Kvalita a význam:
V údolí řeky Ostravice jsou nejzajímavější poměrně četné štěrkové lavice s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites), fragmenty jasanovo-olšových luhů, vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů a vrbové křoviny štěrkových náplavů. Z významnějších druhů zde rostou kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), udatna lesní (Aruncus vulgaris), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), vrba hlošinovitá (Salix elaeagnos). V povodí Odry tok Ostravice představuje velmi významnou lokalitu vranky obecné (Cottus gobio).
Charakteristika lokality:
Dle mapy potenciální přirozené vegetace by se na území vyvinuly střemchové jaseniny (Pruno-Fraxinetum), vzácně bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum) a bikové doubravy (Luzulo albidae-Quercetum). Dle regionálně fytogeografického členění leží území ve fytogeografických okresech 84a. Beskydské podhůří a 99a. Radhošťské Beskydy. V intenzivně obhospodařované a osídlené nivě se přirozená vegetace zachovala pouze v bezprostředním okolí řeky v podobě fragmentů údolních jasanovo-olšových luhů (L2.2) a vrbových křovin štěrkových náplavů (K2.2). Naturová stanoviště, která jsou předmětem ochrany, jsou zde zastoupena biotopy M4.3 Štěrkové náplavy s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites). Celková výměra biotopu M4.3 je rok od roku velmi proměnlivá v závislosti na řadě faktorů (klimatických, hydrologických, sukcesních atd.). Dle provedené studie je v EVL Řeka Ostravice přes sto lokalit třtiny pobřežní, většinou se jedná pouze o jeden až několik trsů. Biotop K2.2 Vrbové křoviny štěrkových náplavů s vrbou šedou (Salix elaeagnos) je v území zastoupen věkově strukturovanými porosty se zastoupením vrby nachové (Salix purpurea), vrby šedé (Salix elaeagnos), vrby křehké (Salix fragilis), vrby trojmužné (Salix triandra), vrby lýkovcové (Salix daphnoides) a olše šedé (Alnus incana).
