Chřiby
- ISOP Portál
- Územní ochrana
- Chráněná území
- Karta území
polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště; petrifikující prameny s tvorbou pěnovců; lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích; smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy; lokalita tesaříka alpského; polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích; bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách; vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně; extenzivní sečené louky nížin až podhůří; chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů; jeskyně nepřístupné veřejnosti; bučiny asociace Asperulo-Fagetum; dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum; lokalita ohniváčka černočárného, páskovce velkého, vrkoče útlého
Toto území spravuje
Charakteristika lokality: Území leží na pomezí jižní a východní Moravy. Jde o výraznou vrchovinu protáhlou ve směru SV - JZ mezi městy Kroměříž, Uherské Hradiště a Koryčany.
Neživá příroda:
Geologie: Území je tvořeno paleogenními jílovci, pískovci a slepenci zlínských, bělověžských a soláňských vrstev račanské jednotky magurského flyše.
Geomorfologie: Chřiby patří do oblasti Středomoravské Karpaty. Jedná se o členitou vrchovinu elipsovitého tvaru protaženou od JZ k SV. Nejvyšším bodem území je Brdo (586,7 m), střední nadmořská výška 342,6 m a střední sklon svahů 7°.
Reliéf: Reliéf je svažitý, typické jsou úzké rozvodné hřbety, údolí vodních toků jsou hluboce zařezaná.
Pedologie: Z půdních typů převažují kambizemě, které na svahovinách na úpatích přecházejí do luvizemě modální. Na vlhčích místech je zpravidla vymapována kambizem oglejená. Na nejvyšších hřbetech se na zpravidla kyselých pískovcích vyvinula kambizem modální varieta mesobazická. Kolem potoků se nachází fluvizem glejová.
Krajinná charakteristika: Rozsáhlý soubor převážně lesních společenstev na pravém břehu Moravy kam ještě zasahuje typická karpatská lesní fauna. Vyšší polohy nebyly prakticky nikdy osídleny.
Kvalita a význam: Převažují přirozená nebo přírodě blízká lesní společenstva s charakteristickou výškovou členitostí a vazbou na příslušná stanoviště L5.1, L3.3B, L2.2A, L4. Významné jsou i luční společenstva s teplomilnou květenou a s řadou chráněných druhů z čeledi vstavačovitých (T1.1, T3.4D). Ve flóře se uplatňují zejména druhy nižších karpatských pohoří, jako je ostřice chlupatá (Carex pilosa), o. převislá (C. pendula), svízel Schultesův (Galium schultesii), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis). V nelesní flóře se vzácně vyskytují teplomilné druhy jako bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), hvězdnice chlumní (Aster amellus), oman mečolistý (Inula ensifolia), jetel alpínský (Trifolium alpestre). Zajímavý je řídký výskyt druhů, které jsou v ostatních karpatských pohořích časté, jako je věsenka nachová (Prenanthes purpurea) a kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos). Z druhových lokalit je významný Holý kopec - jedna ze dvou recentních lokalit tesaříka alpského (Rosalia alpina) na Moravě. V oblasti Chřibů se nachází početná populace kuňky žlutobřiché (Bombina variegata) a kuňky ohnivé (Bombina bombina) (nejpočetnější populace se vyskytuje u Koryčan) a významná lokalita vrkoče útlého (Vertigo angustior), stanoviště je stabilní s velmi dobrým vodním režimem. Z naturových druhů se zde dále vyskytuje ohniváček černočárý (Lycaena dispar).
Omezení: Na celé lokalitě zavést šetrné lesní hospodaření, zmenšit plošný rozsah těžených ploch a v případě nejkvalitnějších stanovišť upřednostňovat pouze probírkovou těžbu, případně plochy ponechat bez obhospodařování. Na vykácené plochy vysazovat pouze původní druhy dřevin, stávající jehličnaté porosty postupně odtěžit a nahrazovat listnatými, snížením stavu zvěře umožnit přirozenou obnovu lesů. V případě nelesních stanovišť je nutný pravidelný management - kosení nebo extenzivní pastva a podle potřeby odstraňování náletových dřevin.
Péče: Hlavní vlivem působícím na společenstva přírodního komplexu představuje zejména běžné lesnické hospodaření. Lesní hospodaření probíhá v souladu se schváleným LHP, avšak často se hospodaří velmi intenzivně pasečním hospodářským způsobem s využitím rozsáhlých holých sečí a umělé obnovy s výrazným podílem (odhadem asi 50-60%) smrku ztepilého. Holosečemi vznikají výrazné porostní stěny doprovázené polomy a holoseče navíc výrazně zasahují do krajinné scenérie. Z území jsou odtěžovány poslední fragmenty dospělých dobře vyvinutých květnatých a acidofilních bučin v hřebenové části a rozčleňovány souvislé lesní komplexy. V minulosti byly větší plochy převedeny na smrkové nebo borové monokultury a v současnosti se ve zvýšené míře vysazuje také modřín. Velký vliv na porosty má i zvýšený stav spárkaté zvěře, která poškozuje jak přirozené zmlazení, tak i porosty až do věku cca 40 let. Přirozená obnova jedle je při současných stavech zvěře zcela vyloučena. Neblaze se projevuje také současná technologie těžby dřeva, kdy v probírkách nebo clonných sečích dochází k masivnímu odírání kořenových náběhů u stromů podél přibližovacích linek a následnému šíření tracheomykóz a jiných houbových chorob. Ojediněle se v území vyskytují menší sesuvy. Eroze se projevuje v rámci přirozeného působení soustředěně proudící vody v korytech (hloubková eroze vodních toků) i mimo ně (erozní rýhy běžných rozměrů), což může být primárně způsobeno nevhodně umístěnými lesními cestami nebo jejich špatnou údržbou a využíváním. Negativní vliv turistů (sešlapávání, odhozené odpadky) se projevuje pouze v místech jejich větší koncentrace. Negativně se také v některých segmentech lučních jednotek projevuje ponechání lokality bez kosení a následné zarůstání křovinami. V přírodním komplexu se také nacházejí rekreační chatové oblasti, které okolní vegetaci silně ovlivňují rekreačními a chatařskými aktivitami.
Předměty ochrany
polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště; petrifikující prameny s tvorbou pěnovců; lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích; smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy; lokalita tesaříka alpského; polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích; bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách; vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně; extenzivní sečené louky nížin až podhůří; chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů; jeskyně nepřístupné veřejnosti; bučiny asociace Asperulo-Fagetum; dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum; lokalita ohniváčka černočárného, páskovce velkého, vrkoče útlého
Stanoviště
Druhy
Informace o plánech péče
Seznam opatření z plánu péče
Aktuální správní řízení