Kvalita a význam:
Převažují přirozená nebo přírodě blízká lesní společenstva s charakteristickou výškovou členitostí a vazbou na příslušná stanoviště L5.1, L3.3B, L2.2A, L4. Významné jsou i luční společenstva s teplomilnou květenou a s řadou chráněných druhů z čeledi vstavačovitých (T1.1, T3.4D). Ve flóře se uplatňují zejména druhy nižších karpatských pohoří, jako je ostřice chlupatá (Carex pilosa), o. převislá (C. pendula), svízel Schultesův (Galium schultesii), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis). V nelesní flóře se vzácně vyskytují teplomilné druhy jako bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), hvězdnice chlumní (Aster amellus), oman mečolistý (Inula ensifolia), jetel alpínský (Trifolium alpestre). Zajímavý je řídký výskyt druhů, které jsou v ostatních karpatských pohořích časté, jako je věsenka nachová (Prenanthes purpurea) a kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos). Z druhových lokalit je významný Holý kopec - jedna ze dvou recentních lokalit tesaříka alpského (Rosalia alpina) na Moravě. V oblasti Chřibů se nachází početná populace kuňky žlutobřiché (Bombina variegata) a kuňky ohnivé (Bombina bombina) (nejpočetnější populace se vyskytuje u Koryčan) a významná lokalita vrkoče útlého (Vertigo angustior), stanoviště je stabilní s velmi dobrým vodním režimem. Z naturových druhů se zde dále vyskytuje ohniváček černočárý (Lycaena dispar).
Charakteristika lokality:
Na většině území převládají květnaté bučiny asociace Carici pilosae-Fagetum (L5.1), méně jsou rozšířené kyselé bučiny asociace Luzulo-Fagetum (L5.4). V nižších nadmořských výškách se uplatňují karpatské dubohabřiny (as. Carici pilosae-Carpinetum, L3.3). Maloplošně se na vhodných stanovištích vyskytují suťové lesy (L4). Podél potoků jsou zastoupeny lužní lesy (as. Stellario-Alnetum glutinosae a Carici remotae-Fraxinetum, L2.2). Na jižním, východním a západním okraji se místy nacházejí kyselé doubravy (as. Luzulo-Quercetum, L7.1). Velmi vzácně se na jižně orientovaných svazích v jižní části Chřibů vyskytují teplomilné doubravy (as. Sorbo torminalis-Quercetum, L6.5) a zcela výjimečně se na východním okraji Chřibů vyskytují kyselé bory (L8.1). Nelesní vegetace se vyskytuje poměrně málo. Louky patří do svazu Arrhenatherion (T1.1), vlhké typy lze řadit ke společenstvům vlhkých pcháčových luk svazu Calthion (T1.5), místy se vytvářejí i společenstva širokolistých suchých trávníků (sv. Bromion erecti, T3.4). Vyskytují se zde bezkolencové louky (T1.9) a vlhká tužebníková lada (T1.6). Pastviny náležejí ke svazu Cynosurion (T1.3). Maloplošně se vyskytují luční a lesní prameniště (R1.1 a R1.3).
