Údolí Oslavy a Chvojnice

Kvalita a význam: Rozsáhlý a velmi cenný komplex přírodě blízké lesní i nelesní vegetace, především hercynských dubohabřin, suťových lesů, acidofilních teplomilných doubrav, úzkolistých suchých trávníků, skalní vegetace s kostřavou sivou, štěrbinové vegetace silikátových skal a drolin a makrofytní vegetace vodních toků. Výskyt celé řady ohrožených druhů rostlin a živočichů. Perspektivní populace mechorostu dvouhrotce zeleného (Dicranum viride). Jediná recentní lokalita jazýčku jaderského (Himantoglossum adriaticum) v ČR. Relativně početná populace koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) při okraji areálu v ČR. Početná populace přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria). Velmi početná populace vranky obecné (Cottus gobio) nemá svou velikostí a rozsahem v okolí obdoby. Jedná se o jednu z nepočetnějších populací v kraji Vysočina.

Charakteristika lokality: Většinu rozsáhlého území pokrývají lesní společenstva. Největší plochy na mírnějších svazích a na plošinách tvoří černýšové dubohabřiny (L3.1), mapovány jsou rovněž i panonské dubohabřiny (L3.4). Na strmých svazích najdeme suťové lesy nižších poloh (L4). Pod horními hranami svahů se ostrůvkovitě objevují acidofilní bikové doubravy (L7.1). Na jižně exponovaných skalnatých svazích se nacházejí ostrůvky acidofilních teplomilných doubrav (L6.5B), včetně extrémní varianty křivolesa s kručinkou chlupatou (L6.5A). V okolí zříceniny hradu Levnova (tzv. Ketkovický hrad) nad soutokem Oslavy a Chvojnice se objevují i náznaky přechodů k perialpidským bazifilním teplomilným doubravám (L6.1). Bučiny jsou řídké, pouze na relativně menší ploše se v inverzních polohách na severních svazích nacházejí acidofilní bikové bučiny (L5.4) a květnaté bučiny (L5.1). Na skalách a ostrožnách jsou ostrůvky reliktních boreokontinentálních borů (L8.1B). Vodní toky provází ptačincové olšiny (L2.2) a vrbové křoviny hlinitých náplavů (K2.1), které lemují poříční chrasticové rákosiny (M1.4). V řece Oslavě je dobře vyvinuta makrofytní vegetace vodních toků (V4A). Ve velmi členitém území se na řadě ploch vyskytuje primární nelesní vegetace. Často je mapována štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (S1.2) a skalní vegetace s kostřavou sivou (T3.1). Obvykle v komplexu s touto vegetací se vyskytují nízké xerofilní křoviny se skalníky (K4A), suché bylinné lemy (T4.1) a vysokostébelné trávníky skalních terásek (S1.3), na temenech skal maloplošně nacházíme acidofilní i bazifilní vegetaci jarních efemér a sukulentů bez netřesku (T6.1B, T6.2B). Pod skalními výchozy se nacházejí pohyblivá suťová pole a nezpevněné osypy (S2B). Sekundární nelesní vegetace je vytvořena obvykle v blízkosti sídel a v údolní nivě řeky. Poblíž Senorad se nacházejí suché pastviny s vegetací úzkolistých suchých trávníků (T3.3B) a podhorských acidofilních trávníků (T5.5), porůznu jsou v území mapovány mezofilní křoviny (K3) a mezofilní bylinné lemy (T4.2). Luční vegetaci představují obvykle více či méně degradované mezofilní ovsíkové louky (T1.1) na sušších místech v nivě řeky. Značně jsou rozšířeny kulturní jehličnaté lesní porosty a společenstva pasek, v okolí sídel a chat také různé biotopy silně ovlivněné či vytvořené člověkem. Flóra území je velmi pestrá. Ze zajímavých a ohrožených lesních druhů zde rostou např. brambořík nachový (Cyclamen purpurascens), ostřice tlapkatá (Carex pediformis), ostřice chlupatá (C. pilosa), dymnivka plná (Corydalis solida), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), hrachor černý (Lathyrus niger), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), pryšec hranatý (E. angulata), pupkovec pomněnkový (Omphalodes scorpioides), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum) a řeřišničník skalní (Cardaminopsis petraea). Pozoruhodná je xerotermní flóra skal, sutí, teplomilných lesních lemů a suchých trávníků, nejlépe vyvinutá v jihovýchodní části území. Vyskytují se zde např. křivatec český (Gagea bohemica), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), hvězdnice chlumní (Aster amellus), h. zlatovlásek (A. linosyris), třešeň křovitá (Prunus fruticosa), lněnka lnolistá (Thesium linophyllon), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), kakost krvavý (Geranium sanguineum), lomikámen cibulkatý (Saxifraga bulbifera), lomikámen trojprstý (S. tridactylites), pryšec mnohobarvý (Euphorbia epithymoides), černýš