Charakteristika lokality:
Území se nachází v J části Pavlovských vrchů, na JV okraji Mikulova.
Neživá příroda:
Geologie: Podklad je tvořen jurskými vápenci, které byly obnaženy z málo odolných flyšových a neogenních sedimentů. Na svazích se vyskytují deluviální hlinité sedimenty s velkým obsahem vápencového skeletu. Geomorfologie: Pavlovské vrchy jsou členitá vrchovina, převažuje denudační reliéf s vypreparovanými vápencovými bradly, zbytky zarovnaných povrchů a četnými krasovými a periglaciálními tvary. Reliéf: Reliéf je členitý, Svatý kopeček je tvořen stupňovitým hřbetem, který probíhá ve směru SV-JZ. Jihozápadní výběžek se nazývá Olivetská hora. Na vrcholu je uchován zbytek zarovnaného povrchu, na svazích se vyskytují drobné izolované skály a krasové tvary. Pedologie: Půdní pokryv je tvořen zejména rendzinou (modální, kambická), pelozemí a okrajově černozemí, případně černicí. Krajinná charakteristika: Jedná se o výrazný krajinný útvar. Na vrcholu se nachází barokní poutní kostel, k němuž vede jihozápadním svahem křížová cesta.
Kvalita a význam:
Lokalita má celostátní význam díky svému velkému druhovému bohatství; flóra stejnojmenné rezervace čítá asi 405 druhů cévnatých rostlin. Z naturových druhů zde roste kosatec skalní písečný (Iris humilis subsp. arenaria) a koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), z živočichů přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) a roháč obecný (Lucanus cervus). Svatý kopeček představuje jedno z nejbohatších nalezišť záraz v České republice, jichž zde roste 7 druhů, mj. záraza písečná (Orobanche arenaria) a záraza šupinatá (Orobanche artemisiae-campestris). Z dalších chráněných a ohrožených druhů cévnatých rostlin jsou přítomny kozinec rakouský (Astragalus austriacus), devaterka poléhavá (Fumana procumbens), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), kosatec nízký (Iris pumila), k. skalní písečný (I. humilis subsp. arenaria), sinokvět měkký (Jurinea mollis), lomikámen trojprstý (Saxifraga tridactylites), kavyl skalní (Stipa eriocaulis) (jediná lokalita v ČR), kavyl Ivanův (S. pennata), kavyl sličný (S. pulcherrima), ožanka horská (Teucrium montanum), žluťucha smrdutá (Thalictrum foetidum) a violka obojetná (Viola ambigua). Ze vzácných a chráněných živočichů na Svatém kopečku žijí výr velký (Bubo bubo), užovka hladká (Coronella austriaca), kavka obecná (Corvus monedula), ještěrka zelená (Lacerta viridis), ploskoroh pestrý (Libelloides macaronius), roháč obecný (Lucanus cervus), kudlanka nábožná (Mantis religiosa), jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne), skákavka rudopásá (Philaeus chrysops) a strašník dalmatský (Scutigera coleoptrata). Lokalita je silně antropicky ovlivněna: v minulosti pastvou, nyní velkou návštěvností. V minulosti byla severovýchodní část vrchu zničena vápencovým lomem. Z biotopů jsou významné subpanonské stepní trávníky, pěchavové trávníky a skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens).
Omezení:
Pravidelné kosení a pastva. Omezení nekontrolovaného pohybu turistů. Likvidace nepůvodních dřevin. Likvidace černých skládek a zamezení vzniku nových.
Péče:
V lesních porostech, zejména v jižní části lokality, se šíří pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) a trnovník akát (Robinia pseudacacia), na suchých trávnících šeřík obecný (Syringa vulgaris) a ovsík. Okrajové části lokality trpí odkládáním domovního odpadu. Jihozápadní část Svatého kopečku trpí nadměrnou návštěvností a sešlapem.
