Charakteristika lokality:
Úsek řeky Ostravice od hranic CHKO Beskydy na Ostravici po přítok Olešná v Paskově.
Neživá příroda:
Geologie: Ostravice protéká jako typická karpatská řeka v závislosti na morfologii Moravskoslezských Beskyd podélnými a příčnými údolními úseky. V době před zaledněním uložila Ostravice karpatské štěrky a písky při úpatí Beskyd. Terasy jsou na Ostravici vyvinuty od ústí Čeladenky k soutoku s Odrou, kde se nejvýrazněji uplatňují střednopleistocenní až mladopleistocenní úrovně.
Geomorfologie: Hluboké údolí řeky Ostravice tvoří horopisnou hranici, neboť rozdělují pohoří na Lysohorskou a Radhošťskou hornatinu.
Reliéf: Ostravice je na našem území nejvýznamnějším pravostranným přítokem Odry. Průměrný spád Ostravice, která má až na nejdolejší úsek ráz bystřiny, je 9,6%. Vzniká v Zadních horách ze dvou zdrojnic Bílé a Černé, spojujícími se u hájovny Černá. V lokalitě Šance bylo údolí přehrazeno sypanou hrází.
Pedologie: V území převládají fluvizoly (fluvizemě modální, převážně z bezkarbonátových nivních sedimentů) a kambizoly (kambizemě dystrické z pevných a zpevněných hornin).
Krajinná charakteristika: Typický beskydský štěrkonosný tok, protékající širokou nivou. V minulosti byl téměř celý regulován (stejná šířka toku, kamenná pata svahu, v zastavěných územích vybudovány odsazené hráze). V současnosti si tok ve vymezeném korytu vytváří přirozenou strukturu dnových sedimentů - štěrkové nánosy jsou odtěžovány správcem toku z důvodu zlepšení průtočné kapacity koryta. Proud toku je většinou táhlý s peřejnatými úseky, které jsou spíše přechody mezi tůněmi.
Kvalita a význam:
V údolí řeky Ostravice jsou nejzajímavější poměrně četné štěrkové lavice s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites), fragmenty jasanovo-olšových luhů, vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů a vrbové křoviny štěrkových náplavů. Z významnějších druhů zde rostou kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), udatna lesní (Aruncus vulgaris), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), vrba hlošinovitá (Salix elaeagnos). V povodí Odry tok Ostravice představuje velmi významnou lokalitu vranky obecné (Cottus gobio).
Omezení:
V zájmovém úseku je nutné omezit či zcela vyloučit vodohospodářské aktivity, které by vedly k poškození biotopu druhu. Jsou to zejména zásahy do morfologie dna a břehů v neupravených úsecích. Za velmi škodlivý zásah je nutné považovat odstraňování štěrkových sedimentů z koryta. Vzhledem k nízké mobilitě druhu je rovněž nežádoucí budování migračně neprostupných příčných staveb. Negativně působí rovněž vzdutí nad stupni, které mění charakter proudění v toku. Zvláštní pozornost je nutné věnovat stávajícím i zamýšleným odběrům vody, kdy hrozí ovlivnění průtokového režimu a následně změna ekologických podmínek. Veškeré případné zásahy do koryta musí probíhat mimo období tření a ranného vývoje jedinců (březen – duben). Rovněž je v tomto období nutné omezit práce v úsecích situovaných proti proudu, při nichž vzniká zákal. Vhodnými opatřeními jsou naopak koncepčně realizované revitalizace v zájmovém úseku toku, ale také v úsecích navazujících.
Péče:
Nejvýznamnější faktory podepisující se negativně na stavu vegetace zejména z hlediska stability ekosystému jejich produktivity a ovlivňování druhové diverzity na lokalitě jsou: vysazování jehličnatých kultur kolem toku, regulace toku, protipovodňová opatření spojená s úpravou břehů a koryt toku, velice intenzívní šíření křídlatky japonské, těžení štěrku, komunální znečistění a nevhodné rybářské obhospodařování (skladba a početnost obsádky).