hřebenitý (Melampyrum cristatum), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii), ostřice nízká (Carex humilis), o. drobná (C. supina), o. vřesovištní (C. ericetorum), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), plamének přímý (Clematis recta), tařice skalní (Aurinia saxatilis), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), kručinka chlupatá (Genista pilosa), lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia), sesel sivý (Seseli osseum) a řada dalších. Na stinné suti pod zříceninou se nachází malá populace lomikámene trsnatého (Saxifraga decipiens). V suchých trávnících S od obce Senorady (Senoradský véhon) roste početná populace (několik set exemplářů) koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis). V teplomilné doubravě a širokolistých suchých trávnících v okolí vápencového lomu nedaleko Ketkovic (U Plánice) se vyskytuje jazýček jaderský (Himantoglossum adriaticum); početnost populace dosahuje několika desítek exemplářů. Bohatá je flóra nižších rostlin, lišejníků a mechorostů, namátkou lze uvést vzácné druhy mechů Grimmia plagiopodia, Didymodon acutus, Orthotricha lyellii a O. patens. Druh dvouhrotec zelený (Dicranum viride) byl v území zjištěn zatím na jediném místě, a to v porostu hercynské dubohabřiny, suťového lesa a olšového luhu na pravém břehu Oslavy na lokalitě U Vlasáka. Populace roste hlavně ve spodních částech kmenů listnatých stromů, především olší, lip, dubů a habru. Výskyt byl zatím zaznamenán na 11 stromech, plocha populace činí asi 2,5 dm2. Rozmanitost krajinného reliéfu podmiňuje i různorodost ekotopů, na kterých se zachovala přirozená živočišná společenstva. Pozoruhodný je výskyt teplomilných druhů měkkýšů Valonia costata a Helicodonta obvoluta. Okolí zříceniny Levnova je lokalitou řady xerotermních druhů hmyzu, např. pakudlanky Mantispa styriaca, ploskoroha Ascalaphus macaronius, ploštic Odontoscelis fuliginosa, Ischnocoris hemipterus, Ceraleptus lividus, Legnotus limbosus aj. Také intenzivním průzkumem fauny motýlů byla prokázána velmi vysoká druhová diverzita. Největší pozornost byla věnována synuzii motýlů listnatého lesa, výsledkem je prokázání hojného výskytu slimákovce Heterogenea asella, srpokřídlece Sabra harpagula, píďalek Cyclophora porata, C. annulata, Lampropteryx suffumata, Eupithecia abbreviata, můr Pechipogo strigilata, Paracolax tristalis a Minucia lunaris, které se mimo zachovalé lesní komplexy vyskytují jen jednotlivě. Vzácně zde byly zjištěny píďalky Hydrelia blomeri, jenž je potravně vázaná na jilm (Ulmus sp.), Melananthia procellata vázaná na plamének (Clematis sp.) nebo Apeira syringaria s vazbou na křovinatý podrost listnatého lesa. Skalní a lesostepní společenstva jsou refugiem např. lišaje Proserpinus proserpina, modráska Scolitantides orion, píďalek Stegania cararia, Idaea contiguaria, Perizoma hydrata, Tephrina arenacearia, Gnophos furvatus či Charissa ambiguata a můr Schrankia taenialis, Photedes extrema, Hoplodrina superstes nebo Hadena perplexa. Zajímavým nálezem je drobný motýl Chrysoesthia verrucosa, který byl popsán teprve v roce 1999. Vlhčí stanoviště, především poblíž vlastního toku řeky Oslavy obývá např. lišejníkovec Pelosia muscerda, blýskavka Atypha pulmonaris, jedinečná je však především početná populace jasoně Parnassius mnemosyne. Relativně hojný je v území přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria). Bohatá je rovněž fauna brouků, z řady druhů lze uvést např. zdobence Gnorimus nobilis. Významná je ichtyofauna území. Kromě velmi početné populace vranky obecné (Cottus gobio) se zde vyskytuje hojně také mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula), pstruh obecný (Salmo trutta), jelec proudník (Leuciscus leuciscus) a j. tloušť (L. cephalus). Ve stinných lesních žlabech žije mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), v blízkém okolí řek užovka podplamatá (Natrix tessellata) a užovka obojková (N. natrix). V území pravidelně hnízdí ledňáček říční (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus), holub doupňák (Columba oenas), krahujec obecný (Accipiter nisus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), puštík obecný (Strix aluco) a výr velký (Bubo bubo). Z drobných savců se zde vyskytuje např. rejsec černý (Neomys anomalus) a řada druhů netopýrů, např. netopýr černý (Barbastella barbastellus), netopýr ušatý (Plecotus auritus) a netopýr velký (Myotis myotis).