Charakteristika lokality:
Komplex rašelinišť, rašelinných lesů a vlhkých luk cca 8 km severozápadně od Žďáru nad Sázavou, mezi obcemi Radostín, Škrdlovice, Karlov, Vojnův Městec a Polnička, v blízkosti rybníka Velké Dářko.
Neživá příroda:
Geologie: Podložím sníženiny v Dářské brázdě jsou vápnité glaukonitické pískovce a slínovce křídového výběžku Dlouhé meze České křídové tabule, s kvarterními písčitými a jílovými překryvy. Geomorfologie: Plochá sníženina Dářské brázdy v nadmořské výšce 618-623 m n. m. Reliéf: Ploché rozvodí s bifurkací vod do řek Sázavy a Doubravy. Pedologie: Rašeliniště vzniklo překrytím starších slatinných vrstev, vytvořených zarůstáním mělkého preboreálního jezera kyselou vrchovištní rašelinou rašeliníko-suchopýrovou s příměsí dřevin. Vrstva organozemě (rašeliny) zde dosahuje až 326 cm. Krajinná charakteristika: Plochá rašelinná sníženina s lesním porostem rašelinných borů přecházejícím v dříve těžené části v mozaiku sukcesních stadií rašeliništních společenstev, mokřadů a ostřicových porostů s dřevinnými nálety. Z podstatné části zalesněno.
Kvalita a význam:
Nejrozsáhlejší a nejhlubší rašeliniště na Českomoravské vrchovině, jediná lokalita blatkového boru v regionu. Rašeliniště typu přechodového vrchoviště, v němž se zachovala rašeliništní společenstva s porostem borovice blatky a řada chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Významná lokalita vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis).
Omezení:
Eliminovat výsadby nepůvodních druhů dřevin, sledovat a eliminovat vliv odvodnění okolních navazujících partií a sledovat a eliminovat vliv zemědělské činnosti, zejména eutrofizace lokality vlivem hnojení.
Péče:
Lokalita byla v minulosti výrazně ovlivněna těžbou rašeliny. Intenzivní těžba probíhala od 30. let 19. st., v malé míře pokračovala až do 70. let 20. st. Výjimečně se s těžbou především pro zahrádkářské účely v malém množství setkáváme i dnes. Lesnické meliorace jsou v současné době největším degradačním faktorem podmáčených smrčin mimo jádrové území stávající NPR Dářko. Tendence odvodňovat je ze strany majitelů lesních pozemků stále aktuální, což dokládají desítky kilometrů prohlubovaných kanálů v ochranném pásmu NPR a okolí. Odvodnění je zvláště nebezpečné pro vážku jasnoskvrnnou, která by ztratila potřebný ekosystém. Vzhledem k blízké rekreační lokalitě dochází k narušování ochranného režimu vstupem neukázněných návštěvníků a sběrem lesních plodin, je žádoucí usměrnění rekreační činnosti.
