Charakteristika lokality:
Lesní komplex v JZ části Hostýnských vrchů, severně od obce Fryšták. Lokalita je přibližně ohraničena údolím Fryštáckého potoka a obcemi Vlčková, Fryšták a Ludkoveček.
Neživá příroda:
Geologie: Podloží je tvořeno račanskou jednotkou magurského flyše, a to především souvrstvím soláňským. To je charakteristické převahou hrubých lavicovitých pískovců, které bývají prokládány jílovci a jemnozrnnými pískovci. Hlavní hřebenová partie je skeletovitá, místy vystupují na povrch skalní útvary (PP Velá). Geomorfologie: Lokalita spadá do Hostýnsko-vsetínské hornatiny, podcelku Hostýnských vrchů, okrsku Lukovská vrchovina. Jedná se o členitou vrchovinu z paleogenních flyšových pískovců. JZ část zasahuje také do okrsku Fryštácká brázda. Reliéf: Lokalita se nachází na svazích jižně pod hřebenem Hostýnských vrchů. Nejvýše položeným místem je kóta 555,6 m n. m., převýšení je cca 265 m. Podél vodotečí jsou hluboce zaříznutá, poměrně úzká údolí, která klesají od hlavního hřebene směrem JZ. Pedologie: Převažujícím půdním typem na lokalitě je kambizem modální var. Mesobazická, na vrcholech hřbetů s méně vyvinutou půdou se vyskytuje ranker modální a kambický. Krajinná charakteristika: Jedná se o lesní porosty v suprakolinním až submontánním stupni karpatského mezofytika.
Kvalita a význam:
Zachovalá a plošně rozsáhlá lesní společenstva karpatských dubohabřin (L3.3B) vyskytujících se v nejnižších polohách, přes společenstva submontánních bučin až po společenstva montánních bučin (L5.1). Významný je rovněž maloplošný výskyt porostů jasanovo-olšových luhů (L2.2A) a lesních pramenišť s tvorbou pěnovců (R1.3). Z ohrožených druhů se vyskytují: jedle bělokorá (Abies alba), ostřice převislá (Carex pendula), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), hvozdík svazčitý (Dianthus armeria), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides) a měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva).
Omezení:
Postupná likvidace nepůvodních druhů dřevin a výsadba původních druhů. Šetrné lesní hospodaření. Snížení stavu zvěře.
Péče:
Lesní porosty mapovaného území jsou silně ovlivněny lesním hospodářstvím. Dochází k přeměně lesních porostů na monokultury, především se smrkem ztepilým (Picea abies), ale i s borovicí lesní (Pinus sylvestris) a modřínem Larix decidua (mapovány jako X9A). Vegetace v okolí potoků je ovlivněna lidskou činností – meliorace, přítomnost lesních a asfaltových cest v údolí potoků (narušení aluvia). Při rozsáhlé těžbě jsou do dosud zachovalých přirozených lesních porostů zavlékány expanzní druhy jako netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), případně ostružiníky. Lesní porosty ovlivňují také vysoké stavy zvěře, především srnec, muflon a daněk (způsobují okus přirozených obnov). Dochází také k poškozování lesních cest, jsou vidět hluboké, vyjeté koleje, kde při dešti vzniká rýhová eroze, také podél cest a svážnic jsou poškozené stromy odřením od stahování dříví.
