Charakteristika lokality:
Rozsáhlé území podél středního toku Dyje ohraničené obcemi Hnanice, Popice, Znojmo, Podmolí, Horní Břečkov, Onšov, Vranov nad Dyjí a státní hranicí s Rakouskem.
Neživá příroda:
Geologie: Podyjí je z regionálně geologického hlediska situováno na jihovýchodních svazích Českého masívu, na něž ve východní části transgreduje neogen karpatské čelní hlubiny. Geologický podklad je v severní části tvořen bítešskou ortorulou, ve střední části dvouslídným svorem, krystalickými vápenci a muskovitickými kvarcity. Jižní část je tvořena biotitickou žulou a zbřidličnatělou biotitickou žulou. Mimo kaňon Dyje se ostrůvkovitě vyskytují spraše a sprašové hlíny. Geomorfologie: Území spadá do Šatovské pahorkatiny. Jedná se o pahorkatinu prořezanou hlubokými zaklesnutými meandry řeky Dyje. Reliéf: Podyjí má charakter členité pahorkatiny vráso-zlomových struktur a hlubinných vyvřelin České vysočiny s kernou a hrásťovou stavbou a s rozsáhlými zbytky zarovnaných povrchů. Reliéf svojí výškovou členitostí odpovídá plochým až členitým vrchovinám. Pedologie: V půdním pokryvu převládají kambizemě (modální var. mesobazická, districká) a hnědozemě, na vápencích pak rendziny a rankery. Na dně údolí vznikají fluvizemě. Řeka Dyje zde protéká na zlomu výběžků Českého masivu většinou hlubokým kaňonovitým údolím, substrát je kamenito-štěrkový. Krajinná charakteristika: Podnebí se řadí do teplé oblasti T2, s roční průměrnou teplotou 8,8°C. Zimy jsou suché a relativně chladné, v údolí řeky Dyje se projevují výrazné teplotní inverze. Území je tvořeno především lesními celky v kombinaci s lučními porosty a skalními hranami s vřesovišti.
Kvalita a význam:
Poměrně rozsáhlé území zahrnující hluboký kaňon meandrující řeky Dyje a okolní plošinu, území ležící na přechodu dvou velkých fytogeografických oblastí - hercynské a panonské. Oblast je výjimečná svou biologickou rozmanitostí z hlediska zastoupení typů biotopů, tak i počtem vyskytujících se rostlinných a živočišných druhů. Mezi nejvýznamnější biotopy patří plošně rozsáhlé porosty hercynských dubohabřin (L3.1), reprezentativní porosty suťových lesů (L4) a acidofilních teplomilných doubrav s kručinkou chlupatou (L6.5A). Z nelesní vegetace jsou cenná společenstva vodních makrofyt (V4A), štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (S1.2), suchá vřesoviště nížin a pahorkatin (T8.1A, T8.1B), skalní vegetace s kostřavou sivou (T3.1), nízké xerofilní křoviny s výskytem skalníků (K4A) a acidofilní vegetace efemér a sukulentů (T1.6B). Na lokalitě se vyskytuje také celá řada prioritních druhů soustavy Natura 2000. Z rostlin je to střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), který se zde vyskytuje v počtu 271 jedinců včetně 9 polykormonů a také početná a vitální populace koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis). V území se nachází jedna lokalita s regionálně významnou letní kolonií netopýra velkého (Myotis myotis) a tři lokality, představující sídla dvou regionálně významných letních kolonií vrápence malého (Rhinolophus hipposideros). Lesní porosty v okolí Ledových slují představují významný biotop netopýra velkouchého (Myotis bechsteinii) a netopýra černého (Barbastella barbastellus). Velmi významný komplex lokalit termofilních druhů hmyzu. Z prioritních druhů soustavy NATURA se zde vyskytuje roháč obecný (Lucanus cervus), kovařík Limoniscus violaceus, tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) a přástevník kostivalový (Callimorpha quadrifolia). Z ryb a obojživelníků se zde vyskytuje vranka obecná (Cottus gobius) a čolek velký (Triturus cristatus). Údolí řeky Dyje bylo v minulosti jen málo ovlivněné činností člověka, což přispělo k uchování jeho výjimečných přírodních kvalit. Z těchto důvodů byla navrhovaná lokalita v roce 1991 vyhlášena Národním parkem Podyjí (podle IUCN zařazena do kategorie II. chráněných území). Národnímu parku byl udělen Evropský diplom. Velice významná lokalita mechu z přílohy II Směrnice o stanovištích Buxbaumia viridis (šikoušek zelený).
Omezení:
Nahradit výsadby nepůvodních dřevin původními. Zamezit šíření invazních druhů. Snížit stav spárkaté zvěre. V případě travinných ekosystémů pravidelné kosení nebo pastva a odstraňování křovin.
Péče:
Lesní porosty jsou ovlivněny především nevhodným hospodařením v minulosti (holoseče, výsadba monokultur a výsadba nevhodných dřevin). Omezení pastvy a kosení travních porostů by mohlo vést k jejich degradaci. Blízkost lesní silnice u lokality střevíčníku pantoflíčku, kterou ročně na kole projede a pěšky projde tisíce návštěvníků může tento atraktivní druh ohrozit jednak sešlapáním nebo v horším případě i odběrem do soukromých herbářových sbírek a na skalky do zahrádek. Samotný tok Dyje je ohrožen především splachy z polí, znečištěním odpadními vodami. Značným vlivem působícím celkově negativně na říční ekosystém je existence dvou přehradních nádrží - Vranova nad Dyjí proti proudu a Znojma po proudu toku Dyje.
