vltavy jsou poškozována údržbou železničního koridoru. Poškození některých společenstev se dá předpokládat v místech plánovaného budování dálničního obchvatu Prahy na části Sedleckých skal a Zámků.
