Charakteristika lokality:
Údolí řeky Oslavy od Náměště nad Oslavou až po úsek mezi obcemi Čučice a Nová Ves a údolí jejího levostranného přítoku Chvojnice od silničního mostu mezi Kralicemi nad Oslavou a Rapoticemi po soutok s Oslavou. Součástí území je část lesů na plošinách, pastviny a lada 0,6-1,3 km S-SSZ od kaple v obci Senorady a území přibližně 1,5 km jihozápadně od Ketkovic na levém břehu řeky Oslavy na jižních svazích Plánice v okolí opuštěného lomu. Část území se nachází mimo stávající PR Údolí Oslavy a Chvojnice.
Neživá příroda:
Geologie: Údolí Oslavy a Chvojnice náleží ke geomorfologicky i geologicky nejzajímavějším částem východního okraje Českého masivu. Údolí Oslavy je tvořeno převážně vysoce metamorfovanými horninami moldanubika, hlavně granulity náměšťsko-moravskokrumlovského tělesa. V granulitech, které vystupují v malebných skaliscích (např. Lamberk, Jinošovnice) podél celého toku Oslavy, se objevují tělesa tmavých hadců (serpentinitů). Přímo v údolí vystupují tmavé houževnaté amfibolity (U Vlasáka, tzv. Velké peřeje, Skřipina), někdy granátové. Ve východní části území se objevují méně metamorfované horniny moravské svorové zóny a olešnické skupiny moravika. Kromě narůžovělých ortorul a migmatitů jsou časté muskovitové svory, ojediněle i krystalické vápence. Údolí Chvojnice pod Kralicemi proráží horninami moravika, především bítešskou okatou rulou, v níž jsou uloženy polohy tmavých amfibolitů (Kozí hřbety). Níže po proudu se objevují krystalické vápence a dolomity, vložky kvarcitů a grafitových hornin. Tato stavba vznikla v prvohorách za variského (hercynského) vrásnění. Geomorfologie: Lokalita se nachází na severovýchodním okraji podcelku Znojemská pahorkatina. Reliéf: Jedná se o hluboce zaříznutá údolí se zakleslými meandry i přímými, někdy tektonicky podmíněnými úseky, která jsou vyhloubená v horninách krystalinika západní Moravy. Údolí Chvojnice je výrazně sklonově nesouměrné v důsledku kryogenních pochodů v periglaciálním podnebí pleistocénu. Pedologie: Půdní pokryv tvoří převážně kambizemě na hlubších zvětralinách plošin a mírnějších svahů, na aluviálních náplavech v nivách jsou vyvinuty fluvizemě. Časté jsou rankery v extrémnějších polohách suťových svahů s vysokým podílem hrubého skeletu, na skalních výchozech přecházející v mělké litozemě. Krajinná charakteristika: Hluboce zaříznutá říční údolí s přírodě blízkými lesními i nelesními rostlinnými společenstvy, s vysokou diverzitou druhů a stanovišť a projevy říčního fenoménu.
Kvalita a význam:
Rozsáhlý a velmi cenný komplex přírodě blízké lesní i nelesní vegetace, především hercynských dubohabřin, suťových lesů, acidofilních teplomilných doubrav, úzkolistých suchých trávníků, skalní vegetace s kostřavou sivou, štěrbinové vegetace silikátových skal a drolin a makrofytní vegetace vodních toků. Výskyt celé řady ohrožených druhů rostlin a živočichů. Perspektivní populace mechorostu dvouhrotce zeleného (Dicranum viride). Jediná recentní lokalita jazýčku jaderského (Himantoglossum adriaticum) v ČR. Relativně početná populace koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) při okraji areálu v ČR. Početná populace přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria). Velmi početná populace vranky obecné (Cottus gobio) nemá svou velikostí a rozsahem v okolí obdoby. Jedná se o jednu z nepočetnějších populací v kraji Vysočina.
Omezení:
Lesní porosty v přírodním komplexu jsou většinou lesy ochranné na příkrých svazích. V přístupnějších lesních porostech je třeba při obnově upřednostňovat šetrné způsoby, resp. alespoň porosty obnovovat autochtonními listnatými dřevinami a nerozšiřovat plochy jehličnatých kultur. Pro zachování populace dvouhrotce zeleného (Dicranum viride) je třeba zachovat současné druhové složení dřevin na stanovišti. Mezofilní louky je třeba nadále pravidelně kosit, pro plochy úzkolistých suchých trávníků s koniklecem velkokvětým (Pulsatilla grandis) u Senorad je optimální současná péče - extenzivní pastva ovcí. Některé lokality vyžadují specifický maloplošný management, jako např. vápencový lůmek s populací jazýčku jaderského (Himantoglossum adriaticum) (ožínání, monitoring). Management stanovišť přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria) spočívá v zachování jejich lesostepního charakteru, tj. zajištění odstraňování náletových dřevin, regulace porostu sečením, popř. řízenou pastvou, v souladu s metodikou péče o travinná společenstva. Ve vymezených územích je nutno zachovat lesní lemy. Pro zachování populace vranky obecné (Cottus gobio) je podstatné udržení současných charakteristik koryta toku, které je možno zlepšit i zprůchodněním stávajících překážek (jezy). Zásadní je pochopitelně kvalita vody, v některých sídlech v povodí stále chybějí ČOV.
Péče:
Převážně lesní území je potenciálně ohroženo lesnickým hospodařením, především na mechanizačně přístupnějších plošinách, spojeným s upřednostňováním smrku a borovice. Lesní vegetace je ohrožena invazí netýkavky malokvěté (Impatiens parviflora), v prostoru říční nivy (ale už i bází svahů) účinně podporovanou invazí netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera). Místy se projevuje šíření akátu. Značné ohrožení představuje intenzivní rekreační využívání území, od šetrné klasické pěší turistiky po značených cestách, přes více či méně šetrný tramping (v široké škále podob od starých dřevěných chat a lesních campů, využívaných s hlubokou úctou k přírodě, až po excesy pivního táboření) až po klasické chatové osady se všemi negativními průvodními jevy. Lokalita jazýčku jaderského (Himantoglossum adriaticum) je ohrožena přímým sběratelským zájmem, pastevní lada s výskytem koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) pak upuštěním od současného aktivního ochranářského managementu (pastva ovcí). Pasečná obnova lesních porostů s následnou výsadbou smrku je ohrožením pro dvouhrotec zelený (Dicranum viride). Populace přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria) je ohrožena zarůstáním nezalesněných ploch. Populace vranky obecné (Cottus gobio) je potenciálně ohrožena možnou havárií a následným znečištění obou toků. Určité ohrožení představuje zřejmě i odchov ročků pstruha na Chvojnici.
