Charakteristika lokality:
Území leží v Dolnomoravském úvalu, cca 11 km SSZ od Břeclavi, 2 km VSV od obce Rakvice, mezi tokem říčky Trkmanky, Bílovickým potokem a silnicí z Velkých Bílovic do Velkých Pavlovic.
Neživá příroda:
Geologie: Území náleží k postorogenním pánvím Vnějších Karpat, jejichž podloží je tvořeno horninami flyšového pásma. Ty jsou tvořeny především vápnitými jíly s vložkami jemnozrnných písků a štěrků mořského a zčásti brakického neogénu. V kvartéru byly fylšové horniny překryty fluviálními a fluviolakustrinními sedimenty. Geomorfologie: Lokalita spadá do Trkmanské nivy. Jedná se o akumulační rovinu podél toku Trkmanky. Reliéf: Lokalita leží v úvalové sníženině se zarovnaným povrchem, kde nadmořská výška dosahuje 180 m n. m. Pedologie: V půdním pokryvu převažuje solončaková černice. Krajinná charakteristika: Zamokřené terénní sníženiny v poli s výskytem halofytních a subhalofytních společenstev.
Kvalita a význam:
Dílčí část jediné lokality panonského endemitu pcháče žlutoostenného v ČR, ležící na severním okraji celkového areálu. Výskyt halofytních a subhalofytních společenstev s celou řadou významných druhů.
Omezení:
Občasné plošné narušení povrchu.
Péče:
Mokřadní biotopy Trkmanského dvora jsou z velké části tvořeny rákosinami se zcela dominujícím a na mnoha místech expandujícím rákosem obecným (Phragmites australis). Vzácnější subhalofilní rákosiny jsou touto expanzí přímo ohroženy, stejně jako další typy slanomilné vegetace. Refugiemi slanomilných rostlinných druhů se proto často stávají okraje rákosin a ploch zemědělsky alespoň příležitostně obdělávaných a tedy narušovaných. Častá je i invaze některých neofytních druhů - slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus), zlatobýl obrovský (Solidago gigantea), hvězdnice kopinatá (Aster lanceolatus). Vhodný by byl také speciální management na zachování a zvýšení početnosti populací subhalofilních a halofilních druhů rostlin.
