Charakteristika lokality:
Lokalita se nachází v severovýchodní části Moravskoslezského kraje u hranic s Polskem. Páteř oblasti tvoří řeky Odra (v délce cca 10 km) a Olše (v délce cca 16 km) včetně přiléhajících říčních niv. Z východu je připojená soustava Karvinských rybníků a hraniční úsek toku Petrůvka, od jihu soustavy rybníků v Rychvaldě, Bohumíně – Záblatí a Heřmanicích.
Neživá příroda:
Geologie: Nivy řek Odry a Olše jsou tvořeny neogenními, zčásti i kvartérními glacifluviálními sedimenty. Podél řek jsou rozmístěny štěrkopískové terasy, částečně již vytěženy zejména v oblasti Vrbice. Hlubší geologické struktury jsou tvořeny horninami uhlonosného karbonu. Vlivem antropogenní přeměny však na mnoha místech převládají na povrchu antropogenní sedimenty. Geomorfologie: Zájmové území spadá do provincie Západní Karpaty, soustavy Vněkarpatské sníženiny, podsoustavy Severní Vněkarpatské sníženiny, celku Ostravská pánev , okrsku Ostravská niva, od východu zasahuje do území okrsek Karvinská plošina, od západu okrsek Antošovická rovina. Reliéf: Území je rovinaté, na převážné části území se jedná o údolní nivy řek Odry a Olše. Georeliéf je značně poznamenán hornictvím a urbanizací. Zejména v oblasti Heřmanického rybníku je profil tvořen navážkami různého materiálu – odvalovou hlušinou, stavební sutí apod. o mocnosti přesahující nezřídka 2 m. Další specifický antropogenní reliéf vytvářejí štěrkovny v západní části ptačí oblasti. Pedologie: Hlavním zástupcem půd jsou glejové fluvizemě v různém stádiu vývoje podle pozice v nivě. Dále se vyskytují gleje a močálové půdy v bývalých ramenech řek, tůních, na zamořených plochách a v oblastech rybníků. Krajinná charakteristika: Na řece Odře i Olši jsou zachovány rozsáhlé úseky přirozeně meandrujícího toku, místy s rozsáhlými štěrkovými a písčitými náplavy, lemované převážně měkkým luhem nížinných řek. Větší rybníky v oblasti Heřmanic a Záblatí jsou obklopeny rozsáhlými porosty rákosin.
Kvalita a význam:
Území patří mezi oblasti s nejvyšším potenciálem pro hnízdění, tah a zimování ptáků v České republice. Jen na samotném Heřmanickém rybníce, který je tradičně považován za jednu z nejznámějších ornitologických lokalit u nás, bylo doposud zaznamenáno 250 ptačích druhů. Kombinace tekoucích vod s břehovými nátržemi, velkých vodotečí, které i v zimě nezamrzají a stojatých vod i drobných mokřadů, které poskytují vynikající potravní zdroje umožňuje celoroční výskyt ledňáčka říčního (Alcedo atthis). Řeky Odra a Olše jsou jediným pravidelným hnízdištěm morčáka velkého (Mergus merganser) v ČR a rovněž jedním z největších zimovišť tohoto druhu u nás. Charakteristickými druhy na vodních tocích jsou také pisík obecný (Actitis hypoleucos) a břehule říční (Riparia riparia). Rozsáhlé souvislé rákosiny a porosty orobince, místy s přítomností křovin jsou velice příhodným hnízdištěm pro bukáčka malého (Ixobrychus minutus), který zde má pravděpodobně největší populaci v ČR. Tento biotop rovněž obývá slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula), který zde má jediné pravidelné hnízdiště ve Slezsku. Kromě těchto cílových druhů tvoří ptačí oblast významné hnízdiště pro motáka pochopa (Circus aeruginosus), bukače velkého (Botaurus stellaris), rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) a sýkořici vousatou (Panurus biarmicus). Na mokřadních lokalitách pravidelně hnízdí vodouš rudonohý (Tringa totanus) a další druhy bahňáků. Celoročně se vyskytuje orel mořský (Haliaeetus albicilla). Celkem hnízdí v ptačí oblasti Heřmanský stav – Odra – Poolší 25 druhů přílohy I směrnice o ptácích.
Péče:
Ohrožující faktory: Snahy o regulaci vodních toků a zpevňování břehů, znečišťování vodních toků a nádrží, kácení dřevin podél řek, zavážení a vysušování mokřadů. Povolené i černé skládky v blízkosti mokřadů a velkých nádrží. Postupující samovolné zazemňování a zarůstání mokřadů. Intenzifikace hospodaření na rybnících, která vede k silné eutrofizaci stojatých vod, ústupu litorální vegetace, snížení průhlednosti vody a ochuzování biotopu o potravní zdroje pro volně žijící živočichy, tedy i ptáky. Sportovní rybolov, který na některých lokalitách působí neúměrné rušení v době hnízdění a drobnými stavbami (rybářské budky) vede k nežádoucí fragmentaci rákosových porostů. Zahušťování komunikační sítě, spojené zejména s výstavbou dálnice D47 – zvýšené rušení během hnízdění i tahu, likvidace drobných mokřadů. Potenciální ohrožující faktory: Snaha o výstavbu rozsáhlých průmyslových zón v nivě řek v těsné blízkosti ptačí oblasti, otevírání nových lokalit pro těžbu štěrku, realizace záměru výstavby plavebního kanálu Odra – Dunaj – Labe.
