Charakteristika lokality:
Rozsáhlý lesní celek ve Výrovické pahorkatině, SV od Znojma, mezi obcemi Tvořihráz, Plaveč, Únanov, Těšetice a Suchohrdly.
Neživá příroda:
Geologie: Podloží je tvořeno kyselými silikátovými horninami, granodiority a křemennými diority, vyskytují se lokální překryvy sprašových hlín. Geomorfologie: Území spadá do Výrovické pahorkatiny. Jedná se o soustavu plochých protáhlých hřbetů a plochých protáhlých sníženin prořezaných hlubokým údolím Jevišovky. Reliéf: Terén je zvlněný, sklony svahů jsou většinou mírné, v okolí vodního toku Únanovka se vyskytují prudké svahy se skalními výchozy. Převažující expozice svahů je jižní, jihovýchodní, severní a severozápadní. Středem protéká říčka Únanovka, na které je vodní nádrž Těšetice. Pedologie: Půdní pokryv tvoří kambizemě (modální var. mesobazická, districká), v menší míře hnědozemě a luvizemě. V okolí vodního toku je v mapových podkladech uváděna luvizem. Půdy jsou zpravidla suché až vysýchavé, pouze v bázích svahů se vyskytují čerstvě vlhké typy. Krajinná charakteristika: Rozsáhlý lesní celek se společenstvy dubohabřin a teplomilných doubrav v jinak intenzivně obhospodařované krajině.
Kvalita a význam:
Významný lesní celek v okolní bezlesé, intenzívně využívané zemědělské krajině, se zachovalými porosty hercynských (L3.1) a panonských (L3.4) dubohabřin a suťových lesů (L4) a řadou vzácných druhů.
Omezení:
Šetrné lesní hospodaření, preference probírkové nebo maloplošné těžby. Zachování původního druhového složení a přirozené věkové struktury lesních porostů, včetně ponechání dostatečného množství mrtvé dřevní hmoty na lokalitě. Likvidace akátových porostů a postupné nahrazování porostů s nepůvodními dřevinami porosty s přirozeným složením stromového patra.
Péče:
Lesní porosty lokality, jsou ovlivněné zejména lesním hospodářstvím. Porosty převažující mapovací jednotky L3.1 mají zpravidla změněnou prostorovou strukturu (keřové patro je potlačeno, chybí vertikální výplň porostů) a jsou obnovovány mimo výsadeb dubu zimního rovněž borovicí lesní. Negativní vliv na druhovou skladbu porostů má rovněž zmlazování akátu z původních akátových porostů, resp. změna druhové skladby lesního podrostu v důsledku kompetičních vlastností akátu. Potenciální nebezpečí invaze nežádoucích trávových druhů, zejm. třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos), představují semenné sady, které jsou touto trávou zcela zarostlé. V okrajových částech lesních porostů souvisejících se zemědělskými pozemky je patrné negativní ovlivnění podrostu zemědělstvím, zejména invazí polních plevelů a ruderálních druhů, stejně jako nevytvoření přechodového ekotonu mezi lesem a polní krajinou z důvodu orby až k hranici lesa.
