Charakteristika lokality:
Soustava hřbetů a pahorků severojižního směru ležící severozápadně od Mikulova, cca 2,8 km Z a ZJZ od obce Dolní Dunajovice.
Neživá příroda:
Geologie: Podklad je tvořen bazickými miocéními sedimenty (vápnité jíly, písky, pískovce) překrytými sprašovými návějemi, dnes ale vesměs oderodovanými.
Geomorfologie: Část Dyjskosvrateckého úvalu, podcelek Dunajovické vrchy. Z biogeografického hlediska jde o nejtypičtější panonský bioregion na území ČR.
Reliéf: Velmi členitý s poměrně strmými svahy nejrůznější orientace. Některé části svahů byly zterasovány.
Pedologie: Na zbytcích spraší se vyvíjejí černozemě modální doplněné černozemí arenickou. Z ostatních půdních představitelů je zde často zastoupena pararendzina kambická.
Krajinná charakteristika: Dunajovické vrchy představují výrazný hřbet nápadně převyšující okolní krajinu. V minulosti byla část území využívána jako extenzivní vinice.
Kvalita a význam:
Významná lokalita rozsahem i kvalitou travinobylinné vegetace. Jedná se o zásadní lokalitu několika evropsky významných druhů - srpice karbincolisté (Serratula lycopifolia), pelyňku Pančićova (Artemisia pancicii) a katránu tatarského (Crambe tataria) a také řady dalších druhů chráněných legislativou ČR, příp. ohrožených. Dunajovické kopce hostí jednu ze dvou nejpočetnějších populací katránu tatarského (Crambe tataria) v ČR. Liščí kopec (jižní část území) je pak v současnosti nejbohatší lokalitou (několik polykormonů) pelyňku Pančićova (Artemisia pancicii) v ČR. Rovněž pro mandloň nízkou (Prunus tenella) jde o nejvýznamnější lokalitu v ČR. V území se vyskytuje řada významných druhů živočichů.
Omezení:
Odstraňování náletu a křovin, kosení.
Péče:
Donedávna bylo velkým problémem zarůstání cenných partií vysokými křovinami, stále trvá nebezpečí invaze akátu, který se nadále vyskytuje na Liščím kopci, avšak bude postupně odstraňován. V některých částech území se šíří třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), příp. válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum). Trávník v dolní části svahu zarůstá jasany, a proto je nutné odstranění jasanového náletu a aspoň občasné posečení. K tomu došlo v roce 2000.
