Charakteristika lokality:
Lokalita se nachází jihovýchodně od obce Žimrovice. Údolí provází tok řeky Moravice a některých přítoků přibližně od Albrechtického mlýna do Hradce nad Moravicí, který leží 7 km J od Opavy.
Neživá příroda:
Geologie: Lokalita leží na kulmských drobách a jílových břidlicích spodního karbonu (moravické a hradecké vrstvy). V nivě Moravice se nacházejí deluvio-fluviální písčité hlíny, hlinité písky a soliflukční, hlinitokamenité sedimenty.
Geomorfologie: Lokalita spadá do celku Nízký Jeseník, podcelku Vítkovská vrchovina, okrsku Jívovská vrchovina. Jedná se o členitou vrchovinu tvořenou spodnokarbonskými drobami a břidlicemi s členitým reliéfem, široce zaoblenými rozvodními hřbety a typickými mladými, hluboce zařezanými údolími s příkrými svahy.
Reliéf: Je svažitý, tvořený prudkými svahy údolí Moravice. Na dně se vytváří plochá údolní niva. Moravice zde představuje vodní tok se zachovalou přirozenou strukturou dnových sedimentů a stabilizovaným průtokem vody pod vodními nádržemi Kružberk a Slezská Harta.
Pedologie: V půdním pokryvu převažují hnědé a surové půdy, rankery a hnědé rankery na skalách.
Krajinná charakteristika: Zalesněné údolí řeky Moravice, lesním porostem protéká její pravostranný přítok Bukovinský potok; aluviální louka při pravém břehu Moravice. V severovýchodní části EVL se nad řekou Moravicí rozkládá lesopark patřící k zámeckému areálu v Hradci nad Moravicí s celkovou rozlohou cca 63 ha, který při své jihozápadní hranici volně navazuje na lesní porosty.
Kvalita a význam:
Významná, izolovaná lokalita jinak horského druhu střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus), lokalita výskytu přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria). Úsek Moravice od Hradce nad Moravicí po Albrechtický mlýn (ř. km 8-14) představuje velmi významnou lokalitu s bohatou populací obou druhů vranek.
Omezení:
Zachování přirozeného druhového složení lesních porostů, výsadba původních druhů dřevin. Ponechání starých stromů a mrtvé dřevní hmoty. Těžba dřeva je v minimální míře možná, ovšem bez použití těžké mechanizace a za vyloučení holoseče. Je nutné rovněž vyloučit případné odvodňování lokality. Louky a lesní lemy je nutno udržovat kosením s odstraněním biomasy, případně odstraňovat náletové dřeviny. Vhodné je sečení v co nejpozdějším (podzimním) termínu. Likvidace křídlatky. V zájmovém úseku toku je nutné omezit či zcela vyloučit vodohospodářské aktivity, které by vedly k poškození biotopu druhu. Jsou to zejména zásahy do morfologie dna a břehů v neupravených úsecích. Za velmi škodlivý zásah je nutné považovat odstraňování štěrkových sedimentů z koryta. Vzhledem k nízké mobilitě druhu je rovněž nežádoucí budování migračně neprostupných příčných staveb. Negativně působí rovněž vzdutí nad stupni, které mění charakter proudění v toku. Zvláštní pozornost je nutné věnovat stávajícím i zamýšleným odběrům vody, kdy hrozí ovlivnění průtokového režimu a následně změna ekologických podmínek. Veškeré případné zásahy do koryta musí probíhat mimo období tření a ranného vývoje jedinců (březen – duben). Rovněž je v tomto období nutné omezit práce v úsecích situovaných proti proudu, při nichž vzniká zákal. Vhodnými opatřeními jsou naopak koncepčně realizované revitalizace v zájmovém úseku toku, ale také v úsecích navazujících.
Péče:
Vzhledem k lesnatému charakteru lokality je nejvážnějším problémem pro celé území orientace lesního hospodářství. Ačkoliv buk ve většině porostů úspěšně zmlazuje, je po vykácení většinou nahrazován smrkem. Jedle, která je dosud na více místech vitální a fertilní, není nikde vysazována. Na lokalitě se na více místech zachovaly bučiny a dubohabřiny v relativně přirozeném stavu, ve většině porostu chybí staré a odumřelé stromy, tolik důležité pro ornitofaunu, entomofaunu i mykoflóru. Velké nebezpečí představují ohniska bolševníku a křídlatky, především proto, že jsou na místech, odkud se mohou rychle samovolně šířit. Pro střevlíka hrbolatého jsou ohrožujícím faktorem změny vodního režimu (lesnické meliorace) a následný úbytek podmáčených biotopů. Dále pak znečištění vody, aplikace insekticidů v lokalitě i jejím blízkém okolí, velkoplošná holosečná těžba a odstraňování veškeré mrtvé hmoty z blízkosti vodotečí. Negativními faktory pro populaci přástevníka kostivalového mohou být velkoplošná holosečná těžba (paseky nad 1 ha), likvidace lesních lemů, plošné sečení v letním období a aplikace biocidů v lokalitách výskytu a jejich blízkém okolí. Vliv na populaci vranky obecné v samotnému toku Moravice mohou mít především nevhodné technické úpravy toku. Potenciálním ohrožením může být i málo pravděpodobné znečištění z papírny ICEC v Žimrovicích.
