Charakteristika lokality:
Disjunktivní lokalita se nachází na jihovýchodním a východním okraji masivu Velkého Kosíře, v okolí opuštěných vápencových lomů mezi obcemi Čelechovice na Hané a Slatinky, cca 13 km jihozápadně od Olomouce. Navrhovaný přírodní komplex zahrnuje suché stráně se zbytky sadů v místech zvn. Vinohrady, okolí Státního a Růžičkového lomu a lokalitu Vápenice.
Neživá příroda:
Geologie: Podloží okolí lomů tvoří mělkovodní vápence devonského stáří, které vystupují z třetihorních a čtvrtohorních sedimentů. Na severozápadě území převládají kulmské břidlice, droby a slepence. Geologický podklad lokality Vápenice je tvořen devonskými dolomity a lažaneckými vápenci. Místy vystupují spodnobadenské vápnité jíly a písky. Z kvartérních pokryvů jsou zde přeplavené sprašové hlíny. Geomorfologie: Území leží na rozhraní pásma Velkého Kosíře, náležejícího k Bouzovské vrchovině, a Hornomoravského úvalu. Reliéf: Reliéf území je silně pozměněn těžbou vápenců v minulosti, v území se vyskytuje řada velkých opuštěných vápencových lomů a pozůstatky malých těžebních jam, tzv. zmolů. Nadmořská výška území se pohybuje v rozsahu od 250 do 320 m. Pedologie: Na lokalitě převládá hnědozemě modální, v místech výskytu vápenců jsou vyvinuty litozemě karbonátové, v terénních depresích jsou vyvinuty pseudogleje. Krajinná charakteristika: Soustava vápencových lomů s travnatými plochami a křovinami a cennými teplomilnými společenstvy. Nejrozsáhlejší a botanicky nejvýznamnější území na devonských vápencích v oblasti Kosíře.
Kvalita a význam:
Státní a Růžičkův lom patří k nejvýznamnějším paleontologickým lokalitám na Moravě, vyskytují se zde bohatá naleziště pozůstatků prvohorní mořské fauny, která zahrnuje zástupce téměř všech tehdy žijících živočišných kmenů. Lokalita Vápenice patří k nejvýznamnějším enklávám vápnomilné vegetace na střední Moravě. Vyskytuje se zde řada vzácných druhů rostlin a živočichů. K význačnějším druhům patří sasanka lesní (Anemone sylvestris), hvězdnice chlumní (Aster amellus), prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), ostřice chabá (Carex flacca), o. Micheliova (C. michelii), o. plstnatá (C. tomentosa), třešeň křovitá (Prunus fruticosa), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), černýš rolní (Melampyrum arvense), jehlice trnitá (Ononis spinosa), vstavač vojenský (Orchis militaris), záraza větší (Orobanche elatior), chlupáček velkoúborný (Pilosella macrantha), prvosenka jarní šedá (Primula veris subsp. canescens), hlaváč šedavý (Scabiosa canescens), lněnka Dollineriho (Thesium dollineri) aj. Na lokalitě se vyskytuje jedna z nejbohatších populací koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) na střední Moravě, při sčítání v roce 2004 bylo zjištěno 19 699 kvetoucích rostlin. Na okraji extenzivních polích jsou relativně hojně zastoupena spol. teplomilných plevelů sv. Caucalidion lappulae s výskytem vzácných druhů jako hlaváček letní (Adonis aestivalis), drchnička modrá (Anagallis foemina), dejvorec velkoplodý (Caucalis platycarpos), hořinka východní (Conringia orientalis), srpek obecný (Falcaria vulgaris), vrabečnice úpolní (Thymelaea passerina). I okolí Státního a Růžičkového lomu patří k významným floristickým lokalitám, svůj nejsevernější výskyt na Moravě zde má silně ohrožená růže bedrníkolistá (Rosa spinosissima), v blízkosti Růžičkova a Státního lomu se vyskytuje vzácná lněnka Dollinerova (Thesium dollineri), na louce jihozápadně od Státního lomu roste několik trsů koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis). Kvalita společenstev je často narušena expanzí nežádoucích druhů bylin a dřevin, převážně třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos), javorem jasanolistým (Acer negundo), trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia), růžemi (Rosa spp.), trnkou obecnou (Prunus spinosa), slivoní obecnou (Prunus insititia), svídou krvavou (Cornus sanguinea) a ptačím zobem obecným (Ligustrum vulgare). Také po stránce zoologické je lokalita velmi hodnotná, žijí zde celoevropsky chránění motýli přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) a ohniváček černočárý (Lycaena dispar). Z dalších vzácnějších druhů bezobratlých se zde vyskytuje modrásek jetelový (Polyommatus bellargus), hnědásek černýšový (Melitaea aurelia), chrobák ozbrojený (Odonteus armiger), krasec třešňový (Anthaxia candens), kozlíček hnědý (Dorcadion fulvum), kyjorožec (Claviger longicormis). Od roku 1999 je tu pravidelně zaznamenávána kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Hnízdí zde výr velký (Bubo bubo), krutihlav obecný (Jynx torquilla), slavík obecný (Luscinia megarhynchos), bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) či ťuhýk obecný (Lanius collurio), dříve zde byla dokumentována vzácná pěnice vlašská (Sylvia nisoria). Z plazů zde žije ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis). V minulosti zde byl pozorován sysel obecný (Spermophillus citellus).
