Morava - Chropyňský luh

smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy; přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition; vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně; extenzivní sečené louky nížin až podhůří; smíšené lužní lesy s dubem letním, jilmem vazem, jilmem habrolistým, jasanem ztepilým nebo jasanem úzkolistým podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie; lokalita bobra evropského, čolka velkého, hrouzka Kesslerova, modráska bahenního, ohniváčka černočárného

Charakteristika lokality: Řeka Morava od Nemilan (jižně od Olomouce) po Chropyni a její okolí - aluviální louky a lesy, mokřady a tůně, štěrkovny severně od silnice Kojetín - Chropyně s navazujícím lužním lesem a lučními enklávami nacházející se mezi Kojetínem, Chropyní, Tovačovem a Kroměříží. Na severu je území zakončeno menším lužním lesem mezi obcemi Troubky a Tovačov, cca 8 km západně od Přerova.

Neživá příroda: Geologie: Podloží lokality tvoří kvartérní usazeniny řeky Moravy. Široká aluviální rovina tvořená souvrstvím naplavených pleistocénních štěrkopísků a nadložních holocenních povodňových hlín. Geomorfologie: Navrhovaná evropsky významná lokalita se nachází ve střední části Hornomoravského úvalu zvané Středomoravská niva. Reliéf: Reliéf v oblasti je nivní, plochý, oblast Zámeckého rybníka v Chropyni leží na nízké říční terase. Území je mírně skloněné k jihu, nadmořská výška lokality se pohybuje mezi 190-195 m n. m. Niva je protkána sítí starých, zpravidla suchých zazemňovaných říčních koryt a ramen, dále terénními sníženinami převážně s periodicky stagnující vodou, odvodňovacími melioračními kanály a příkopy. Pedologie: Fluvizemě glejové. Krajinná charakteristika: Navrhovaný přírodní komplex zahrnuje větší lesní porosty tvrdých luhů v nivě dolního toku Morávky s mokřadními biotopy při soutoku Moravy, Morávky a Malé Bečvy v mozaice s vlhkomilnými společenstvy vázanými na vodní toky či na deprese se stagnující podzemní vodou. Součástí navrhovaného přírodního komplexu jsou dvě zvláště chráněná území NPR Zástudánčí a NPP Chropyňský rybník.

