Charakteristika lokality:
Území leží 25 km jižně od Opavy. Jedná se o úsek toku Odry mezi soutokem s Budišovkou a obcí Jakubčovice nad Odrou.
Neživá příroda:
Geologie: V podloží spodnokarbonské droby a břidlice kulmu, na povrchu nivy se nalézají kvartérní, fluviální písčité hlíny a hlinité písky s příměsí valounů a úlomků hornin.
Geomorfologie: Lokalita spadá do celku Nízký Jeseník, podcelku Vítkovská vrchovina, leží na rozhraní okrsků Heřmanická vrchovina a Potštátská vrchovina. Jedná se o členité vrchoviny tvořenou spodnokarbonskými drobami a břidlicemi hradeckých a moravických vrstev, s erozně denudačním reliéfem s rozsáhlými plošinami zarovnaného povrchu a hluboce zahloubenými údolími vodních toků.
Reliéf: Plochá údolní niva meandrující řeky Odry.
Pedologie: V půdním pokryvu v okolí toku převažují glejové fluvizemě.
Krajinná charakteristika: Řeka Odra má ve vymezeném úseku přirozený charakter se širokým vinutím toku v podhůří Oderských vrchů. Substrát je v proudných úsecích kamenito-štěrkový až balvanitý, místy písčitý. V okolí řeky je vytvořena plochá údolní niva.
Kvalita a význam:
Úsek Odry od Jakubčovic nad Odrou po soutok s Něčínským potokem představuje velmi významnou lokalitu s bohatou populací obou druhů vranek. Tato lokalita navazuje na výše ležící tok Odry spadající do EVL Libavá. Celá populace vranky obecné (Cottus gobio) osídlující úsek řeky mezi Jakubčovicemi nad Odrou a soutokem s Budišovkou (cca 10 km toku) je odhadována na 15-20 tisíc jedinců.
Omezení:
V zájmovém úseku je nutné omezit či zcela vyloučit vodohospodářské aktivity, které by vedly k poškození biotopu druhu. Jsou to zejména zásahy do morfologie dna a břehů v neupravených úsecích. Za velmi škodlivý zásah je nutné považovat odstraňování štěrkových sedimentů z koryta. Vzhledem k nízké mobilitě druhu je rovněž nežádoucí budování migračně neprostupných příčných staveb. Negativně působí rovněž vzdutí nad stupni, které mění charakter proudění v toku. Zvláštní pozornost je nutné věnovat stávajícím i zamýšleným odběrům vody, kdy hrozí ovlivnění průtokového režimu a následně změna ekologických podmínek. Veškeré případné zásahy do koryta musí probíhat mimo období tření a ranného vývoje jedinců (březen – duben). Rovněž je v tomto období nutné omezit práce v úsecích situovaných proti proudu, při nichž vzniká zákal. Vhodnými opatřeními jsou naopak koncepčně realizované revitalizace v zájmovém úseku toku, ale také v úsecích navazujících. Z rybářského pohledu je možné ponechat stávající hospodaření s přihlédnutím k ochraně trdlišť.
Péče:
Pro vranku obecnou je nebezpečné časté vysýchání toku, způsobené nízkými průtoky v Odře, a nevhodné úpravy toku postihující kamenitá a štěrkovitá stanoviště vranek.
