Kvalita a význam:
Nejvýznamnějšími lokalitami jsou Petrovy kameny hostící dva endemické druhy zvonek český jesenický (Campanula gelida) a lipnici jesenickou (Poa riphaea), kar Velké kotliny s více než 350 druhy a poddruhy vyšších rostlin: kopyšník tmavý (Hedysarum hedysaroides), jitrocel černavý sudetský (Plantago atrata subsp. sudetica), hvozdík kartouzek sudetský (Dianthus carthusianorum subsp. sudeticum), lipnice alpská (Poa alpina), psineček alpský (Agrostis alpina), hořec tečkovaný (Gentiana punctata), jestřábník huňatý (Hieracium villosum); Tabulové skály: vrba bylinná (Salix herbacea), jestřábník alpský (Hieracium alpinum); Malá kotlina: hořec jarní (Gentiana verna), kropenáč vytrvalý (Swertia perennis), pupava Biebersteinova sudetská (Carlina biebersteinii subsp. sudetica), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vrchoviště Sedýlko s bradáčkem srdčitým (Listera cordata) a ostřicí mokřadní (Carex limosa), vrchoviště Jezerníky s blatnicí bahenní (Scheuchzeria palustris) a přírodní lesní porosty pralesovité struktury v údolí Bílé Opavy, aj. Z významných druhů živočichů se zde vyskytuje okáč menší (Erebia sudetica subsp. sudetica), o. horský (E. epiphron subsp. silesiana), reliktní obaleč (Sparganotis rubicundana), brouk mrchožrout (Silpha tyrolensis). Lokalita představuje významné hnízdiště lindušky horské (Anthus spinoletta), pěvušky podhorní (Prunella collaris), kosa horského (Turdus torquatus), hýla rudého (Carpodacus erythrinus) a bělořita šedého (Oenanthe oenanthe) aj. Evropsky významná druhová lokalita, slučující 3 recentně známé lokality výskytu mechu šikoušku zeleného (Buxbaumia viridis). Evropsky významná lokalita střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus).
Charakteristika lokality:
V nejvyšších polohách lokality převládají přirozené smilkové a metličkové porosty, řazené do Nardo-Caricion rigidae (zapojené alpínské trávníky (A1.2)). Na chráněnějších místech se vytvořily trávníky svazu Calamagrostion villosae a na osluněných svazích druhově bohaté vysokostébelné trávníky svazu Calamagrostion arudinaceae (subalpínské vysokostébelné trávníky (A4.1). Zřejmě polopřirozený charakter mají některé porosty řazené do svazu Nardion (subalpínské smilkové trávníky (T2.1)). Ve štěrbinách vrcholových skalek a na větrem ovlivňovaných deflačních plošinách se vyskytují porosty svazu Juncion trifidi (vyfoukávané alpínské trávníky (A1.1)). V různých částech lokality roste řada endemických cévnatých rostlin. Na Petrových kamenech jsou to: zvonek český jesenický (Campanula gelida) a lipnice jesenická (Poa riphaea). Ve Velké kotlině se jedná o: hvozdík kartouzek sudetský (Dianthus carthusianorum subsp. sudeticus) a jitrocel černavý sudetský (Plantago atrata subsp. sudetica). Skalky ve Velké kotlině hostí vegetaci svazu Agrostion alpinae (A5). Dále se zde v různé míře vyskytují křovinové porosty svazu Salicion silesiacae (vysoké subalpínské listnaté křoviny (A8.2)), vysokobylinné porosty svazu Adenostylion (A4.2) a kapradinové nivy Dryopterido-Athyrion (A4.3), prameništní vegetace svazu Swertio-Anisothecion squarrosi (subalpínská prameniště (R1.5)). Vrchovištní rašeliniště hostí vegetační mozaiku svazů Leuko-Scheuchzerion palustris (vrchovištní šlenky (R3.3)) a Oxycocco-Empetrion hermaphroditi (otevřená vrchoviště (R3.1)). Lesní vegetaci tvoří rozvolněné horské papratkové smrčiny (L9.3), horské třtinové smrčiny (L9.1), v malé míře i acidofilní bučiny (L 5.4), horské klenové bučiny (L5.2) a přípotoční olšiny Piceo-Alnetum (údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2)). Výskyt šikouška zeleného (Buxbaumia viridis) byl lokalizován na třech místech. Dvakrát ve Velké kotlině v přirozené horské smrčině s borůvkou (Vaccinium myrtillus) a třtinou chloupkatou (Calamagrostis villosa) (L9.1) a s charakteristickými druhy mechorostů dvouhrotcem chvostnatým (Dicranum scoparium), lesklecem křivolistým (Plagiothecium curvifolium), ploníkem ztenčeným (Polytrichastrum formosum), čtyřzoubkem průzračným (Tetraphis pellucida) a s významnějšími druhy baňatkou potoční (Brachythecium rivulare), játrovkou (Jungermannia leiantha), štěkovcem mnohodílným (Riccardia multifida), zpeřenkou tamaryškovou (Thuidium tamariscinum). Třetí lokalita výskytu se nachází v Malé kotlině na okraji prameniště a nesečené mokré louky v těsném sousedství s bučinou s příměsí smrku (subalpínské vysokostébelné trávníky (A4.1), subalpínská prameniště (R1.5), acidofilní bučina (L5.4)) s doprovodnými druhy mechorostů křižítkou zaříznutou (Lophozia incisa), křepenkou dvoulaločnou (Cephalozia bicuspidata), kornicí slezskou (Herzogiella seligeri). Při několika návštěvách bylo nalezeno celkem 3 - 10 sporogonů (respektive 3 - 9 štětů s tobolkami + 1 štět bez tobolky).