Kvalita a význam: Lužní lesy jsou velmi hodnotné po stránce dendrologické, vyskytují se zde zbytkové populace topolu černého (Populus nigra), jilmu vazu (Ulmus laevis) a jasanu úzkolistého (Fraximus angustifolia subsp. danubialis). Před regulací toků a rozsáhlými melioračními úpravami, které vedly k celkovému narušení vodního režimu krajiny, na lokalitě jednoznačně dominovala vlhčí společenstva. Aktuální lesní porosty byly vesměs vysazeny uměle, avšak velká část starších porostů byla vhodnými pěstebními zásahy nasměrována k přírodě blízkému stavu. Tyto porosty jsou výrazně různověké, velmi dobře je vyvinuta patrovitost. V hlavní úrovni dominuje dub letní (Quercus robur) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), přimíšen je místy topol kanadský (Populus x canescens). Velmi hojné jsou lípy, převážně lípa srdčitá (Tilia cordata), zastoupeny jsou především v nižších stromových patrech, do hlavní úrovně zasahují jen zřídka, podobně jako vtroušený javor klen (Acer pseudoplatanus). Z hlavní úrovně téměř zcela vymizely jilmy (Ulmus sp.), v současnosti je jilm vaz (Ulmus laevis) pravidelně zastoupen v podúrovni, jilm habrolistý (Ulmus minor) je velmi vzácnou dřevinou a v rozsáhlejších lesních komplexech se nevyskytuje vůbec. Celkově plošně převažující jsou však lesní porosty určitým způsobem degradované. Některé staré porosty jsou druhově ochuzené, v extrémních případech se jedná až o monokultury s jasanem (Fraxinus excelsior) či dubem letním (Quercus robur) s výrazně pozměněnou patrovitostí (dvouetážové porosty). Mladší porosty jsou hospodářské mlaziny až tyčoviny, stejnověké, často monokulturně založené nebo pouze skupinovitě smíšené. Na lokalitě je uplatňována holosečná obnova lesních porostů na menších a středně velkých plochách. Místy jsou v porostech také přimíšeny alochtonní dřeviny – především topoly kanadské (Populus x canadensis), dále dub červený (Quercus rubra), javor jasanolistý (Acer negundo), trnovník akát (Robinia pseudacacia), vzácně jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) a ořešák černý (Juglans nigra). Nejzachovalejší lesní porosty jsou chráněné v rámci NPR Zástudánčí. Také louky jsou v důsledku absence pravidelných povodní, poklesu spodní hladiny, nedostatečného kosení a někdy též přehnojování silně ochuzeny. Zpravidla ještě stále výrazně dominuje psárka luční (Alopecurus pratensis), místy dominantní až subdominantní je pcháč šedý (Cirsium canum) a masově se šíří ruderální pcháč oset (Cirsium arvense). Na mnohých místech se prokazuje přechod k střídavě vlhkým jednotkám bezkolencových luk, který indikuje velmi hojný výskyt pcháče šedého (Cirsium canum), svízele severního (Galium boreale), koromáče olešníkového (Silaum silaus), olešníku kmínolistého (Selinum carvifolia), čertkuse lučního (Succisa pratensis) či na sušších místech k mezofilním ovsíkovým loukám, který je charakteristický vyšším zastoupením ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius), řebříčku obecného (Achillea millefolium), kakostu lučního (Geranium pratense), svízele povázky (Galium mollugo). Na pravděpodobný výskyt vegetace svazu Cnidion se dá usuzovat z přítomnosti druhů jako česnek hranatý (Allium angulosum), jarva žilnatá (Cnidium dubium), oman britský (Inula britannica), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), šišák hrálovitý (Scutellaria hastifolia), rostoucí již jen po okraji kulturních luk nebo cest. I přes tuto degradaci patří louky v okolí Chropyně k nejzachovalejším v Dolnomoravském úvalu. Velkou neznámou je budoucnost dříve velmi kvalitních porostů vodních makrofyt v Chropyňském rybníku. Před několika lety zde vymizel leknín bílý (Nymphaea alba), populace kriticky ohrožené kotvice plovoucí (Trapa natans) vykazuje velmi velké roční fluktuace. V minulých letech velmi početně poklesla, ale v roce 2003 zde byla zjištěna relativně stabilní populace (1/5 vodní plochy). Prokázán byl botulismus, patrně související s nevhodnou manipulací s hladinou rybníka (dlouhodobé zastavení přítoku vody). Z dalších významných druhů, které nejsou výše uvedeny, se na lokalitě vyskytují šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), rozpuk jízlivý (Cicuta virosa), jarva žilnatá (Cnidium dubium), dymnivka plná (Corydalis solida), nadmutice bobulnatá (Cucubalus baccifer), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), pryšec prutnatý (Euphorbia waldsteinii), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), žebratka bahenní (Hottonia palustris), kosatec sibiřský (Iris sibirica), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), štírovník tenkolistý (Lotus tenuis), vstavač bledý (Orchis pallens), drnavec lékařský (Parietaria officinalis), prvosenka vyšší (Primula elatior), p. jarní (P. veris), starček poříční (Senecio sarracenicus), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum lucidum), rozrazil drchničkovitý (Veronica anagallis-aquatica). I po stránce zoologické je území velmi cenné. Žije zde typická fauna lužních lesů a luk. V tůních jihozápadně od Chropyně se vyskytuje žábronožka sněžní (Siphonophanes grubii), listonoh jarní (Lepidurus apus) či vznášivka šmolková (Hemidiaptomus amblyodon). Při výzkumu denních motýlů bylo v NPR Zástudánčí zaznamenáno na 37 druhů. Na vlhké louky v okolí Tovačova a na Včelínských loukách je vázán výskyt celoevropsky chráněných motýlů ohniváčka černočárného (Lycaena dispar) a modráska bahenního (Maculinea nausithous). Tyto druhy patří mezi předměty ochrany navrhované evropsky významné lokality. Ze zdejšího toku Moravy je známo nejméně 12 druhů ryb, významný je především výskyt hrouzka Kesslerova (Gobio kesslerii). V území bylo potvrzeno 11 druhů obojžívelníků: kuňka obecná (Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo), r. zelená (B. viridis), rosnička zelená (Hyla arborea), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan hnědý (Rana temporaria), s. štíhlý (R. dalmatina), s. zelený (R. kl. Esculenta), s. ostronosý (R. arvalis), čolek velký (Triturus cristatus), č. obecný (T. vulgaris) a 2 druhy plazů ještěrka obecná (Lacerta agilis) a užovka obojková (Natrix natrix). Při ornitologickém výzkumu NPR Zástudánčí zde bylo zjištěno 54 druhů ptáků. V neregulovaném toku Moravy hnízdí břehule říční (Riparia riparia), pisík obecný (Actitis hypoleucos), ledňáček říční (Alcedo atthis), kulík říční (Charadrius dubius). V NPP Chropyňský rybník je chráněna bohatá populace racka chechtavého (Larus ridibundus) a některých pěvců např. cvrčilky slavíkové (Locustella luscinioides), rákosníka proužkovaného (Acrocephalus schoenobaenus), rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) a řady druhů hladinových a potápivých ptáků např. potápky černokrké (Podiceps nigricollis). Břehy vodních toků jsou téměř souvislé osídleny bobrem evropským (Castor fiber).

