Kvalita a význam:
Nejcennějším územím v nivě Dyje je Křivé jezero. Jeho význam spočívá v přítomnosti dobře zachovalých fragmentů tvrdého luhu a kontinentálních zaplavovaných luk, které byly v minulosti v nivě řeky Dyje mnohem hojnější. Pozoruhodný je také výskyt zvláště chráněných a vzácných druhů cévnatých rostlin, mj. lakušník Baudotův (Batrachium baudotii), růžkatec bradavčitý (Ceratophyllum submersum), kokotice chmelová (Cuscuta lupuliformis), pryšec bahenní (Euphorbia palustris), kosatec sibiřský (Iris sibirica), hrachor bahenní (Lathyrus palustris), bledule letní (Leucojum aestivum) (nejsilnější populace v ČR), šišák hrálovitý (Scutellaria hastifolia), starček poříční (Senecio sarracenicus) a violka slatinná (Viola stagnina). Na lokalitě žijí korýši listonoh jarní (Lepidurus apus), žábronožka sněžní (Siphonophanes grubii) a Ostracoda sp., střevlík mřížkovaný (Carabus clathratus), tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) a mravenec Liometopum microcephalum. V tůních se rozmnožuje rosnička zelená (Hyla arborea), skokan ostronosý (Rana arvalis), s. krátkonohý (R. lessonae), s. skřehotavý (R. ridibunda) a čolek velký (Triturus cristatus). Z ptáků zde hnízdí orel mořský (Haliaeetus albicilla), luňák červený (Milvus milvus) a l. hnědý (M. migrans), hojná je cvrčilka říční (Locustella fluviatilis). V posledních letech se v okolí Křivého jezera usídlil bobr evropský (Castor fiber). Byť je kvalita některých biotopů v navazující části nivy vesměs nižší nežli na Křivém jezeře, jde o území svým rozsahem i významem mimořádné. Do jeho části zasahuje také SPA Lednické rybníky (volavčí kolonie na Zámeckém rybníce). Lokalita má regionální význam. V území vyhlášeno několik MZCHÚ: NPR Lednické rybníky, NPR Křivé jezero, NPP Pastvisko u Lednice, PP Jezírko Kutnar, PP Květné jezero.
Charakteristika lokality:
V nivě Dyje dominují tvrdé luhy nížinných řek, které jsou na odlesněných místech nahrazeny kontinentálními zaplavovanými loukami svazu Cnidion venosi. Na sušších místech se vyskytují panonské dubohabřiny, na nelesních stanovištích pak mezofilní ovsíkové louky a místy fragmenty acidofilních suchých trávníků. Z mokřadní vegetace jsou hojně zastoupeny mokřadní olšiny, vegetace rákosin eutrofních stojatých vod, vegetace vysokých ostřic a vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod. Po vyschnutí periodických tůní se na jejich dně objevuje eutrofní vegetace bahnitých substrátů. Populace hořavky (Rhodeus sericeus) je zde vázána na výskyt škeble a velevruba.
