Charakteristika lokality:
Rozsáhlý komplex lužních lesů a luk ležící v jižní části Dolnomoravského úvalu, mezi obcemi Břeclav, Lanžhot, Kostice, Tvrdonice, Týnec, Mikulčice a řekami Morava a Dyje, které zde tvoří státní hranici.
Neživá příroda:
Geologie: Podkladem jsou kvartérní písčitohlinité říční sedimenty místy s roztroušenými valouny. Občasné vyvýšeniny jsou pozůstatky starších říčních teras, případně byly vytvořeny navátými písky. Na místě bývalých mrtvých ramen se vyvíjí slatiny a slatinné zeminy. Geomorfologie: Celek Dolnomoravský úval , jedná se o klasickou nivní geomorfologii s volnými meandry a rameny v různém stadiu zazemnění a vyvýšeniny hrúdů. Hrúdy představují pozůstatky starých říčních teras a písečných přesypů, vystupují až 3 m nad okolní terén. Reliéf: Je tvořen plochou říční nivou s obvyklou nadmořskou výškou v rozpětí 151 až 154 m. Nejnižší bod je na soutoku Moravy a Dyje - 148 m n. m. Pedologie: V půdním pokryvu jsou nejčastěji zastoupeny fluvizemě doplněné gleji a stagnogleji, na hrúdech převažuje kambizem arenická. Krajinná charakteristika: Velmi cenný úsek řeky Moravy se zachovalými lužními pralesy a rozsáhlými nivními loukami. Občasné vyvýšeniny jsou pozůstatky starších říčních teras, případně byly vytvořeny navátými písky.
Kvalita a význam:
Území je v podmínkách ČR unikátní rozsahem a kvalitou porostů tvrdého luhu, přestože většina z nich byla ve druhé pol. 20. století nepříznivě postižena změnami hydrologických podmínek a zřízením obory. Značná část má charakter pralesovitých porostů, které tvoří nedělitelný komplex s dalšími typy biotopů. Území je mimořádně významné také rozsahem a kvalitou lučních biotopů, především kontinentálních zaplavovaných luk, které hostí množství dalších významných druhů. Na vodních stanovištích se nachází řada ohrožených druhů tekoucích i stojatých vod. Z dalších významných biotopů se zde vyskytují měkké luhy, acidofilní suché trávníky a panonské dubohabřiny. Celkově se v rámci EVL vyskytuje více než 200 rostlinných taxonů Červeného seznamu, z toho 50 zvláště chráněných. Celé území má mimořádný význam také z pohledu zoologického - patří z velké části mezi navržené oblasti SPA a je zde vymezeno několik druhových lokalit s výskytem celkem 17 druhů živočichů přílohy směrnice EEC o stanovištích. V rámci území jsou vyhlášena 4 MZCHÚ - NPR Cahnov - Soutok, NPR Ranšpurk, PR Skařiny, PR Stibůrkovská jezera.
Omezení:
Pravidelné kosení luk. Likvidace porostů nepůvodních dřevin, náhrada původními druhy. Likvidace invazních druhů - akátu a pajasanu. Snížení stavu zvěře. Zvýšení hladiny spodní vody. Zamezit tvorbě plošně rozsáhlých holosečí. Lokálně prohlubování tůní a likvidace ryb.
Péče:
Vzhledem k rozsahu a lokalizaci území zde působí celá řada ohrožujících či potenciálně ohrožujících faktorů. Mezi nejzásadnější patří změna vodního režimu po vodohospodářských úpravách na korytech Dyje i Moravy v druhé pol. 20. st. - absence pravidelných záplav na většině území, pokles hladiny podzemní vody, které má za následek vývoj vegetace směrem k sušším typům. Do budoucna je nutné vyloučit regulace koryta řeky, těžbu písku, zpevňování břehů a stavbu protipovodňových hrází v celém rozsahu lokality i v navazujících úsecích. Dále je třeba vyloučit stavby jezů a dalších vodních děl proti proudu, které by mohly negativně ovlivnit populace klínatek, případně vést k jejich vymizení. Dále pak zřízení obory na většině jižní části území spolu s lesním hospodařením - použitím holosečí na rozsáhlých plochách. Místy byly vysazeny nepůvodní dřeviny - hybridní topoly, borovice na hrúdech, do okrajových částí místy invadoval akát. V území se rozšířily neofyty, zejm. rodů Aster a Impatiens. Mnohé ze starých ramen a tůní podléhají postupnému zazemňování, čemuž rovněž napomáhá snížená hladina podzemní vody, v některých případech neúměrná rybí obsádka nedovoluje rozvoj vodní vegetace a rozmnožování obojživelníků. Některé části, místy i velmi kvalitních podmáčených luk jsou zalesňovány. Na jiné se vlivem nedostatečného managementu šíří neofyty a ruderální druhy. Potenciálním ohrožením je možnost transportu znečišťujících látek různého charakteru ze sídel a průmyslových provozů oběma řekami. V území probíhá těžba ropy se všemi průvodními jevy - aktivní i staré vrty, příjezdové komunikace, manipulační plochy. Významným faktorem je ve střední části území vysoké dopravní zatížení v prostoru dálnice D2 a železniční trati Břeclav - Kúty. Dopravní zatížení výrazně narostlo po roce 1989 i v ostatních částech území s rozvojem cykloturistiky, rybařením a myslivosti.