Omezení: Pro zlepšení celkového stavu evropsky významné lokality je nutné zlepšit vodní režim v území. Ve vodních tocích je nutné zachovat případně obnovit přirozený splaveninový a plaveninový režim. Zabránit nevhodným vodohospodářským úpravám, zejména odtěžování štěrkových náplavů (stěžejní z pohledu existence hrouzka Kesslerova). Na území NPR Zástudánčí a NPP Chropyňský rybník je nutné hospodařit v souladu se schválenými plány péče. V lesích mimo stávající NPR Zástudánčí začít aplikovat zásady přírodě blízkého hospodaření - tzn. maloplošnými obnovnými prvky docílit přirozené druhové a věkové struktury těchto porostů. V co největší míře podporovat přirozené zmlazení původních dřevin. Cíleně se zaměřit na ochranu především topolu černého, jasanu úzkolistého a jilmů. Zcela vyloučit vysazování nepůvodních dřevin. Nejzachovalejší porosty ponechat samovolnému vývoji. Vhodné je zvýšit podíl ponechané dřevní hmoty v porostech. Snížit stavy zvěře do takové míry, aby bylo umožněno úspěšné odrůstání přirozeného zmlazení. Louky je žádoucí pravidelně 1-2x ročně kosit s využitím lehčí techniky či ručně. Zcela vyloučeno je hnojení luk. Na ochranu bezobratlých je nutné ponechávat nepokosené plochy. Mezi jednotlivými roky pokosené a nepokosené plochy střídat. Louky s výskytem modráska bahenního (Maculinea nausithous) a ohniváčka černočárného (Lycaena dispar) je žádoucí pravidelně kosit, nejlépe v měsíci červen, striktně je vylučována druhá seč. Tento typ managementu (vyloučení otavy) je na některých lokalitách v rozporu s managementem doporučovaným pro daný typ vegetace. Populace modráska a ohniváčka jsou vázány na druhově bohaté vlhké louky. Tyto porosty by měly být každoročně 2x koseny. Doporučujeme tedy, aby zde byla aplikována fázová seč s první sečí v červnu a s druhou v období července až konec srpna. Nutné je ponechat alespoň 1/5 plochy nepokosenou nejlépe s vyšším podílem živných rostlin (krvavec toten, šťovíky). Tyto neposečené pásy by měly být dosékány o několik týdnů později a obměňovány mezi jednotlivými roky.

Péče: Zásadní negativní vliv na celou lokalitu má z hlediska ochrany přírody regulace většiny vodních toků, odvodnění a celkové narušení vodního režimu mající za následek absenci přirozených pravidelných povodní a pokles hladiny podzemní vody. Tyto faktory klíčově ovlivňují zhoršený stav lužních lesů a zejména aluviálních luk. Lesní porosty tvrdého luhu jsou degradovány nevhodným lesním hospodářstvím, kdy jsou často vysazovány stejnověké monokultury hlavních dřevin, na některých místech i dřevin alochtonního původu. Negativní vliv na lesní porosty mají i vysoké stavy srnčí zvěře, čehož důsledkem je téměř úplná absence zmlazení dubu letního (Quercus robur). Struktura lesního komplexu je výrazně narušena bezlesím bažantnic a přilehlými výsadbami monokultur smrku (Picea abies) a topolu kanadského (Populus x canadensis). Nejistý je současný stav populace kriticky ohrožené kotvice plovoucí (Trapa natans) v NPP Chropyňský rybník. Velký úbytek jedinců byl zapříčiněn konzumací býložravými rybami, vodním ptactvem a aplikací herbicidů a hnojiv v minulých letech. Negativní dopad na území má i podzemní zásobník zemního plynu Lobodice a s ním spojená infrastruktura na povrchu (asfaltové cesty, oplocené betonové plošiny, provozní budovy na okraji PK) v severozápadní části území. V minulém století probíhala v území těžba štěrkopísků přímo z koryta řeky Moravy. V souvislosti s vyhlášením NPR Zástudánčí byla těžba v polovině 20. stol. zastavena. V současnosti se s těžbou pokračuje v těsné blízkosti navrhovaného přírodního komplexu. Podél vodních toků se v posledních letech masově šíří neofyty: netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), křídlatka japonská (Reynoutria japonica), topinambur (Helianthus tuberosus), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis) aj. Populace evropsky významných motýlů (modráska bahenního a ohniváčka černočárného) jsou ohroženy převážně nevhodným managementem ve formě velkoplošného sečení s ponecháním minimálního počtu kvetoucích hostitelských rostlin. Bohužel takto jsou obhospodařovány Včelínské louky, na které jsou vázány části populací těchto motýlů. Ostatní lokality jsou naopak ohroženy zarůstáním dřevinami z důvodu absence vhodného managementu. V oblasti lučních porostů Hejtman je plánována výstavba vodních nádrží, která bude mít za následek zánik velké části biotopu obou druhů evropsky významných motýlů (modráska bahenního a ohniváčka černočárného).