Charakteristika lokality:
Ptačí oblast se nachází v jižní a střední části Českobudějovické pánve mezi Českými Budějovicemi a Dívčicemi, v nadmořské výšce přibližně 390–400 m. Jedná se o rovinaté území s velmi nízkou lesnatostí, jehož krajinný ráz je určován soustavou přibližně padesáti rybníků různých velikostí, od drobných nádrží až po Bezdrev, jeden z největších rybníků v České republice.
Rybníky jsou obklopeny převážně intenzivně využívanou zemědělskou krajinou. V minulosti se v okolí některých rybníků a vodních toků nacházely rozsáhlejší komplexy vlhkých luk, které byly ve druhé polovině 20. století z velké části odvodněny. Přesto si území zachovalo vysokou ekologickou hodnotu díky koncentraci vodních ploch, litorálních porostů, rákosin, ostrovů a sezonně obnažovaných rybničních dnů.
Neživá příroda:
Rovinaté území, ležící v jižní a střední části Českobudějovické pánve v nadmořské výšce asi 400 metrů. Podloží tvoří druhohorní pískovce, slepence a jílovce klikovského souvrství, překryté terciérními usazeninami mydlovarského souvrství a kvartérními sedimenty. Půdním pokryvem jsou na většině území lehké až středně těžké kambizemě, v místech se zvýšenou hladinou spodní vody gleje, příp. pseudogleje.
Kvalita a význam:
Ptačí oblast Českobudějovické rybníky patří k nejvýznamnějším rybničním komplexům pro vodní a mokřadní ptáky v České republice. Soustava rybníků různé velikosti zde vytváří pestrou mozaiku stanovišť, díky níž území plní současně funkci hnízdiště, letního shromaždiště i významné tahové zastávky.
Ptačí oblast byla vyhlášena pro pět předmětů ochrany, jejichž výskyt je vázán především na vodní a mokřadní biotopy. Kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) zde hnízdí koloniálně na ostrůvcích s porosty keřů a stromů, odkud zaletuje za potravou do širšího okolí. Rybák obecný (Sterna hirundo) je úzce vázán na otevřené, nezarostlé ostrůvky, jejichž dostupnost zásadně ovlivňuje jeho výskyt v území. Slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula) hnízdí především v litorálních a navazujících terestrických rákosinách. Husa velká (Anser anser) i kopřivka obecná (Mareca strepera) v ptačí oblasti běžně hnízdí, mezi předměty ochrany byly však zařazeny především s ohledem na význam rybníků jako letních a migračních shromaždišť.
Vedle druhů, pro které byla ptačí oblast vyhlášena, je území významné i pro další vodní ptáky. K nejvýraznějším patří potápka černokrká (Podiceps nigricollis), bukáček malý (Ixobrychus minutus) a racek černohlavý (Ichthyaetus melanocephalus).
Českobudějovické rybníky jsou jedinou oblastí v České republice, kde pravidelně hnízdí kolpík bílý (Platalea leucorodia) a volavka stříbřitá (Egretta garzetta). Nacházejí se zde rovněž rozsáhlé kolonie racka chechtavého (Chroicocephalus ridibundus).
Na vlhkých loukách v okolí rybníků dnes již jen velice vzácně hnízdí luční bahňáci, jako je břehouš černoocasý (Limosa limosa), vodouš rudonohý (Tringa totanus) a čejka chocholatá (Vanellus vanellus), která je z těchto druhů nejčastější. V letech s částečným letněním rybníků nebo při nízkém stavu vody mohou na obnažených dnech rybníků příležitostně zahnízdit také tenkozobec opačný (Recurvirostra avosetta) a pisila čáponohá (Himantopus himantopus).
V období jarního a podzimního tahu se na rybnících shromažďují početná hejna kachen, zejména čírky obecné (Anas crecca), lžičáka pestrého (Spatula clypeata), poláka chocholačky (Aythya fuligula) a poláka velkého (Aythya ferina). Obnažené rybniční dno slouží v tomto období také jako významná zastávka pro bahňáky, například kolihu velkou (Numenius arquata) a různé druhy vodoušů a jespáků. Pravidelně se zde zdržují rovněž volavky bílé (Egretta alba).
