Charakteristika lokality:
Soustava 8 rybníků v nejjižnějším cípu CHKO Žďárské vrchy, 1 km jižně od Žďáru nad Sázavou.
Neživá příroda:
Geologie: Biotické a sillimaniticko-biotické pararuly místy migmatické.
Geomorfologie: Soustava osmi rybníků nacházející se v ploché pánvi na bezejmenném levostranném přítoku Oslavy.
Reliéf: Kaskáda rybníků se nachází v dlouhé údolní sníženině obklopené zemědělsky využívanou půdou.
Pedologie: Na lokalitě převažují zejména hydromorfní půdy tj. pseudogleje až gleje.
Krajinná charakteristika: Průměrná velikost rybníků je přibližně 2 ha, nejmenší má rozlohu 0,5 ha a největší okolo 4 ha. Okolí tvoří převážně vlhké, ale i kulturní louky. 3., 4. a 5. rybník soustavy přiléhají k lesu. Litorály jsou pouze slabě vyvinuté. Na hrázích výsadby dubů. Rybníky jsou až na 3. rybník soustavy, který je obklopen lesem, dobře osluněné. Všechny rybníky jsou průtočné. Pramen toku je asi 3,5 km nad prvním rybníkem soustavy. Rybníky byly v roce 1995 obnoveny z prostředků programu MŽP – Program revitalizace říčních systémů. V současné době je celková rozloha vodních ploch cca 17 ha. Povodí zaujímá plochu asi 30 ha.
Kvalita a význam:
Jedna ze dvou lokalit výskytu kuňky ohnivé (Bombina bombina) v CHKO Žďárské vrchy. Jedná se o výskyt na severní hranici rozšíření v této oblasti.
Omezení:
Obecně preferuje kuňka obecná větší a hlubší nádrže než kuňka žlutobřichá. Optimálním stanovištěm se jeví nádrž amoebovitého tvaru s nepravidelně tvarovaným dnem, v němž se hlubší místa střídají s mělčinami. Maximální hloubka do 1,5 m; tam, kde to není možné, stačí 0,5 m. Kubatura nemusí být omezená, nejmenší možný objem se kryje s objemem běžné koupací vany (minimální varianta). 1) Tůně lze vytvářet v kterékoli roční době. Vhodné je ne příliš vlhké jaro, kdy se dobře naplňují vodou, avšak okolní půda není příliš zbahnělá. Tůňky lze vytvářet na vlhkých loukách či ve vlhkých lesích buď ručními nástroji (rýč, lopata, krumpáč, rycí vidle, kolečko) či trhavinou. Nejlepší je však bagr a buldozer, případně v kombinaci s manuálními nástroji. Pokud je podmáčené místo zarostlé náletovými dřevinami, je nutné je z větší části odstranit. Pro bohatý rozvoj řas, jimiž se živí pulci, je potřeba osluněné nádrže (nástroje: pila ruční či motorová, sekera, příp. křovinořez). 2) Po dohodě s vlastníky či uživateli lomů vytvořit či obnovit tůně v lomech a pískovnách v takových místech, která nebudou v dohledné době odtěžována či naopak zalesňována, jež nebudou zasypávána komunálním odpadem a tůně nebudou zarybňovány. 3) Nutná je obnova zazemňovaných tůní, jež je potřeba občas oživovat či asanovat. Interval je obtížné stanovit. Zpravidla 5 let. Asanace se prování a) pokryje-li vodní vegetace převážnou část plochy hladiny b) na hladinu dopadá slunce jen minimálně c) tůň z jakýchkoli důvodů ztrácí vodu. 4) Pokud je rybník zarybněn nebo dojde k jeho zarybnění, je nutno vytvořit takový biotop, aby zde žáby i pulci nacházeli dostatek úkrytů. Tzn. např. hráz vyskládat hrubými kameny, břeh ponechat mělký (sklon alespoň 1:5 minimálně z osluněné strany a nechat jej zarůst litorálem, dno pokrýt pařezy, případně na dně rybníka ponechat padlé stromy atp.).
Péče:
Rybářské obhospodařování – pozdní napouštění v jarních měsících, hnojení, tlak rybí obsádky. Myslivost – chov polodivokých kachen.
