Charakteristika lokality:
Komplex lesních, lučních a mokřadních společenstev v nivě Bečvy, 1,5 km západně od obce Lešná, 4 km severoseverozápadně od Valašského Meziříčí.
Neživá příroda:
Geologie: Čtvrtohorní fluviální jílovito-písčité, písčito-hlinité a štěrkovité sedimenty. Geomorfologie: Lokalita spadá do celku Podbeskydská pahorkatina, podcelku Kelčská pahorkatina, okrsku Valašskomeziříčská kotlina. Jedná se o průtoční sníženinu v kvartérních říčních sedimentech v nadloží flyšových hornin, s akumulačním reliéfem široké údolní nivy a zbytky říčních teras. Reliéf: Území je charakteristické širokým úvalovým údolím řeky Bečvy. Terén je převážně plochý. Pedologie: Po pedologické stránce se v širším aluviu Bečvy vytvořila glejová fluvizem a na sušších místech kambizen pseudoglejová. Krajinná charakteristika: Soubor společenstev dubohabřin a lužních lesů a mokřadních společenstev.
Kvalita a význam:
Zachovalá lesní společenstva v širokém aluviu řeky Bečvy (v současnosti již izolované od Bečvy obdělávanou zemědělskou půdou) a mokřadní společenstva, na které je vázána řada chráněných druhů, např. kapradiník bažinný (Thelypteris palustris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), šídlatka bahenní (Hottonia palustris), a šejdračka bahenní (Zannichellia palustris). Mokřadní ekosystémy přírodního komplexu slouží jako útočiště obojživelníků a vodních ptáků. Kromě hojnějších druhů vodních živočichů zde žije evropsky významný druh vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis), jež je spolu s prioritními biotopy předmětem ochrany.
Omezení:
Porosty rákosin a vysokých ostřic je vhodné jednou za několik let pokosit a odstranit biomasu mimo území, vhodné je také řízené zaplavování s maximem v jarních měsících. Luční porosty je třeba pravidelně 1-2 krát do roka kosit a odstranit biomasu mimo území. U luk jednotky T1.9 je vhodné porosty jednou za dva roky přepást. V rybníce omezit chov ryb a kachen do té míry, aby nedocházelo k eutrofizaci porostů pod ním. V lesních společenstvech zamezit plošné těžbě dřeva a v rámci možností preferovat těžbu jednotlivým až skupinovým výběrem, likvidovat nepůvodní a invazní dřeviny a na jejich místo vysazovat původní druhy.
Péče:
Společenstva PR Choryňský mokřad vznikla až po založení Choryňského rybníka v roce 1953 a jsou tedy ohrožená sukcesí a vyžadují neustálý management. Vzhledem k intenzivnímu hospodářskému využití rybníka - chov kachen a ryb - je voda v rybníce eutrofizovaná a tím i společenstva PR, které se nacházejí pod hrází. Lesní hospodářství se na území přírodního komplexu projevuje výrazněji v JZ části v lesním komplexu Obora, kde jsou káceny porosty v mýtním věku a dochází tak k fragmentaci původně souvislých lesních porostů. Místy jsou nebo byly vysazovány nepůvodní dřeviny, jako je topol kanadský (Populus x canadensis), dub červený (Quercus rubra), trnovník akát (Robinia pseudacacia) a smrk ztepilý (Picea abies). Na území přírodního komplexu byly také vybudovány odvodňovací kanály, které ovlivňují přirozený vodní režim území.
