Kněžičky

Flóra: Zhruba z jedné poloviny je území pokryto šípákovými doubravami. Lesní porosty uvnitř obory Kněžičky jsou staré přes 200 let a najdeme zde řadu mimořádně vzrostlých dubů pýřitých (Quercus pubescens). Vlivem pastvy zde ale chybí stromy mladších věkových tříd a bylinné patro je velmi chudé. Lesní porosty ležící mimo oboru mají vertikální strukturu i druhovou pestrost stromového patra podstatně vyšší, převládá dub pýřitý (Quercus pubescens) a z vzácných dřevin je hojně zastoupena jabloň lesní (Malus sylvestris). V bylinném patře dominuje kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum) a vyskytují se zde některé ohrožené druhy, například vstavač nachový (Orchis purpurea), plamének přímý (Clematis recta) nebo medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum). Zajímavé je, že ještě v druhé polovině 19. století byla tato část pastvinou.Přibližně stejnou rozlohu zaujímají v rezervaci stepní a lesostepní společenstva.  Pastevní charakter xerotermních trávníků v oboře se projevuje dominancí travin, zejména válečky prapořité (Brachypodium pinnatum), hojně se vyskytuje také vzácnější vousatka prstnatá (Botriochloa ischaemum). Typická je přítomnost tzv. pastevních plevelů. I mezi nimi najdeme vzácné druhy, například čistec německý (Stachys germanica), pelyněk pontický (Artemisia pontica) nebo pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum). Patří sem i hlaváček jarní (Adonis vernalis), jehož mnohatisícová populace na území rezervace je zřejmě nejpočetnější v České republice.V sesuvné části, zejména v horní části svahů, najdeme četné obnažené plochy s raně sukcesními stadii vegetace. Typickými druhy zde jsou napřílad ostřice nízká (Carex humilis), mateřídouška časná (Thymus praecox) nebo tařinka kališní (Alyssum allysoides).Ve střední a spodní části svahů dochází k hromadění sesutého nepropustného materiálu a vytvářejí se drobné podmáčené deprese s druhy slatin, například pěchava slatinná (Sesleria uliginosa), hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum) nebo violka nízká (Viola pumila), i druhy subhalofilními, například zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum), pampeliška bavorská (Taraxacum bavaricum) nebo ostřice oddálená (Carex distans). Odlišný charakter mají xerotermní trávníky mimo oboru, kde bylo od pastvy a kosení upuštěno již před delší dobou a tyto činnosti jsou teprve v posledních letech nahrazovány managementem. V trávnících zde dominují širokolisté byliny, zejména oman vrbolistý (Inula salicina), ale v bohatých populacích zde roste řada vzácných druhů, například hořeček nahořklý pravý (Gentianella amarella subsp. amarella), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris) nebo sasanka lesní (Anemone sylvestris).Celá rezervace je významná výskytem vzácných teplomilných druhů hub. Bohatě fruktifikuje v některých letech například hřib satan (Boletus satanas).Jak v oboře tak mimo ni jsou zbytky starých rozpadajících se extenzivních sadů.

Fauna: Pestrost stanovišť odráží i diverzita živočišné složky. Světlé lesy a skupiny a solitéry starých stromů mají význam jak pro bezobratlé tak pro celou řadu druhů netopýrů a dutinových druhů ptáků. V rezervaci žije například početná populace roháče obecného (Lucanus cervus), hnízdí zde strakapoud prostřední (Dendrocopus medius) nebo lejsek šedý (Muscicapa striata). Také stepní a lesostepní části hostí také celou řadu vzácných druhů bezobratlých. V roce 2006 zde byl jako na jedné z prvních lokalit v Čechách zaznamenán výskyt kudlanky nábožné (Mantis religiosa). Žije zde největší česká populace výrazně ustupujícího okáče ovsového (Minois dryas), která čítá několik tisíc jedinců. V křovinách zejména mimo oboru hnízdí například pěnice vlašská (Sylvia nisoria) nebo ťuhýk obecný (Lanius collurio). Staré ovocné sady mají význam pro krutihlava obecného (Jynx torquilla), nedávno bylo opět prokázáno hnízdění dudka chocholatého (Upupa epops).

Neživá příroda: Národní přírodní rezervace Kněžičky chrání společenstva teplomilných doubrav s vysokým podílem starých stromů, teplomilná stepní a lesostepní společenstva na slínovcovém podkladě, raně sukcesní společenstva erodovaných ploch slínovců na svazích a střídavě vlhká, místy subhalofilní společenstva mírných terénních depresí na nepropustném podloží ve spodní části svahů. Chráněné území leží na jižním okraji Hradčanské kuesty. Geologickým podkladem jsou vápnité jílovce a slínovce svrchní křídy místy s patrnými sesuvy bez půdního pokryvu nebo jen s půdami v počátečním stadiu vývoje. Pokud se půdy vytvořily, jedná se o pararendziny a litozemě. Poloha na sesuvném slínovcovém svahu je příčinou různorodosti stanovišť s odlišnou vlhkostí.

Péče: Zcela zásadní je působení pastvy. Polovina rezervace leží v oboře Kněžičky založené před rokem 1600. Přibližně stejnou měrou jsou zastoupeny lesní a nelesní formace v oboře a mimo ni. Intenzita pastvy, případně její absence, má vliv jak na strukturu a druhové složení lesních i nelesních společenstev, tak na jejich vzájemný podíl a dynamiku přechodů.Cílem péče o chráněné území je zachování pestré dynamické mozaiky stanovišť a dobré vitality populací vzácných a ohrožených druhů živočichů, rostlin a hub. Xerotermní trávníky v oboře jsou primárně udržovány pastvou chované zvěře, mimo oboru kosením. Periodicky jsou na různých místech vyřezávány keře a to i v lesních porostech mimo oboru, kde se jedná o opatření na podporu vzácných druhů bylinného patra.V lesních porostech je péče zaměřena na zvýšení věkové a prostorové variability porostů, podporu přirozeného zmlazení a zlepšení světelných podmínek pro zvláště chráněné druhy rostlin, hub i bezobratlých vázaných na teplomilné doubravy, současně také na zachování dostatečné nabídky potravy i biotopů pro druhy vázané na staré, odumírající a mrtvé dřevo. Zásahy jsou realizovány formou jednotlivého a skupinového výběru.  Další lesnická opatření směřují k redukci geograficky nepůvodních a stanovištně nevhodných druhů dřevin.