Charakteristika lokality:
Rozsáhlý komplex lužních lesů a luk, který se nachází v jižní části Dolnomoravského úvalu, v nivě Dyje mezi obcemi Břeclav, Podivín, Nové Mlýny, Bulhary a Lednice.
Neživá příroda:
Geologie: Podkladem jsou kvartérní písčitohlinité říční sedimenty místy s roztroušenými valouny. Geomorfologie: Z geomorfologického hlediska lokalita spadá do celku Dolnomoravský úval, podcelku Dyjsko-moravská niva. Jedná se o akumulační rovinu podél řek Moravy a Dyje, tvořenou čtvrtohorními usazeninami. Charakteristický je výskyt četných meandrů a mrtvých ramen. Uprostřed vystupují nízké terasy převáté v přesypy (tzv. hrúdy). Reliéf: Reliéf je tvořen plochou říční nivou s obvyklou nadmořskou výškou v rozpětí 151 až 154 m. Pedologie: V půdním pokryvu jsou zastoupeny fluvizemě, černice a gleje. Krajinná charakteristika: Velmi cenný úsek řeky Dyje s přirozeným charakterem toku a zachovalými lužními společenstvy.
Kvalita a význam:
Nejcennějším územím v nivě Dyje je Křivé jezero. Jeho význam spočívá v přítomnosti dobře zachovalých fragmentů tvrdého luhu a kontinentálních zaplavovaných luk, které byly v minulosti v nivě řeky Dyje mnohem hojnější. Pozoruhodný je také výskyt zvláště chráněných a vzácných druhů cévnatých rostlin, mj. lakušník Baudotův (Batrachium baudotii), růžkatec bradavčitý (Ceratophyllum submersum), kokotice chmelová (Cuscuta lupuliformis), pryšec bahenní (Euphorbia palustris), kosatec sibiřský (Iris sibirica), hrachor bahenní (Lathyrus palustris), bledule letní (Leucojum aestivum) (nejsilnější populace v ČR), šišák hrálovitý (Scutellaria hastifolia), starček poříční (Senecio sarracenicus) a violka slatinná (Viola stagnina). Na lokalitě žijí korýši listonoh jarní (Lepidurus apus), žábronožka sněžní (Siphonophanes grubii) a Ostracoda sp., střevlík mřížkovaný (Carabus clathratus), tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) a mravenec Liometopum microcephalum. V tůních se rozmnožuje rosnička zelená (Hyla arborea), skokan ostronosý (Rana arvalis), s. krátkonohý (R. lessonae), s. skřehotavý (R. ridibunda) a čolek velký (Triturus cristatus). Z ptáků zde hnízdí orel mořský (Haliaeetus albicilla), luňák červený (Milvus milvus) a l. hnědý (M. migrans), hojná je cvrčilka říční (Locustella fluviatilis). V posledních letech se v okolí Křivého jezera usídlil bobr evropský (Castor fiber). Byť je kvalita některých biotopů v navazující části nivy vesměs nižší nežli na Křivém jezeře, jde o území svým rozsahem i významem mimořádné. Do jeho části zasahuje také SPA Lednické rybníky (volavčí kolonie na Zámeckém rybníce). Lokalita má regionální význam. V území vyhlášeno několik MZCHÚ: NPR Lednické rybníky, NPR Křivé jezero, NPP Pastvisko u Lednice, PP Jezírko Kutnar, PP Květné jezero.
Omezení:
Zvýšit hladinu spodní vody a obnovit pravidelné záplavy. Zamezit šíření nepůvodních druhů rostlin. Travinné ekosystémy vyžadují pravidelné kosení.
Péče:
Území nivy Dyje bylo v minulosti postiženo změnami vodního režimu, tj. poklesem hladiny podzemní vody a eliminací záplav po výstavbě novomlýnských nádrží a regulaci Dyje. V současné době představuje největší nebezpečí šíření invazních bylin a dřevin, zejména hvězdnice kopinaté, slunečnice topinamburu, javoru jasanolistého a jasanu pensylvánského, který byl v minulosti vysázen i do lesních porostů. Dále také hospodaření na zemědělských pozemcích v nivě, rozorávání luk. Část území je součástí Lednicko - valtického areálu, tudíž je zvláště v letní sezóně zatěžována turistickým ruchem. Neopomenutelným vlivem je také zřízení nové daňčí obory severně od Lednice, která zahrnuje také PP Květné jezero.
