Charakteristika lokality:
Rozsáhlý lesní komplex nacházející se v Bobravské vrchovině východně od Moravského Krumlova, mezi obcemi Vedrovice, Budkovice, Jezeřany a Moravský Krumlov.
Neživá příroda:
Geologie: Podkladem je biotitický granodiorit s psamitickým rozpadem, u obce Vedrovice do území zasahují písky bádenského moře. Jižní okraje lesního masívu severně od obce Vedrovice jsou pokryty místy vysokou vrstvou spraší nebo sprašovými hlínami zasahujícími dosti daleko do nitra lesního masívu. Geomorfologie: Okrsek Krumlovský les, část Leskounské vrchoviny, výrazně omezená na SZ zlomovým svahem pozvolně přecházející do Dyjsko-svrateckého úvalu na JV. Reliéf: Reliéf je pahorkatinný s několika významnými vrcholy. Pedologie: Půdní pokryv tvoří kambizemě (modální var. mesobazická a dystrická). V místě sprašového překryvu se vytvářejí hnědozemě. Krajinná charakteristika: Celé území je tvořeno plošinami na plochých vrcholech kopců a rozbrázděno nehlubokými údolíčky s občasnými nebo trvalými drobnými toky a s mnoha tůněmi.
Kvalita a význam:
V území se nachází relativně zachovalé přirozené lesní porosty hercynských a panonských dubohabřin (L3.1 a L3.4) a teplomilných doubrav (jednotky L6.4 a L6.2) s výskytem řady vzácných druhů v podrostu. Masív Krumlovského lesa je cenný především tím, že je zřejmě relativně dlouho zalesněným územím, které bylo schopno zachovat řadu postupujících floristických prvků. Populace kriticky ohroženého čolka velkého (Triturus cristatus) je velmi početná a životaschopná, pravidelně se rozmnožující. Z druhů, které jsou předmětem ochrany soustavy Natura 2000 se vyskytuje také kriticky ohrožený netopýr černý (Barbastella barbastellus).
Omezení:
Likvidace nepůvodních dřevin a výsadba původních druhů. Zvýšení mýtního věku a zmenšení těžebních ploch, případně zavedení probírkové těžby. Snížení stavu zvěře.
Péče:
Prakticky celé území je součástí rozlehlé obory zřízené v roce 1983 pro chov vysoké a černé zvěře. Na mnoha místech obory jsou umístěny krmeliště. Vlivem zvěře je na těchto místech stav vegetace nejhorší, pokud vůbec zde vegetace existuje, je silně ruderální, omezená na 3-4 druhy. Vliv pastvy je jasně patrný téměř v 50% porostů, v ostatních dochází k určitému stupni degradace jen velmi pozvolna a není to dosud výrazné. Asi u 40% porostů je patrný menší nebo větší vliv rycí činnosti prasete divokého. V letním aspektu se silně uplatňuje netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), v ostatních, příp. v okolí krmelišť je častá kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Na velkých plochách dochází k likvidaci porostů systémem náseků, tj. pravidelné střídání pásů lesa 15-20 m a pásů 30-50 m paseky. Ponechané pásy lesa jsou existenčně neschopné, silně prosychají, snižuje se diverzita E1, pronikají expanzivní pasekové druhy. Dále dochází k mýcení porostů ve věku nižším než v mýtním (DB v 60-80 letech!) a to na velkých plochách značně přesahujících povolenou rozlohu. Na vykácených plochách dochází k výsadbě nepůvodních druhů dřevin.
