Charakteristika lokality:
Jedná se o střední část CHKO Bílé Karpaty mezi obcemi Velká nad Veličkou na jihu a Starý Hrozenkov - Žítková na severu.
Neživá příroda:
Geologie: Podklad tvoří vrstvy pískovců, jílovců a slínovců svodnického souvrství bělokarpatské jednotky magurského flyše. Důležitým faktorem je recentní tvorba vápnitého pěnovce. Geomorfologie: Lokalita patří do Vnějších Západních Karpat, celku Bílé Karpaty, podcelků Javořinská hornatina, Straňanská kotlina a Lopenická hornatina. Reliéf: Terénní dominantou je hlavní bělokarpatský hřeben s nejvyšším vrcholem Velká Javorina (970 m n. m.). Z něj potom k severu až severozápadu vybíhají četné krátké boční hřebeny oddělené dosti ostře zaříznutými údolími. Na severovýchodě se potom masiv již mírněji svažuje do odlesněného údolí Klanečnice. Na jih od hlavního hřebene jsou terénními dominantami kopce Hradisko (636 m n. m.) a Výzkum (631 m n. m.), oddělené hlubokým Filipovským údolím; významným nejen krajinným prvkem jsou odlesněné dlouhé a táhlé severní svahy Hradiska, zvolna klesající až k řece Veličce, rozčleněné ještě dílčími drobnými údolíčky. Díky svahovým pohybům vytvořily suťové sedimenty na svodnickém souvrství bělokarpatské jednotky magurského flyše (paleocén-maastricht) rozsáhlá sesuvná pole. Na svahovinách se prameny rozlévají do šířky a tvoří mokřady, místy zůstává voda na jílovitém podloží pod půdním povrchem. Na sušších i vlhčích místech vystupují jednotlivé kameny. Převládají mírné konkávní svahy s jihozápadní a západní orientací a s množstvím přirozených drobných vodotečí. Pedologie: V půdním pokryvu převládají kambizemě s různým stupněm acidifikace a oglejení, místy pseudogleje a gleje se znaky rašelinění a inkrustace vápnitých tufů. Krajinná charakteristika: Pro tuto část jsou charakteristické velké komplexy květnatých luk s rozptýlenými solitérními stromy, s mozaikou pastvin, pěnovcových pramenišť, křovin a malých lesíků s vysokou diverzitou teplomilných i podhorských rostlinných společenstev v oblasti Moravských Kopanic. Typická je zde roztroušená zástavba. V území je mnoho ZCHÚ.
Kvalita a význam:
Lesní vegetace (L5.1, L3.3B, L6.4, L4, L5.4, L3.4, L2.2A, L2.2B) je mimořádná svým rozsahem a zachovalostí, částečně též mimořádnou druhovou bohatostí; pouze menší procento porostů je poškozeno necitlivým lesním hospodařením. Všude velmi dobře zmlazují původní dřeviny a obnova lesní vegetace je poměrně snadná. Louky (T3.4A, T3.4D, T3.4C, T1.1) na lokalitě jsou druhově velmi bohaté a hostí velký počet chráněných a ohrožených druhů rostlin. Za všechny budiž jmenovány prstnatec sedmihradský (Dactylorhiza transsilvanica) a zvonek hadincovitý (Campanula cervicaria), vstavač nachový (Orchis purpurea) a kýchavice černá (Veratrum nigrum). Na SPR Porážky se nachází jediná lokalita všivce statného (Pedicularis exaltata). Maloplošně na vlhkých místech v okolí pramenišť a vodních toků se vyvíjejí reprezentativní porosty mokřadní vegetace (T1.6, T1.9, R1.1, R1.3, V5). Z naturových druhů rostlin se vyskytují střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), hlízovec Loeselův (Liparis loeselii) a srpice karbincolistá (Serratula lycopifolia). Květnaté louky Bílých Karpat hostí velice bohatou faunu a představují důležité útočiště vzácných a ohrožených druhů bezobratlých (hmyz, pavoukovití). Dosud zde bylo zjištěno 43 druhů pavouků a také vzácný sekáč Zacheus crista, pro nějž představuje tato lokalita nejsevernější výskyt v rámci souvislého rozšíření s jádrem v JV Evropě. Dále se na lučních porostech vyskytují početné populace perleťovce dvouřadého (Brenthis hecate), dále pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena), martináč hrušňový (Saturnia pyri). V území se vyskytují následující naturové druhy živočichů -bourovec trnkový (Eriogaster catax), modrásek bahenní(Maculinea nausithous), modrásek očkovaný (Maculinea teleius), ohniváček černočárý (Lycaena dispar), přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria), střevlík hrbolatý (Carabus variolosus), vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana), vrkoč útlý (Vertigo angustior), žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone). Rezervace Machová je významná lokalita vrkoče úzkého (Vertigo angustior), vrkoč bažinný (Vertigo moulinsiana) se vyskytuje v oblasti Žitkové. Zvláštností této části Bílých Karpat jsou i plevelná společenstva vyskytující se na malých políčkách a záhumencích bez chemizace. Mezinárodně významná ukázka tradiční kulturní krajiny, významná entomologická a botanická lokalita.
Omezení:
Luční společenstva vyžadují pravidelný management - kosení, případně extenzivní pastvu či odstraňování náletu. V případě lesních ekosystémů je nutné zachovat přirozené druhové složení stromového patra. L2.2A - Management: Redukovat zastoupení geograficky nepůvodních a invazních dřevin. Zajistit způsob využití nepoškozující bylinné a keřové patro, přirozené řečiště a vodní režim. Zamezit eutrofizaci. L3.3B - Management: Redukovat zastoupení geograficky nepůvodních a invazních dřevin. Zajistit způsob využití nepoškozující bylinné a keřové patro. L3.4 - Management: Redukovat zastoupení geograficky nepůvodních a invazních dřevin. Zajistit způsob využití nepoškozující bylinné a keřové patro. L4 - Management: Redukovat zastoupení geograficky nepůvodních a invazních dřevin. Zajistit způsob využití nepoškozující bylinné a keřové patro. L5.1 - Management: Redukovat zastoupení geograficky nepůvodních a invazních dřevin. Zajistit způsob využití nepoškozující bylinné a keřové patro. L5.4 - Management: Redukovat zastoupení geograficky nepůvodních a invazních dřevin. Zajistit způsob využití nepoškozující bylinné a keřové patro. L6.4 - Management: Redukovat zastoupení geograficky nepůvodních a invazních dřevin. Zajistit způsob využití nepoškozující bylinné a keřové patro. R1.3 - Management: Redukovat zastoupení geograficky nepůvodních a invazních dřevin v okolních porostech. Zajistit způsob využití nepoškozující bylinné patro lesa a vodní režim. Ostatní biotopy viz: Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000 (ed. A. Háková)
Péče:
Louky včetně živočišných společenstev jsou místy ohroženy absencí kosení a následnou expanzí konkurenčně silných druhů travin, později i křovin. Lesní porosty jsou ohroženy necitlivým lesním hospodařením. Potenciální ohrožení skýtá případná aplikace pesticidů, nevhodné lesnické zásahy, změny vodního režimu.
