Kvalita a význam:
Lokalita je významná především výskytem unikátních a vysoce reprezentativních plošně rozsáhlých porostů suťových lesů (L4), v menší míře i květnatých bučin (L5.1), s výskytem řady ohrožených a vzácných druhů rostlin. Z nelesních stanovišť jsou významné porosty ovsíkových luk (T1.1) a štěrbinové vegetace silikátových skal a drolin (S1.2).
Charakteristika lokality:
Z přirozené lesní vegetace převažují vysoce reprezentativní a zachovalé suťové lesy (L4) s bohatě vyvinutým bylinným patrem spolu s méně reprezentativními květnatými bučinami (L5.1) na mírnějších svazích. Bukové porosty byly pro svou snadnější dostupnost podstatně více narušeny lesním hospodářstvím a výsadbou nepůvodních druhů dřevin. Jen okrajově se vyskytují hercynské dubohabřiny (L3.1), které se v území vyvinuly patrně druhotně na původních stanovištích bučin a suťových lesů. V údolí potoka se vyvíjejí jasanovo-olšové luhy (L2.2). Z nelesní vegetace jsou zastoupeny poměrně reprezentativní porosty ovsíkových luk (T1.1), v menší míře na loukách v okolí potoka také pcháčové (T1.5) a aluviální psárkové louky (T1.4). Na skalních výchozech - mapovány nejčastěji v mozaice se suťovými lesy - se vyskytují štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (S1.2) a křoviny skal a drolin s rybízem alpským (S1.5). Velké procento lesních porostů mimo nejstrmější svahy bylo nahrazeno převážně smrkovými monokulturami. V suťových lesích se vyskytuje např. měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a rybíz alpínský (Ribes alpinum), v bučinách pak lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), hlístník hnízdák Neottia nidus-avis. Ve společenstvech údolních olšin se na několika místech vyskytuje bledule jarní (Leucojum vernum) a řeřišnice trojlistá (Cardamine trifolia).