Omezení:
Je nezbytné sladit péči o lokalitu z důvodu rozdílných nároků předmětů ochrany (fázový posun sečí, přizpůsobit termín kosení apod.). Teplomilné trávníky je nutné kosit jedenkrát ročně v termínu od poloviny července do konce srpna. Pro odstranění nahromaděné biomasy z dlouhodobě nesečených porostů je možné použít vypalování na zamrzlé půdě v období od prosince do února. Sečení luk na zmolách je navrhováno tak, aby se vždy 1/5 porostu ponechala bez pokosení. Ta bude nadále poskytovat vhodné podmínky pro společenstva bezobratlých a později kvetoucí druhy rostlin. Nesečené plochy se budou každý rok měnit. Seno a vyřezanou dřevní hmotu je nezbytné vždy uklidit. Na celé lokalitě je nutné kontrolovat invazní druhy rostlin. Zejména se to týká trnovníku akátu (Robinia pseudacacia), křídlatky sachalinské (Reynoutria sachalinensis), slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus) a také zatím se jen v malém množství vyskytujícího zlatobýlu kanadského (Solidago canadensis) a třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Nejvhodnějším dlouhodobým hospodařením by byla extenzivní pastva malého smíšeného stáda 10-15 ovcí a koz . Ve chvíli, kdy by se objevila možnost takto území využívat, měl by tento přístup dostat přednost před kosením nebo ho s kosením vhodně kombinovat. V Státním lomu je nutné odstranit skládku u západní stěny. Ze stěn lomů vyřezávat nálety, především třešeň ptačí (Prunus avium), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), svídu krvavou (Cornus sanguinea) a ptačí zob (Ligustrum vulgare). Vyloučit aplikaci biocidů v lokalitách pravidelného výskytu přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria).
Péče:
Na mnoha místech je negativním jevem šíření akátu (Robinia pseudacacia) a slivoně (Prunus insititia), která zde vytváří hojné a početné hybridní roje. Tento druh na lokalitě zřejmě eroduje genofond domácí trnky (Prunus spinosa). Nesečené trávníky často zarůstají křovinami, čímž jsou ohroženy populace chráněných druhů rostlin a živočichů. Negativní vliv na okolí mají stávající chaty v místech zvaném Vinohrady. Pravidelný management území je ztížen i členitým reliéfem V minulosti byl na dno Státního lomu ukládán silniční štěrk, slévárenská struska a ojeté pneumatiky, které zde byly dokonce spalovány. Po vyhlášení rezervací byly skládky odstraněny. I nadále se ale v území vyskytují černé skládky komunálního odpadu. Paleontologicky významná naleziště jsou ohrožena sesuvem hornin a sběrem. Území je ohrožováno splachy živin z okolních polí, úlety hnojiv a biocidů. Pro zachování vzácných teplomilných společenstev plevelů je nutná kontrola intenzifikace zemědělství. Negativní dopad na populaci koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) má vysoká návštěvnost území v době jeho květu (vyrývání, trhání květů, nadměrný sešlap). Biotopy celoevropsky chráněného přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria) jsou ohroženy zarůstáním a absencí aktivní péče.
