Charakteristika lokality:
Lokalita Olše začíná u státní hranice s Polskou republikou a končí u města Třinec.
Neživá příroda:
Geologie: Geologickým podkladem v nivě Olše jsou kvartérní štěrkovité říční náplavy, okolní pohoří jsou zbudována z godulských a istebňanských pískovců. Geomorfologie: Lokalita leží v Jablunkovské brázdě na rozhraní okrsků Milíkovská plošina a Náveská pahorkatina. Jedná se o pahorkatinu, budovanou souvrstvím paleogenních jílovců a pískovců, na SZ geologický podklad z části překryt pleistocenními říčními nánosy, v SV části s výskytem pleistocenních náplavových kuželů a erozních říčních teras, v JZ části s erozně denudačním reliéfem se stopami pliocenního a pleistocenního zarovnání. Reliéf: Reliéf je plochý nebo pozvolně svažitý s jedním až dvěma prudkými stupni mezi jednotlivými říčními terasami, jejichž výškový rozdíl se pohybuje okolo 30 m. Řeka v mapovaném území protéká od jihovýchodu směrem na severozápad Pedologie: V území převládají kambisoly, kambizemě stagnické a pseudogleje. Krajinná charakteristika: Přirozené koryto řeky s převážně kamenitým až štěrkovým dnem a častými štěrkovými náplavami. V okolí toku je vyvinuta plochá údolní niva. Střední tok řeky Olše v kulturní krajině se zástavbou, místy s břehovými porosty. Koryto většinou bez úprav.
Kvalita a význam:
Za nejcennější biotopy lze považovat štěrkové náplavy bez vegetace a štěrkové náplavy s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites) se zastoupením dominantních druhů - třtina pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites), devětsil lékařský (Petasites hybridus), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Dalším významným biotopem, který se občas vyskytuje v mozaice se štěrkovými náplavy, jsou vrbové křoviny, kde dominuje vrba lýkovcová (Salix daphnoides), vrba nachová (Salix purpurea) a vrba hlošinovitá (Salix elaeagnos). Jedná se o významnou lokalitu z hlediska výskytu vydry říční (Lutra lutra) a mihule potoční (Lampetra planeri).
Omezení:
U porostů poblíž lidských sídel je potřeba zamezit tvorbě černých skládek a odstranit stávající, zamezit poškozování porostů při rekreaci a zamezit šíření invazních druhů do narušených ploch. Mihule potoční (larvy – minohy) je citlivá na dlouhodobé znečištění vody, proto je nutné usilovat o odstranění jeho zdrojů. Důležitá je výstavba ČOV (např. Bystřice nad Olší). Ve vztahu k uchování vhodných biotopů je nežádoucí těžba dnových sedimentů (zejména jemných frakcí) a takové zásahy do morfologie koryta, které by vedly k omezení jejich tvorby. Nežádoucí je výstavba migračně neprostupných příčných staveb. Změna průtokového režimu může významně degradovat stávající biotopy, proto by měly být nové odběry (zasněžování, MVE) povolovány jen omezeně. Naopak pozitivní vliv mohou mít revitalizace upravených úseků a zprůchodňování migračních bariér. Rybářské hospodaření musí při plánování počtu vysazovaných dravců (především pstruha obecného) brát v zřetel potenciální možnost predačního tlaku na mihuli potoční Pro ochranu vydry říční je důležité: 1. Osvěta a výchova mezi veřejností i zájmovými skupinami. 2. V maximální možné míře (a vždy mimo intravilán) zachovat toky v přirozeném stavu včetně břehových porostů. 3. Při stavbách a rekonstrukcích silničních mostů přes vodní tok důsledně dbát na to, aby vždy zůstaly zachované na obou stranách dostatečně široké suché břehy (zcela nevhodné jsou mosty, kde voda vyplňuje celý prostor mezi opěrami, nevhodné jsou také trubní propustky používané k převedení trvalých vodních toků pod silnicí). 4. Monitoring kvality vody a předcházet nebezpečí havarijních znečištění. 5. Při řešení škod vydrou propagace a aplikace zákona o náhradách škod (č. 115/2000 Sb.).
Péče:
Lesy v nivách řek jsou narušovány intenzivní lidskou činností v jejich okolí, rekreací, budováním tábořišť a tvorbou černých skládek a šířením invazních druhů Reynoutria japonica a Reynoutria sachalinensis. Dalším nebezpečím je regulace a rekultivace vodního toku způsobující změny v sedimentačním režimu, protipovodňová opatření spojená s úpravou břehů a koryt toků, těžba štěrku. Populace mihule potoční (Lampetra planeri) může být ohrožena nevhodnými úpravami toku - stavbami, které mohou vytvářet migrační bariéry, změnami morfologie koryta (zahlubováním a odtěžováním dnových sedimentů, zpevňování a narovnávání koryta) a dále znečištěním vody z lokálních zdrojů (chybějící čističky odpadních vod), významné odběry vody z toku, kdy dochází k vysychání náplavů, nadměrné vysazování lososovitých ryb (pstruha obecného). Obdobné faktory spojené z regulací toku mohou negativně působit i na populaci vydry říční (Lutra lutra).
