Charakteristika lokality:
Rybníky Znětínský a Staropavlovský severně a severovýchodně od obce Pavlov.
Neživá příroda:
Geologie: Horninové podloží tvoří pararuly moldanubika. Geomorfologie: Území se nachází ve Veselské sníženině, součásti Křižanovské vrchoviny. Reliéf: Oba rybníky se nacházejí v mělké sníženině, kterou protéká potok. Pedologie: V blízkosti rybníků jsou vyvinuty gleje, dále na svahových sedimentech pseudogleje. Krajinná charakteristika: Dvojice bezprostředně na sebe navazujících průtočných rybníků (Staropavlovský a Znětínský) v agrární krajině. Rybníky jsou zčásti lemovány pobřežními porosty a navazujícími loukami a jsou obklopeny poli a drobnými lesíky; mají značnou krajinářskou hodnotu.
Kvalita a význam:
Kvalitní vegetace letněných rybníků v dvouletých intervalech (jaro roku následujícího po výlovu dvouhorkového rybníka, občas snad jako plůdkový). Velmi početná populace puchýřky útlé (Coleanthus subtilis), zřejmě nejpočetnější v regionu, a neméně cenné masnice vodní (Tillaea aquatica). Jedno z významných jader výskytu těchto druhů na Křižanovsku a Velkomeziříčsku. Nevelká, ale stabilní populace kuňky ohnivé (Bombina bombina).
Omezení:
Udržet režim plůdkového rybníka s fází obnaženého dna v květnu a červnu. Stávající cyklus, tj. pravidelné popuštění rybníka v souvislosti s dvouhorkovým hospodařením (snížená hladina rybníka na jaře prvního horka), je plně vyhovující. Obecně preferuje kuňka ohnivá větší a hlubší nádrže než kuňka žlutobřichá. Optimálním stanovištěm se jeví nádrž amoebovitého tvaru s nepravidelně tvarovaným dnem, v němž se hlubší místa střídají s mělčinami. Maximální hloubka do 1,5 m; tam, kde to není možné, stačí 0,5 m. Kubatura nemusí být omezená, nejmenší možný objem se kryje s objemem běžné koupací vany (minimální varianta). 1) Tůně lze vytvářet v kterékoli roční době. Vhodné je ne příliš vlhké jaro, kdy se dobře naplňují vodou, avšak okolní půda není příliš zbahnělá. Tůňky lze vytvářet na vlhkých loukách či ve vlhkých lesích buď ručními nástroji (rýč, lopata, krumpáč, rycí vidle, kolečko) či trhavinou. Nejlepší je však bagr a buldozer, případně v kombinaci s manuálními nástroji. Pokud je podmáčené místo zarostlé náletovými dřevinami, je nutné je z větší části odstranit. Pro bohatý rozvoj řas, jimiž se živí pulci, je potřeba osluněné nádrže (nástroje: pila ruční či motorová, sekera, příp. křovinořez). 2) Po dohodě s vlastníky či uživateli lomů vytvořit či obnovit tůně v lomech a pískovnách v takových místech, která nebudou v dohledné době odtěžována či naopak zalesňována, jež nebudou zasypávána komunálním odpadem a tůně nebudou zarybňovány. 3) Nutná je obnova zazemňovaných tůní, jež je potřeba občas oživovat či asanovat. Interval je obtížné stanovit. Zpravidla 5 let. Asanace se provádí a) pokryje-li vodní vegetace převážnou část plochy hladiny b) na hladinu dopadá slunce jen minimálně c) tůň z jakýchkoli důvodů ztrácí vodu. 4) Pokud je rybník zarybněn nebo dojde k jeho zarybnění, je nutno vytvořit takový biotop, aby zde žáby i pulci nacházeli dostatek úkrytů. Tzn. např. hráz vyskládat hrubými kameny, břeh ponechat mělký (sklon alespoň 1:5 minimálně z osluněné strany a nechat jej zarůst litorálem, dno pokrýt pařezy, případně na dně rybníka ponechat padlé stromy atp.). Na začátku roku 2006 byly rozšířeny stanovištní podmínky kuňky vybudováním čtveřice tůní o proměnlivé hloubce v pobřežní zóně Znětínského rybníka. Na základě pozorování v roce 2007 lze konstatovat, že tento nový biotop je kuňkou úspěšně využíván.
Péče:
Ohrožení představuje postupný přechod od mezotrofie k eutrofii, tj. postupné zvyšování intenzity rybochovu. Rybníky jsou využívány jako plůdkový a běžný produkční rybník. V případě vysoké hustoty rybí obsádky dochází k negativnímu ovlivnění vajíček a larválních stádií kuňky ohnivé.
