Charakteristika lokality:
Lesní celek cca 12 km VSV od Bučovic, mezi obcemi Chvalnov - Lísky, Kunkovice a Litenčice, vpravo od silnice vedoucí z části obce Lísky do Litenčic.
Neživá příroda:
Geologie: Geologicky se řadí do vnějších Západních Karpat. Území je budováno paleogenními horninami na podloží oligocenních vrstev tzv. ždánicko-hustopečského souvrství vápnitých jílů, slínů a pískovců. Geomorfologie: Lokalita se nachází v okrajové části Bučovické pahorkatiny, v okrsku Brankovická pahorkatina. Jedná se o členitou pahorkatinu na paleogenních jílovcích a pískovcích se zvlněným erozně denudačním reliéfem s erozními plošinami, široce zaoblenými rozvodnými hřbety a rozevřenými úvalovitými a neckovitými údolími. Reliéf: Reliéf je mírně zvlněný a značně pozměněn sprašovými pokryvy. Pedologie: V zájmovém území jsou vymapovány zejména pararendziny (modální, kambická), kambizemě (modální, luvická) a luvizem modální. Krajinná charakteristika: Jedná se o komplex lesů a stepí s teplomilnou květenou. Klima: Klimaticky území spadá do teplé oblasti, okrsku T2 s dlouhým létem, mírně teplým jarem a podzimem a mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 8,5°C (průměrná teplota v lednu je -2°C a průměrná teplota v červenci +19°C). Srážky ve vegetačním období se pohybují v rozmezí od 300 do 400 mm, v zimním období mezi 200 - 300 mm. Vody z lesní části Strabišov jsou odváděny Strabišovským potokem.
Kvalita a význam:
Mozaika druhově velmi bohatých společenstev širokolistých suchých trávníků s výskytem druhů z čeledi vstavačovitých (T3.4A a T3.4C) a lesních společenstev karpatských dubohabřin (L3.3B) a středoevropských bazifilních teplomilných doubrav (L6.4). Výskyt vysoce významné populace střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus-hojný výskyt, SAC Oulehla - Strabišov). V území se již třetím rokem úspěšně realizuje záchranný program vstavače trojzubého (Orchis tridentata).
Omezení:
V souladu se schváleným plánem péče (s platností do r. 2005), pokračovat v důsledné likvidaci rozrůstajících se křovin, zejména svídy krvavé (Cornus sanguinea) v místech výskytu střevíčníku (Cypripedium calceolus) a koniklece lučního velkokvětého (Pulsatilla pratensis subsp. grandis). Je třeba pečlivě sledovat a průběžně výběrovým zásahem redukovat dřeviny z náletu tak, aby nebyly ohroženy populace střevíčníku a koniklece. Podél východní hranice ZCHÚ vytvořit souvislý lem křovin slivoně trnky(Prunus spinosa), lísky obecné (Corylus avellana), růže šípkové (Rosa canina), dřišťálu obecného (Berberis vulgaris) a dřínu jarního (Cornus mas) v kombinaci s listnatými stromy (Quercus petraea, Q. robur, Carpinus betulus, Crataegus monogyna a C. oxyacantha), který bude plnit funkci přirozeného filtru proti případné kontaminaci z okolních zemědělských pozemků. Území kosit ve třech předem stanovených sektorech, s každoroční obměnou sečných ploch, od poloviny července do konce srpna (pozdější kosení by mohlo ohrozit v té době již rašící pupeny listových růžic, některých orchidejovitých rostlin). Travní hmotu pokaždé vyhrabat a z území odstranit.
Péče:
Lesní společenstva jsou ohroženy zejména nevhodným lesním hospodařením. Přibližně 23% lesních společenstev přírodního komplexu patří k doplňkovým jednotkám. Segmenty mapované jako přírodní jsou často hodnoceny s reprezentativností D a zachovalostí C. Nepůvodní dřeviny způsobují degradaci a ochuzování bylinného patra. Místy vysazovaný klen invaduje do okolních porostů. V dubohabřinách, které sousedí se zemědělskými pozemky, je přítomen akát a bez černý. Současný plošný podíl výsadby původních dřevin (dub, habr, buk) k výsadbě nepůvodních dřevin činí 3 : 2. Pro travinobylinná společenstva jsou mimořádně nepříznivé splachy minerálních hnojiv z okolních zemědělských pozemků na plochy s výskytem střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus) a koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis). Na několika místech se rozrůstají keře svídy krvavé, které ohrožují střevíčník a koniklec v jejich vývoji a existenci. V území se opakovaně množí porosty semenáčků borovice lesní z náletu z okolních lesních porostů a z borovic, které plní funkci stabilizátorů zdejších sesuvů. Jejich porosty by mohly kyselým opadem nebo silným zastíněním způsobit ústup obou druhů z této jedinečné lokality.
